Gong - Angel's Egg (Radio Gnome Invisible, Pt. 2) (1973)

Druhá část trilogie „Radio Gnome Invisible“ přináší další pokračování fantasmagorie o mimozemšťanech. Na úvod hrst zajímavostí: 1. Vypadá to, že se GONG rozhodli realizovat rozsáhlejší pojetí svého eposu až na tomto titulu, neboť teprve tady provádějí formou vložené knížečky dějový nástin všech tří částí. 2. Ačkoli se první řadové album Magick Brothers (1969) původně ani neřadilo pod GONG a tento název mateřské kapely mu byl přiřazen až zpětně, obsahuje již některé figurky z gnómské ságy. 3. Druhé řadové album je vybaveno kompletní mytologickou sestavou, žádný z dílků mozaiky nechybí, včetně rozvíjejícího se příběhu, přesto se do trilogie nepočítá.

Hledáte logiku? Nemá smysl to zkoušet, žádná tu není. Epopej je oficiálně zahájena až třetím studiovým albem, přičemž vstupujeme do již rozběhnutého děje. Zdá se, jakoby Allen a Spol. v počátcích nepostřehnuli potenciál světa, který sami vytvořili, a teď se to snažili zpětně dohnat a využít. Pro dokreslení přidávám zajímavost č. 4. Zmatky završuje skutečnost, že samotní hudebníci vystupují na každé desce pod – byť jen mírně – změněnými pseudonymy, takže posluchač je mystifikován nejen pořadovým číslem dílu seriálu o splašené čajové konvici, ale za úkol zmást ho mají i samotné postavy a identity vlastních protagonistů.

Nehledě na kuriozity, předložená hudba se opět proměnila a posunula dále. Rocková říznost Camembert Electrique se prakticky vytratila v oparu elektronických hříček, efektů a filtrů. Stopy parodie z minulého alba lze vysledovat ve vkusně zakomponovaných akustických vtipech, které velmi přiměřeně doplňují a zpestřují celkové vyznění nahrávky. Nepřeslechnutelná převaha všech možných táhlých elektronických zvuků, kosmických šepotů, psychedelických ozvěn a hypnotického dechu vesmíru je tak alespoň vyvažována, a je rozbíjena její jednotvárnost. Jinak by byla velikou zátěží, což se projevilo na následujících dílech souboru.

Na Angels Egg se konají všelijaká pestrá divadelní čísla za účasti nečekaných stylových importů. Najdeme zde akustické hříčky i překvapivá témata. Výsledný celek je celkem snadno stravitelný, dokonce se může stát návykovým. Na to, že GONG bývají považováni za avantgardu, nechá se zdejší hudba vskutku pozoruhodně snadno přijmout. Neočekávaně lehce si najde své místo v hlavě, kde se ráda usídlí.

Například takové motivy ze skladeb Sold To The Highest Buddha, či Prostitute Poem, nebo do třetice Oily Way se dokážou nadlouho usadit v mysli. Dokonce ani delší a monotónnější skladby nejsou přítěží, v každé z nich lze nalézt spoustu instrumentálních laskominek, které zaslouží opakovaný a soustředěný poslech. A to se zdálo při prvním dávném seznamovacím náslechu alba jako nepravděpodobné.

Srandovní Percolations souboj čajové konvice s rumpálem od studny, za kňučení a pokvikování pitoreskních postaviček z osobité poémy „Radio Gnome“, mne pokaždé spolehlivě pobaví. Takových titulů znám málo, že by se jejich komediální stránka časem neoposlouchala. Je to velmi zvláštní, náladové, terapeutické, kované, žlutofialové, hořkokyselé i pentličkami omotávající album, kde si v jeho hudebních obláčcích blaženě poletuji. Téměř dokonalá deska.

zdenek2512 @ 24.03.2024 06:45:49
Moje nejoblíbenější album od Gongu, vrchol psychedelie, na následujícím You je už patrný nástup jazzrocku.

hejkal @ 06.05.2024 09:13:06
Mňa tanto album neoslovil v puberte, kedy som uprednostňoval iný typ muziky. Nadlho mi Gong vypadol z hľadáčika. Napokon som sa k nemu vrátil vďaka fusion ére. Stále však platí, že predchádzajúce i nasledujúce albumy si cením viac.

zdenek2512 @ 24.03.2024 08:12:11
V historii Gongu je více zvláštností, třeba čtvrtý díl trilogie s názvem Shapeshifter a pátý díl s názvem Zero To Infinity. Oily Way je výborná a ne moc horší je Selene, každá skladba na tomto albu je trochu jiná a pasuje do příběhu hlavního hrdiny Zera, připadá mi nejvíc potrhlá.

Judith @ 24.03.2024 15:04:33
Tohle je zase jinačí. Víc vesmírně odtažité a podivně omámené než předešlá živá a silně pozemská deska. Spousta zajímavých drobností, leskle svítivých plošek, k celku jsem ale ostražitá. Tady se pohrává s iluzemi, cingrlátky, někdo ví něco, co nechce říct... Nějak se zdráhám nechat vtáhnout dovnitř. Rozostřené vidění prolínající různé sféry. Recenze ovšem luxusní, poučené a prožité psaní.

Antony @ 24.03.2024 20:45:33
Děkuji všem za reakce. Hudba GONG zasluhuje pozornost, i přes některé výhrady ji považuji za nenahraditelný unikát, který tady je a my jsme vystaveni jeho vlivu. Nemůže protéci jen tak kolem. Umění musí vzbuzovat odezvu a reakce. GONG, hodni svého názvu, dokázali rozeznívat lidi, což je hlavní.

'Good Evening, would you like some tea?'

Druhá část trilogie začíná přesně tam, kde skončila první. A sice přesně v tu chvíli, kdy náš hrdina Zero vypil nápoj, jež mu podala čarodejnice Yoni. Zero upadá do hlubokého spánku a sní o vznášení se ve Vesmíru. Setkává se s kapitánem Kozorohem a pomalu se blíží k planetě Gong. Cestou stráví nějaký čas s prostitutkou a ta jej seznamuje s měsíční bohyní Selene. Na Gongu mu pak skřítci zhulky vysvětlují systém plachtění, pomocí kterého létají jejich konvice a je vzat do Neviditelného chrámu. Tam mu ukazují Andělské vejce, což je fyzické zhmotnění třiceti dvou Oktávových doktorů. Zeroovi je také odhalen plán: Na planetě Zemi musí zorganizovat globální koncert. Cílem tohoto koncertu je, že zatímco si jej budou všichni užívat, doktor Spínač (jediný Oktávový doktor, žijící na Zemi, nedaleko jeskyně Banana Anandy, ve Zhulním sídle nazývaném Neviditelná operní společnost Tibetu) pošle veškeré detaily a informace Gongovské kapele přes Banánoměsíc (či Měsícobanán) a spustí třetí oko u každého, což bude mít za následek začátek nového věku na Zemi…
Magořina, že? A co teprve hudba…Na desce se tentokrát nachází 14 kratších písňových útvarů, které jsou ale stejně víceméně pospojovány. Začátek desky je vcelku meditativní, ve skladbě druhé se i lehce rockově rozjíždí, ve skladbě Prostitute Poem Gong navodí náladu zakouřeného baru a sešlé kabaretní kapely, další skladby se zase nesou v pomalém tempu, vybočuje jen třičtvrtěminutová srandůvka Givin' My Love to You. Naprostou peckou je potom riffová a zamotaná Oily Way – psychedelicky rocková i místy rozevlátá, se skvělou fltnou a saxofonem Didiera Malherbeho. Inner a Outer Temple jsou zase takovými plochami, rytmicky členitá Love is How You Make It se náladou blíží opět Tibetu, dominuje tu výborný vibrafon, na který hraje nový bubeník Pierre Moerlen. Téměř na konci desky se nachází přímočařejší I Never Glid Before. Album pak uzavírá poťouchlá Eat That Phonebook Coda.
Jako bonus zde můžeme najít pochodově – rocková Ooby-Scooby Doomsday, což je věc natolik šílená a dementní, že napsat ji Syd Barrett, tak mu ji Pink Floyd asi zatrhnou. Ale jde tam o politiku, to by asi Syda nebavilo.
Tolik žánrů naráz dokáže smíchat zřejmě jen David Allen. Deska vyžaduje hodně poslechů, protože je tu až příliš zajímavých pasáží, melodií, různých drobných detailů, vyznění Gong hodně pomohl i nový, nápaditý bubeník. Opět jednoznačně za pět, i když po dlouhém rozhodování (také jsem musel hodně naposlouchávat). Silnější momenty přeci jen převážily a na druhou stranu, během těch několika málo instrumentálních (hlukových) předělů si může posluchač i na chvíli odpočinout.

reagovat

luk63 @ 05.11.2010 15:53:49
Po delší době jsem si pustil Gong. Tahle deska i tvá recenze jsou ohromná zábava, hlásím se také s pěti *

zdenek2512 @ 18.02.2013 14:19:15
Pěkně napsaná recenze, desku znám již víc jak třicet let a ten příběh jsem neznal. Nicméně jedna z nejlepších desek od Gongu na stejné úrovni jako předchozí Flying Teapot. Sehnal jsem Camembert Electrique na vinyl ve skvěém stavu a večer si ho asi pustím. Manželka mi slíbila že si můžu udělat poslechový večer tak toho využiji. Gong je kapela, která se neoposlouchá. Daevid Allen je genius na stejné úrovni jako Don van Vliet.

Voytus @ 20.02.2013 10:00:56
zdenek2512: Díky! Camembert na LP bych si také rád dopřál...Já znám Gong pouze několik let a musím říct, že snad ani neznám nic podobného. Nepohrdnu ani jejich jazzrockovými alby, ale Radio Gnome Trilogy je opravdu neoposlouchatelná záležitost. Můžu i novější alba, Shapeshifter (1992), Zero 2 Infinity (2000) i poslední 2032 (2009), kde mě překvapilo Allenovo rapování.

zdenek2512 @ 20.02.2013 10:15:25
Zdravím, ty poslední desky zase neznám já. Mám od nich naposled Zero To Infinity. Která je velice pěkná a hodně se mi líbí. Opravdu podobnou kapelu neznám. Já jsem od nich po informaci v Jazz bulletinu sehnal právě tu trilogii to bylo tuším v roce 77 a jejich hudba mě naprosto fascinovala ta kombinace rocku, jazzu, kosmického šepotu prostě jako celek ulítlé muziky. Kterou miluji a nikdo jiný tak nehraje.

zdenek2512 @ 20.02.2013 10:20:28
Ještě takový dodatek, zrovna včera jsem mluvil telefonem s kamarádem od kterého jsem koupil ten vinyl CE a on vlastní ještě několik desek Gongu jestli by se dala ta trilogie sehnat na vinylu a on říkal, že akorát ten CE vyšel vícekrát u různých vydavatelství a ty ostatní desky jsou problém.

Voytus @ 20.02.2013 10:56:35
zdenek2512: Pro mě byl před pár lety problém sehnat od nich vůbec cokoli. Známý měl DVD, koncert ze začátku 90. let. Pamatuji si, že mě to na první poslech vůbec nic neřeklo. Nicméně jsem si to od něj po času půjčil znovu a zkusil internet, protože jinak to nikdo neznal nebo neměl. Takže první, co jsem na netu našel byl právě Camembert Electrique a nic jiného. Takže jsem z té jedné desky žil další rok dva, než mi konečně zase jiný známý (tehdy při dotazu na Hawkwind) sdělil, že má "...různý tyhle starý věci, samej androš, stav se." A tak jsem si kromě ranných Hawkwind tenkrát od něj půjčil i onu trilogii a ještě nějaké Allenovy sólovky. A jelikož chci tak trochu splatit některé dluhy za ta léta stahování a vypalování, tak na audio3 to vypadá víc než slibně >> odkaz

zdenek2512 @ 20.02.2013 12:30:00
Já mám od Gongu základní studiová alba po Downwind a ostatní mám vypálená z originálu od kamaráda je to cca 20x Gong, 20x Alen solo a 5x Smith solo. Kdybys cokoliv chtěl poslechnout pošli mi svůj mail na můj zdenek.nemec@seznam.cz hodím ti to do úschovny v mp3 abys nekupoval zajíce v pytli. Tím Gongem myslím i New York Gong