Rolling Stones, The - Let It Bleed (1969)
Reakce na recenzi:
Akana - @ 08.08.2014
Na albu Let It Bleed navazují Rolling Stones plynule na svůj předchozí počin a dál nenasytně kutají v ložiscích americké roots music, aby svoje nálezy už s patřičně vyzrálým fortelem přetavili do originální formy. Žhavé, zemité a pořádně sexy. V porovnání s deskou Beggars Banquet se zdá, že bluesové, rockové, soulové i country elementy vklíňují do sebe ještě těsněji, tak, že už je nesnadné je od sebe oddělit. Předělávka písně Love in Vain Roberta Johnsona může být toho dokladem. Známý bluesový standard Rolling Stones zpomalili a zjemňující kytarové slajdy s mandolínou Ry Coodera mu dodávají countryovou příchuť. Ještě méně jednoznačné je to třeba u titulní Let It Bleed, dravé Monkey Man nebo nesmrtelné hymny You Can't Always Get What You Want, která usměrňuje typický americký mýtus o tom, že když chceš, dosáhneš čehokoli. Čistokrevné country představuje pouze Country Honk, což je vlastně přestylizovaná singlovka Honky Tonk Women.
Charakteristické řízné rockové vypalovačky zastupuje píseň Live with Me, kde se rajcovně pošťuchují kytarové riffy s piánem (to se výrazně uplatňuje i v Let It Bleed) a pečetí to efektní saxofonové sólo. Midnight Rambler má blízko k dřevnímu chicagskému blues a jeho měnící se tempo jakoby udávala neposedná Jaggerova foukačka. Vedle You Can't Always Get What You Want je největším hitem alba úvodní Gimmie Shelter, nepříliš rychlá, ale dramaticky napjatá skladba, v níž vedle Jaggera zazářila i soulová zpěvačka Merry Clayton, a která se pokouší vyjádřit nepokojného ducha doby ve stínu vietnamské války.
Album reflektuje i významné personální posuny v rámci kapely. Tím nejzávažnějším i nejtragičtějším jsou pochopitelně poslední drobné příspěvky v době vydání už nežijícího Briana Jonese, kterého zatím jen postupně začíná nahrazovat nový kytarista Mick Taylor (Country Honk, Live with Me) z Mayallových Bluesbreakers. Širší muzikantské zázemí Rolling Stones ale také rozšířil saxofonista Bobby Keys, autor zmíněného sóla v Live with Me, jehož přínos následujícímu období skupiny je rovněž nezanedbatelný. A není ani od věci připomenout, že country-folková You Got the Silver je první písničkou, kterou si zcela sám odzpíval Keith Richards.
Rolling Stones vstoupili do své nejvyzrálejší ale i nejdivočejší, drogami a skandály nejvíce nasáklé éry. Mraky nad květinovými sny šedesátých let se stahují (altamontská tragédie se odehrála pouhý den po vydání tohoto alba) a je příznačné, že Rolling Stones k tomuto soumraku ideálů vyhrávají na stále drsnější notu. Let It Bleed jejich místo na rock'n'rollovém trůnu jen upevnilo. Co píseň, to zásadní vryp do hudební historie.
Recenze již zveřejněna na xplaylist.cz