Reakce na recenzi:

- @ 02.07.2012

1967 byl a je pro hudební svět hodně zlomový. V Británii vyšly 2 zásadní alba která měla vliv do budoucna: Sergeant Pepper od Beatles a Piper At Gates of Dawn od Pink Floyd a Stouni si řekli že to taky zkusí a natočí psychedelickou desku a výsledek? Nepovedlo se jim to. Ostatně říká se že s tímto albem se snažili předčít Seržanta od Beatles a také nejhorší. Já sám bych toto označení jako nejhorší nedal i když má pár slabších míst. Název alba je hříčkou s textem Her Britannic Majesty requests and requires který je obsažen v britských pasech.

Album otevírá Sing This All Together. Skladba začíná neklidným klavírem až se vyustí ve sborový refrén a uprostřed skladby zazní orientální rytmy dechová sekce a klavír. Druhá skladba Citadel rocková vypalovačka se vším všudy (a na stouny nezvykle tvrdá). Tady si zahrál Nicky Hopkins na klavír. A ted přichází In Another Land která je zajímavá tím že se na ní autorsky podílel a i zazpíval Bill Wyman a jak k tomu došlo?? Bill jel do studia v noci kdy se mělo nahrávat a když přijel tak tam nikdo z kapely nebyl a zvukový inženýr Glyn Johns se ho zeptal jestli něco nemá a tak se Bill vytáhl s touto písní. Kapele se ten song zalíbil že ji vydali také jako singl i s písní The Latern. Mám ji rád hlavně kvuli vokálnímu efektu a hlavně refrénu kde zpívají Mick, Keith a zpěvák Small Faces Steve Marriot. Ostatně nakonci písně uslyšíte chrápání Billa přičemž v jednom z nahrávacích dní odpadl a tak to jeho chrápání nahráli a dali ji nakonec skladby jako vtip. Další písen 2000 Man jsem poprvé neslyšel od Stones ale od KISS kde na albu Dynasty zpívá Ace Frehley a tuto verzi mám radši. Tady má zajímavé bicí Charlie Watts kde tempo je dost nezvyklé.
Sing This All Together (See What Happens) jam který trvá osm minut tady našli asi (spíš určitě) inspiraci od Pink Floyd. Kytary zní podobně jako u Floydů ale zvukové koláže zní nemastně a neslaně.
She's a Rainbow je snad nejlepší skladba na albu. Krásný klavír, pozitivní nálada a výbornej text. Radost tuto písen poslouchat. The Lantern už zní jako typická Stounovka. Tady si zahrál na organ Brian Jones který na tomhle albu hrál snad na všechno možné kromě kytary kterou nechal Richardsovi. Další skladba Gomper má indický nádech ostatně bych ji nazval jako druhou a nepovedenou Within You Without You od George Harrisona. 2000 Light Years from Home další výborná skladba. Vynikající hororový intro udělal Brian Jones pomocí syntenzátorů. Mick ji napsal ve vězení v Brixtonu když byl zatčen za drogy. Tuto skladbu také poprvé naživo zahráli až na turné Steel Wheels 1989/1990. Poslední On with the Show už zní víc jako Beatles zvukové koláže které se táhne celou skladbou jakoby ji přímo Beatlesákům vykradli.
Album Kromě dvou stejných názvu písniček a On with the Show žádnou podobnost s Beatles nemá a rozhodně to není jejich nejhorší počin. Sice je to úlet ale album bych rozhodně nezatracoval. Byl to ten největší risk do kterého se pouštěli což v budoucnu se tak nestalo a vrátili se zpátky k tomu co doopravdy umějí. Jinak pro mě je toto album jako střed mezi první érou a druhou a slavnější érou.