Velvet Underground, The - Loaded (1970)

23.05.2018 Egon Dust | #

Vážim si tých recenzí na album Loaded, ktoré sú tu uvedené. A to už len z jedného silného a pritom prostého dôvodu. Podporili kapelu a umelca, ktorý zmenil tvár rock n rollu tak zásadne, že možno ešte 2 desaťročia budú z neho noví umelci po celom svete čerpať. Lou Reed bol výnimočný textár, skladateľ, v mnohom aj interpret. Menej je občas viac, Robert Plant bol Boh v Zeppeline, bez Zeppelinu už tak zaujímavý minimalne pre mňa nebol.

Album Loaded je mojim najpríjemnejšie sa počúvajúcim album od VU s absolútne krásne odcípajúcimi piesňami. Chápem zarytých fans VU, že tento album je na hony vzdialený od noise-rocku z prvých dvoch albumov, rovnako vzdialený aj statickejšie znejúcim baladkám z tretieho albumu. Všetky 4 albumy sú a vždy budú pre nás, ktorí hľadáme v rock n rolle viac než len vrešťavé energické songy, sóla a inú exhibíciu. Milujem hard rock, bol to pre mňa ten z najdôležitejších rockových smerov, milujem Beatles a Stones navždy budú neprekonateľní. Samozrejme s tým nemôžeme technický zle spievajúceho Reeda a ani Waitsa či Dylana zrovnávať.

Tento album je zaujímavý v mnohých podobách. Lou Reed tu vysypal neskutočné paľby. Skladby, ktoré do jeho smrti tvorili jeho repertoár. Menovite "Sweet Jane" , ktorú coverovali od metalistov cez folkerov až po krčmových rockerov takmer všetci. Sweet Jane je bez hanby pieseň zaoberajúca sa prostitúciou, čož u Reeda bol v roku 1970 max. štandard. Ešte väčším hitom s nadupanou energiou je "Rock n Roll". V ňom krásne Lou vylíčil ako mu obrátil rock n roll život o 360°C. Asi ako aj nám, čo sa tu virtuálne stretávame :)

Toľko k hitoviciam, ktoré do roku 1970 VU žiaľ nemali. Mali neskutočné veci, ale nie HIT! John Cale bol druhý zásadný člen VU. Bez pochýb jeho odchod bol obrovským útlmom a stratou najmä originality. Tá už po zvukovej stránke na Loaded nie je, čo mne vadí absolutne minimálne. Doug Yule dostal priestor už na treťom album naprieklad v nádhernej baladickej klasike "Candy says" o transexuálovi/ke Candy Darling. Na tomto albume akoby dostal 450V AC a totálne ožil. Hneď v úvodnej "Who loves the Sun" sa rozbehol a dostal trochu beatlesu do V-Undergoundu. Neskutočná podoba s Mc Cartneym ak vo farbe hlasu, tak vo frázovanie. Vzor sa hneď rozpozná. Tak u Mr.Reeda sa o vokáloch a speve moc nenaučil. Neva. Reed je o hudbe a textoch. Spev necháme naprieklad Tomovi Jonesovi.

Doug sa ukázal v plnej paráde aj v balade "New Age", kde opäť mccartneyovsky spieva niečo o nejakej tučnej blond herečke, o rozvode a o stratenej láske. Končí to hľadaním nových horizontov. Vynikajúca vec. Akoby ju zabudli Beatles hodiť niekde do Revolveru či na White album. Medzi hyper energické vypalováky radím najviac "Cool it down" a "Head held high", tu už aj Lou sa snažil nezaostávať za s driveom spievajúcimi rockermi, tak si riadne zavrčal najmä v Head Held High. Vyšlo to náramne dobre. Niečo také mi určite u Velvetu chýbalo, predsa, toto je ten true rock n roll. Trochu humorne a ultra-happy mi znie "Lonesome Cowboy Bill" či to už je vedomá, alebo podvedomá odpoveď na vtedy vzniknutý kinohit "Midnite cowboy" s otcom Angeliny Jolie. Je tu skladba, ktorá žiaľ mi vždy vypadne, lebo ju schová toľko fakt silných vecí a to je "Trian round the Bend". Mrzí ma to, nemusí to byť slabá vec, len mi vždy vypadne jej melódia.

Melodickosť, snivosť a estetickú nádheru má v sebe ""I found the reason". Jej duch sa mi nesie už v štýl 70tých naprieklad ako T-Rex "Ballroom of Mars", či nejaká Donovanová lebo Bowieho baladka. Aj John Lennon mal podobné veci. Nádherne zaranžované vokály sa Dougovi s Louom podarili spraviť. Záver "Oh! Sweet nuthin" je akoby sestrou "I found the reason". Mierne pripomína "Hey Jude", čo asi nikto znalý neprehliadol. Mne "Oh! sweet nuthin" znie menej opočúvane, menej otravne ako dokonalá Hey Jude.

Menej je viac! Na tejto LP to platí na maximum. Menej hluku prvých albumov, menej šialených inštrumentálnych kómatov, priamočiare úderné bicie, čím veľmi chválim ako Maureen Tucker, tak opäť Douga Yula, ktorý ich donahrával, keď Maureen bola tehotná. V autobiografických knihách o Lou Reedovi sa píše, že Lou bol z toho síce komerčne a určite aj skladateľský vynikajúceho albumu nešťastný a už v dobe jeho vydania, respektive v dobe keď prišli na pulty obchodov prvé kúsky LP Loaded definitívne opustil vtedy už silne rezonujúcu legendu Velvet Underground. O Dougovi Yulovi sa vyjadroval ako o egocentrickom potkanovi, ktorému dal priestor a on na jeho chrbte šplhal do výšin rock n rollového Olympu. Našťastie narazil pri albume "Squeeze" , ktorý som nikdy nepočul, a myslím, že vonkoncom nikoho nezaujíma, lebo už tam neni nikto, kto mal niečo z pôvodných VU spoločné. Vydavateľstvo chválilo prínos Douga Yula na tejto hodnotenej LP, ale čo sa stane, keď malá rybka zacíti lesk popularity? dostane ešte väčšiu chuť brázdiť oceánom.

Tento album je pre mňa kvalitná rozlučka ešte s relatívne pôvodným Velvetom. Lou bol istým spôsobom rovnako ako David Bowie, Iggy Pop, či Bryan Ferry vizionár. Vedel, že v najlepšom treba skončiť a začať "new age". Milujem Reedovú sólo tvorbu a hodnotím tento album ako dokonalý rock n rollový album absolutne rovnocenné dielo s naprieklad Sticky fingers, s Aladin Sane od Bowieho, s Cooperovkami, a podobne. Nemám záujem sa stotožniť s tým, že tento album bol úpadok VU a čímkoľvek podobným...
reagovat

Balů @ 23.05.2018 17:15:07
Dík za tento názor.
Já uznávám kvality banánového alba.
Přesto mám nejradši White light... a Loaded, které beru jako jejich nejlepší
´ popové ´ album.

Egon Dust @ 23.05.2018 18:42:50
Cením kvality každého zo 4och rádových albumov Velvetov. Banánový album je max. zásadný album 60tých rokov. White light white light priniesol takisto zásadný zvuk. , ktorému mohol konkurovať neskôr Iggy & Stooges s Raw Power, albumy Suicide. Bez Velvetov by nebol Underground. :)

yngwie3 @ 23.05.2018 19:54:00
Robert Plant bol Boh v Zeppeline a je ním dodnes, nech už sa objaví kdekoľvek a s kýmkoľvek ... v porovnaní s ním, sú Velvet Underground len, slovami Vladimíra Mišíka, " kapela ve stylu zbytečných " ...

itchycoo @ 23.05.2018 21:00:06
Příspěvek smazán moderátorem

Egon Dust @ 23.05.2018 20:18:19
Reč bola o skladateľských kvalitách a vyprodukovaných albumoch. Jasné, že Reed neni pre všetkých, ale nemôžu všetci umelci byť Plantovia a Pageovia (ako si o sebe myslel spevák z Cinderelly v jednom rozhovore plant a page v jednej osobe čistý magor). Mám veľmi rád Led Zeppelin a vôbec nezapieram ich neskutočný prínos. Umelca nerobí len hlas a rozsah, ale aj charizma a kvality.Tú má Reed jednoznačne a jednoznačne aj Plant. Hudba Velvetov určite neni dnes zbytočná, možno v roku 1970 to tak mohlo kľudne byť. Mne sa Plant sólovo nepáčil, aj keď je neskutočný spevák. Btw Innuendo od Queenu, keď to spieval vo Wembley na F.Mercury tritute koncert bola katastrofa, kde spevák jeho kvalít si strčil hlavu do močky. Absolútne neodhadol ako on tak aj členovia Queen možnosť interpretácie. Tam malo byť menej je viac. Každopádne k Innuendu prišla inšpirácia od Led Zepp ´´Kashmir´´...

northman @ 24.05.2018 03:17:21
Velvet Underground jsou jednou z nejvýznamnějších skupin v rockové hudbě a jejich první čtyři desky nemají v této oblasti konkurenci. Led Zeppelin mám hodně rád, ale jejich význam nedosahuje významu Velvetů. Pěkná recenze.

jirka 7200 @ 24.05.2018 07:27:30
Trochu tu zase někdo míchá jablka s hruškami. Cepelíni i Velveti jsou obě zásadními a jedinečnými kapelami s obrovským dopadem na další hudební generace. Ovšem každá v jiném stylu, takže nemá cenu je mezi sebou poměřovat.

itchycoo @ 24.05.2018 07:35:31
Porovnávat Planta s Lou Reedem nesvědčí o právě solidním hudebním přehledu pisatele. Vzkaz, v němž je navíc zmiňován Vláďa Mišík, má zřejmě opět vnášet na toto fórum rozpory. Není to od yngwie3 poprvé a zřejmě ani naposledy. Nedávno si za toto chování vysloužil dva dny odpočinku - zřejmě se nepoučil.

Lou opakovaně prokázal skladatelský a především textařský talent. O významu Velvet Underground není pochyb. Jejich hudební vyjádření a odkaz ovlivnily stovky kapel.

To, že se jejich tvorba někomu nezamlouvá, je zcela oprávněné, ale proč kvůli tomu "rozfoukávat ohníčky sváru", je mimo moji úroveň chápání smyslu tohoto jedinečného webu.

yngwie3 @ 24.05.2018 08:09:51
Yngwie3 len citoval z recenzie Egona Dusta a vyjadril svoj názor ... nenapadol žiadneho z prítomných prispievateľov a neporušil žiadne pravidlá Progboardu ...
Yngwie3 rátal s banom v prípade označenia jedného z prispievateľov za to, čo podľa jeho názoru, je ... ak by sa podobná situácia zopakovala, reagoval by rovnako ...
Yngwie3 citoval z textu Vladimíra Mišíka, lebo videl paralelu medzi VU a kapelou z textu ...

O "hudebním přehledu pisatele", nemá kolega itchycoo, ani poňatia ... a ak je niečo mimo jeho chápanie, je to len a len jeho problém ...

yngwie3 @ 24.05.2018 08:29:06
A ešte dovetok ... Yngwie3, ešte donedávna vôbec nemal dôvod používať vyjadrenia, ktoré viedli k jeho banu ...
Tento jedinečný web, bol po vyčistení oázou pokoja ... zmena nastala až potom ...

vmagistr @ 24.05.2018 09:24:40
Yngwie3 a itchycoo: zklidněte se prosím, oba dva - a řešte raději hudbu. Do udělených banů a hudebního přehledu ostatních účastníků fóra Ti itchycoo vcelku nic není. A Mišík pokud vím nic takového jako "kapela ve stylu zbytečných" o Velvet Underground nikdy neřekl ani nenapsal, tudíž Yngwie prosím jeho texty nezneužívej k vyvolávání napětí.

northman @ 24.05.2018 12:10:22
Z desek Velvet Underground vzešlo poměrně velké množství stylů hudby, dal by se jmenovat punk rock, gothic rock, new wave, no wave, noise, hardcore .... Mohl by mi někdo sdělit jediný styl který vzešel z hard rocku a nejmenujte heavy metal, to je jenom jiný název hard rocku. Která kapela má větší význam, než stylotvorná. Děkuji za odpovědi.

vmagistr @ 24.05.2018 12:38:32
Northman: To je podle mě taková dost zcestná interpretace. Velvet Underground určitě ovlivnili spoustu punk- či gothic-rockových kapel, stejně jako skupin dalších Tebou jmenovaných žánrů. Ale že by z nich tyto žánry vzešly? Těch vlivů tam bylo určitě daleko víc - co třeba Iggy Pop a Stoogies, David Bowie, Roxy Music?

A stejně tak hard rockové kapely ovlivnily skupiny z množství metalových žánrů (heavy metal, thrash metal, doom metal atd...). Že by heavy metal byl jenom jiným názvem pro hard rock, s tím taky nesouhlasím. Narozdíl od heavy metalu v sobě hard rock většinou obsahuje slyšitelný podíl bluesové složky. Ta u metalu zcela absentuje.

northman @ 24.05.2018 13:01:25
vmagistr: zdravím a děkuji za názor a odpověď. Velvet Underground vydali první legendární album v roce 1966, určitě ovlivnili i tebou jmenované Stooges, ale třeba u Roxy Music je vliv Velvetů třeba ve skladbě Re Make-Re Model nepřeslechnutelný. Určitě je pravda, že třeba na Sonic Youth působilo více vlivů, stejně jako na Siouxsie & The Banshees. U Siouxsie & The Banshees je dokonce Sister Ray podkladem jejich legendárního Otčenáše.

Hard rock, Heavy metal a všechny ty další odnože jsou pro mě tvrdá rocková hudba, ve které buď je nebo není esence blues. V písních Led Zeppelin na prvních albech je toho blues hodně, ale na deskách Deep Purple už moc ne, znám od nich pouze dvě skladby kde je jakési blues a to Place In Line a Mistreated.

lover-of-music @ 24.05.2018 13:15:08
Ale jó, Loaded je pro mě docela příjemná deska. Sice to není nic převratného, ale není to ani k zahození.
" Pá pa pá pá, Who Loves The Sun " To je prostě "moje" skladba.

Egon Dust @ 24.05.2018 15:36:20
Priatelia recenzisti, nechcem recenziami strhávať virtuálne battle :) Ja len keď dopočúvam nejakú platňu a zostane mi čas na daného obľúbenca, tak sa chcem podeliť o pocity, ako podľa vašich recenzí som sa tešil na kúpu napr. aj Reedov, tak rád ja niekoho motivujem. Mne hudba vytvára obrazy. Jej zvuk , slová, feeling, atmosféra, hudba je soundtrackom našich životov, občas aj totálne komerčná rachotina, niekde na pláži :), keď sa tam opalujú čokoládové kočeny. K Veci. Mená ako som uviedol Plant, Toma Jones, či pajáca z Cinderelly boli len ilustračne. Pán Plant je boh hard rocku, bieleho blues. Inšpirácia ľudí ako Axl Rose , ktorí mi zmenili život. Vďaka ním som spoznal svetový rock, lebo okrem Bitls a Kvín som za komunistov ako dieťa toho moc nepočul. Prosím, neporovnávajme VU s Led Zeppelin, a pod. Plant má jeden dokonca aj jednohitový album, ale jeho sólo hudba bez Pagea, mňa a čo sledujem ani hudobných nadšencov neoslovila.V tom Mercury bol King. Barcelona prekonal všetko. Dokonca aj jeho gay hity si niekde v aute, či na chate rád pospevujem, i keď v nižšej oktáve :). Ešte raz, reč je o Reedovi jednom z najzásadnejších skladateľov v rock n rollovej kultúre od jej počiatkov po dnes. Jeden z najlepších moderných básnikov spolu s Dylanom, ktorí vzišli s RnR kultúry. Plant dostal dar hlas a husté vlasy, no z jeho textov ani z 1/10 nešo to čo z Reedových. Hard Rock je super, Metal je super, ale Velvet Underground je niečo ako samostatná trasa na ceste rock n rollu. Je to Faktor VU ako vraví Martin L. Gore (btw depešák) on s Gahanom , Wilderom boli max. fan Bowieoho, Reeda , Popa tkzv Svätej trojice ´´Dark side of Rock´´. Poetický zvečnení v kino dramate Velvet Goldmine, ktorý opísal Glam Rock ako niečo z iného sveta.Reed zasiahol do new wave, punk, hard core, noise , city folk, rock n roll ako taký, gothic (tam hlavne veci pre Nico), Veľa metalových bandov prevzalo jeho veci, rapperi samplovali ´´walk on the wild side´´ a ani nevieme, kto všetko. Každý, čo začína napr. s kapelou a chce hrať Hard&Heavy skôr , či neskôr vidí Zeppelin ako modlu. O Sabbathe nevraviac, ale pozor! Už Hendrix a Stephenwolf dali veľa metalu!!!Lou Reed na to že nebol obdarený obrovským hlasom, impozantnou postavou, či božským zjavo ala R.Daltrey (pán spevák! necitovať v zlom!)dokozál rovnako ako Dylan a osobne pre moju dušu aj viac. K môjmu prehľadu: Nie som na progboarde pre šermovanie s prehľadom, ten mám slušný, ale pre radosť z poctivej hudby...peace :)

EasyRocker @ 24.05.2018 17:01:19
Velveti ovlivnili stovky kapel, Zepelíni možná tisíce. Ale motat tyhle škatule dohromady, to je asi jako kdybyste zamíchali díla italských mistrů v Louvru, a pak se v tom snažili najít nějaký smysl a dělali výpočty.

Egon Dust @ 24.05.2018 17:32:06
Easyrocker, presne o tom hovorím. Z ilustračného príkladu vznikol zbytočný rozbroj. Práve sranda je že sú umelci, ktorých inšpirovali obe veličiny. Nikki Sixx vo svojej knihe - heroinové denníky spomína rovnako Velvet hlavne kvôli heroinu a rovnako aj iné silné mená abs. z iného sveta. Netreba byť precitlivelý na mená.

06.10.2014 Akana | #

I když se v názvu alba skrývá ironický úšklebek vůči firemním touhám po hity "nabité" nahrávce, ve skutečnosti ani moc nenadsazuje. Loaded je ze všech klasických velvetovských řadovek opravdu nejpřístupnější a je celkem logické, že si Reedových písní právě teď začala konečně všímat rádia. Klišé tvrdí, že velký umělec se dočká uznání až po smrti a v případě Velvet Unerground to docela platí. Teprve ve chvíli, kdy Lou coby hlavní tvůrčí motor kapelu opouští (stalo se tak ještě před vydáním alba) a její kariéra tak de facto končí, její renomé i komerční ohlas začínají stoupat do závratných výšek.

Syrové garážové řinčení z prvních dvou desek hodila za hlavu už předchozí eponymní trojka, tentokrát ale prošlo ještě pečlivějším produkčním procesem, dbalým detailů a zvukové vyváženosti. Přesto výsledek nepůsobí dojmem vyčichlého kompromisu. Narozdíl od minulého alba převažují důrazná tempa a Lou Reed se do zpěvu opírá jako nikdy předtím, takže jeho vokál je většinou drsnější, než v podstatě příjemně vrnící kytary. V klasikách Sweet Jane a Rock & Roll se do textu pokládá s hereckou vervou, ještě zuřivější je v Head Held High, Cool It Down zase pojímá s jakousi kradmou jízlivostí a ani sentimentální vyznání I Found a Reason nemá v jeho podání s popovou plytkostí nic společného.

Podstatně větší pěvecký prostor, než minule, dostal basák Doug Yule, a i když neoplývá takovou osobitostí jako Reed, nezůstává příliš pozadu. Více ctí melodii, jako v úvodní, piknikovou atmosféru navozující Who Loves the Sun nebo v dojemné a skvěle propracované New Age, naopak čiperně odsypávající Lonesome Cowboy Bill a závěrečná Oh! Sweet Nuthin' připomínající beatlovskou Hey Jude ho usvědčují z - docela úspěšné - snahy svého šéfa napodobit. Yule z velké části rovněž obstaral party bicích a i tady se mu povedlo trefit se do průzračně minimalistického tepu Maureen Tucker, toho času v radostném očekávání.

Určité uhlazení a vyzdobení zvukového panoramatu albu nijak neškodí. Tradičněji rockový drive možná neuspokojí obdivovatele sonických fantazií z caleovského období, ale o to se Loaded ani nesnaží. Velvet Underground tu vykrystalizovali do přímočaré, přitom naprosto originální rockově písničkářské polohy. Reedovi se mimořádně skladatelsky zadařilo, sype do svých skladeb jed i tišící prostředky zároveň, kapela je cílevědomě nadupaná, střízlivá i nabroušená. Rocková píseň dostala na albu Loaded jednu ze svých kanonických podob.


Recenze již zveřejněna na xplaylist.cz
reagovat

10.04.2013 murphy | #

V roce 1970 vyšlo hodně naprosto zásadních alb rockové historie, Loaded bych si jako takové označit netroufl, ale pro mně osobně mělo význam veliký. Po pubertálním koketování s všelijakým převážně melodickým heavy metalem různé úrovně působila tahle hudba jak živá voda. Velveti, Lou Reed, Bowie, Patti Smith ale třeba i Zappa, Beefheart nebo Joy Division se stali na řadu let hlavním předmětem našeho hudebního zájmu a bylo nám v tom "sametovém podzemí" velmi dobře. Skupinu opustil před nahráváním John Cale, to se myslím na úrovni dost podepsalo, i když na Loaded najdeme dvě naprosto základní skladby Velvetů - Sweet Jane a Rock&Roll, já mám ještě hodně oblíbenou závěrečnou Oh!Sweet Nuthin s neuvěřitelnou nekonečnou palbou do virblu, celou dobu jsme si s kamarády mysleli, že to je Moe Tucker a získavala za to naše sympatie, ale ona se snad kvůli těhotenství nahrávání vůbec nezúčastnila (nevěděl by někdo z encyklopedistů jak to tenkrát bylo?). Asi zde nehledejme žádné převratné hudební nápady, aranže nebo instrumentální výkony, síla desky je spíš v atmosféře, která báječně vynikne při nějakém tom kolektivním poslechu. Nebo přece jen - kytarový úvodní part ve Sweet Jane považuju za naprosto uhrančivý. Kdybych věděl jak to udělat, vyhlásil bych tady na PB takovou jarní anketu o NESMRTELNÝ KYTAROVÝ RIFF a tenhle ze Sweet Jane bych do něj za sebe s klidem přihlásil. Co ještě říci o tomto albu? Velmi štědré ohodnocení berte jako vyjádření osobního vztahu. Až budou moje dcerky v pubertě, pokusím se je nenápadně hudebně ovlivňovat tímto směrem, protože toho "hudebního nebezpečí" na ně bude číhat všude hrozně moc.
reagovat

Ivan26 @ 13.12.2013 13:44:55
John Cale odešel už před vydáním třetího alba.

zdenek2512 @ 08.05.2014 04:47:26
murphy: zdravím, moc hezky od srdce napsané. tahle deska je úplně jiná než jejich první alba, ale stejně je pěkné. ono asi není kumšt napsat písničku a opentlit ji spoustou vyhrávek a kudrdlinek jak to dělaly skupiny typu Yes nebo Genesis, ale napsat jednoduchou skladbu typu Sweet Jane to je umění. už jenom kvůli téhle skladbě obdivuji Lou Reeda. díky :)

luk63 @ 08.05.2014 07:46:26
Ahoj Zdeňku(2512). Škoda, že neustále stavíš do protikladu ke svým oblíbeným kapelám ty, které nemusíš: "ono asi není kumšt napsat písničku a opentlit ji spoustou vyhrávek a kudrdlinek jak to dělaly skupiny typu Yes nebo Genesis, ale napsat jednoduchou skladbu typu Sweet Jane to je umění". Pokud Yes a Genesis a skupiny jejich typu nedělaly kumšt, tak kdo už? Chápu, že se ti nemusí zrovna jejich styl líbit, ale umění to kvůli tomu nepřestane být. Je to sakra dobrý kumšt!

zdenek2512 @ 08.05.2014 08:08:33
Ahoj Luboši, umění to je, ale jak už jsi napsal já kapely toho typu moc rád nemám. To je pravda, umění to samozřejmě je. :-)