lover-of-music - @ 03.12.2016 | #

Krásná deska. Tady mě Stouni překvapili. Jejich tvorbu jsem vždy považoval za průměrnou až někdy podprůměrnou. Nicméně o letech 1966-1967 to v žádném případě neplatí. Stouni se vydali na psychedelickou cestu. Tento čin někteří nemohli skousnout, ale podle mě se jim to vydařilo. Přirovnání Stounovský Sgt. Pepper se k tomu myslím docela hodí.

In Another Land mi připomíná barevnou jízdu jako v Lucy In The Sky With Diamonds. Píseň je vyšperkovaná cembalem a zpěvem, který se jakoby třepe. (Tento "třepotavý" zpěv jsem slyšel i v Lullaby To Tim od The Hollies). 2000 Man je melodická, chytlavá stounovka. Dokážu si jí představit i na jiných albech od Stounů. Gomper je zas typická jemná psychedelie. Vrchol pro mě je bez debat She's A Rainbow. Nádherná melodie, roztomilý text, nádherný klavír, nádherné smyčce. Mick Jagger se nám zamiloval do slečny Psychedelie. Tahle píseň to jasně dokazuje. Ovšem album má i slabší kusy např. nikdy nekončící improvizace v Sing This All Together. Ale dá se to přežít.

Jsem rád, že to album znám, protože mi ta hudba přinesla další čistou, panenskou a krásnou psychedelii. Nemůžu vystát tu poskvrněnou, odpornou psychedelii typu Jimi Hendrix, Jim Morrison a hlavně největší hippiesáckou špínu Janis Joplin.
Jak říkám. Není nad panenskou psychedelii typu Pink Floyd - Piper, Moody Blues, Sgt. Pepper, Magical Mystery Tour, Donovan, Stones.

john l @ 04.12.2016 13:23:52 | #
Další totálně vykostruovaná debata, která se tu pravidelně objevuje hned po tom, co sem dotyčný napíše, další ze svých špinavých názorů, NASCHVÁL URÁŽEJÍCÍ další a další interprety.

Copak to nevidíte??? Všechny jeho poslední zmínky mají pouze vyvolat další rozepře, hádky a tlachání o ničem.

Jedinou obranou je na takové kraviny vůbec nereagovat a redakory bych poprosil vymyzat jeho urážející pitomoučké fráze.