Reakce na recenzi:

Akana - @ 06.10.2014

I když se v názvu alba skrývá ironický úšklebek vůči firemním touhám po hity "nabité" nahrávce, ve skutečnosti ani moc nenadsazuje. Loaded je ze všech klasických velvetovských řadovek opravdu nejpřístupnější a je celkem logické, že si Reedových písní právě teď začala konečně všímat rádia. Klišé tvrdí, že velký umělec se dočká uznání až po smrti a v případě Velvet Unerground to docela platí. Teprve ve chvíli, kdy Lou coby hlavní tvůrčí motor kapelu opouští (stalo se tak ještě před vydáním alba) a její kariéra tak de facto končí, její renomé i komerční ohlas začínají stoupat do závratných výšek.

Syrové garážové řinčení z prvních dvou desek hodila za hlavu už předchozí eponymní trojka, tentokrát ale prošlo ještě pečlivějším produkčním procesem, dbalým detailů a zvukové vyváženosti. Přesto výsledek nepůsobí dojmem vyčichlého kompromisu. Narozdíl od minulého alba převažují důrazná tempa a Lou Reed se do zpěvu opírá jako nikdy předtím, takže jeho vokál je většinou drsnější, než v podstatě příjemně vrnící kytary. V klasikách Sweet Jane a Rock & Roll se do textu pokládá s hereckou vervou, ještě zuřivější je v Head Held High, Cool It Down zase pojímá s jakousi kradmou jízlivostí a ani sentimentální vyznání I Found a Reason nemá v jeho podání s popovou plytkostí nic společného.

Podstatně větší pěvecký prostor, než minule, dostal basák Doug Yule, a i když neoplývá takovou osobitostí jako Reed, nezůstává příliš pozadu. Více ctí melodii, jako v úvodní, piknikovou atmosféru navozující Who Loves the Sun nebo v dojemné a skvěle propracované New Age, naopak čiperně odsypávající Lonesome Cowboy Bill a závěrečná Oh! Sweet Nuthin' připomínající beatlovskou Hey Jude ho usvědčují z - docela úspěšné - snahy svého šéfa napodobit. Yule z velké části rovněž obstaral party bicích a i tady se mu povedlo trefit se do průzračně minimalistického tepu Maureen Tucker, toho času v radostném očekávání.

Určité uhlazení a vyzdobení zvukového panoramatu albu nijak neškodí. Tradičněji rockový drive možná neuspokojí obdivovatele sonických fantazií z caleovského období, ale o to se Loaded ani nesnaží. Velvet Underground tu vykrystalizovali do přímočaré, přitom naprosto originální rockově písničkářské polohy. Reedovi se mimořádně skladatelsky zadařilo, sype do svých skladeb jed i tišící prostředky zároveň, kapela je cílevědomě nadupaná, střízlivá i nabroušená. Rocková píseň dostala na albu Loaded jednu ze svých kanonických podob.


Recenze již zveřejněna na xplaylist.cz