Reakce na recenzi:

murphy - @ 10.04.2013

V roce 1970 vyšlo hodně naprosto zásadních alb rockové historie, Loaded bych si jako takové označit netroufl, ale pro mně osobně mělo význam veliký. Po pubertálním koketování s všelijakým převážně melodickým heavy metalem různé úrovně působila tahle hudba jak živá voda. Velveti, Lou Reed, Bowie, Patti Smith ale třeba i Zappa, Beefheart nebo Joy Division se stali na řadu let hlavním předmětem našeho hudebního zájmu a bylo nám v tom "sametovém podzemí" velmi dobře. Skupinu opustil před nahráváním John Cale, to se myslím na úrovni dost podepsalo, i když na Loaded najdeme dvě naprosto základní skladby Velvetů - Sweet Jane a Rock&Roll, já mám ještě hodně oblíbenou závěrečnou Oh!Sweet Nuthin s neuvěřitelnou nekonečnou palbou do virblu, celou dobu jsme si s kamarády mysleli, že to je Moe Tucker a získavala za to naše sympatie, ale ona se snad kvůli těhotenství nahrávání vůbec nezúčastnila (nevěděl by někdo z encyklopedistů jak to tenkrát bylo?). Asi zde nehledejme žádné převratné hudební nápady, aranže nebo instrumentální výkony, síla desky je spíš v atmosféře, která báječně vynikne při nějakém tom kolektivním poslechu. Nebo přece jen - kytarový úvodní part ve Sweet Jane považuju za naprosto uhrančivý. Kdybych věděl jak to udělat, vyhlásil bych tady na PB takovou jarní anketu o NESMRTELNÝ KYTAROVÝ RIFF a tenhle ze Sweet Jane bych do něj za sebe s klidem přihlásil. Co ještě říci o tomto albu? Velmi štědré ohodnocení berte jako vyjádření osobního vztahu. Až budou moje dcerky v pubertě, pokusím se je nenápadně hudebně ovlivňovat tímto směrem, protože toho "hudebního nebezpečí" na ně bude číhat všude hrozně moc.