lover-of-music - @ 03.12.2016 | #

Krásná deska. Tady mě Stouni překvapili. Jejich tvorbu jsem vždy považoval za průměrnou až někdy podprůměrnou. Nicméně o letech 1966-1967 to v žádném případě neplatí. Stouni se vydali na psychedelickou cestu. Tento čin někteří nemohli skousnout, ale podle mě se jim to vydařilo. Přirovnání Stounovský Sgt. Pepper se k tomu myslím docela hodí.

In Another Land mi připomíná barevnou jízdu jako v Lucy In The Sky With Diamonds. Píseň je vyšperkovaná cembalem a zpěvem, který se jakoby třepe. (Tento "třepotavý" zpěv jsem slyšel i v Lullaby To Tim od The Hollies). 2000 Man je melodická, chytlavá stounovka. Dokážu si jí představit i na jiných albech od Stounů. Gomper je zas typická jemná psychedelie. Vrchol pro mě je bez debat She's A Rainbow. Nádherná melodie, roztomilý text, nádherný klavír, nádherné smyčce. Mick Jagger se nám zamiloval do slečny Psychedelie. Tahle píseň to jasně dokazuje. Ovšem album má i slabší kusy např. nikdy nekončící improvizace v Sing This All Together. Ale dá se to přežít.

Jsem rád, že to album znám, protože mi ta hudba přinesla další čistou, panenskou a krásnou psychedelii. Nemůžu vystát tu poskvrněnou, odpornou psychedelii typu Jimi Hendrix, Jim Morrison a hlavně největší hippiesáckou špínu Janis Joplin.
Jak říkám. Není nad panenskou psychedelii typu Pink Floyd - Piper, Moody Blues, Sgt. Pepper, Magical Mystery Tour, Donovan, Stones.

Gattolino @ 07.12.2016 09:59:27 | #
To lover of music - ano, domnívám se, že některé kapely dosáhnou momentu vrcholné erupce inspirace a dokáží v rámci své tvorby udělat mimořádné veledílo, které se mnohdy projeví v tom, že vydají dvojalbum, aby ty všechny nápady vůbec pojalo. Tím samozřejmě nechci říci, že všechna dvojalba jsou hezčí než jednoduché desky :-))), a že neexistují slabší dovjalba. Ale pro mne existují legendární perly v dvojalbové podobě, tyto milníky hudby, a mezi ně počítám Genesis - The Lamb, Yes - Tales, Beatles - The Beatles, Oldfield - Incantations, Incredible String Band - U, Alan Stivell - Symphonie Celtique, Led Zeppelin - Physical Grafitti, The Who - Tommy, a Odessa od Bee Gees tam určitě taky patří. Je natočena s radostí, s láskou a přesvědčením, a že je sladká - no, staří Bee Gees prostě sladcí byli a byli v tom nejlepší. Někdy má člověk náladu si je opravdu užít. A když je té sladkosti už dost, vrazím do přehrávače Generátory :-)
Máme-li společné průsečíky vkusu, mohl by se ti líbit Bob Ray - je taky na Progboardu (ode mne) a jeho jediné album je ke stažení na Ulož to (taky ode mne :-)). Zcela zapomenutý klenot. Mimochodem, hrával s Donovanem :-)