Reakce na recenzi:

Voytus - @ 29.12.2009

Letošní novinka, stará jen pár týdnů mě příjemně překvapila. Ona už sestava je slibná - Josh Homme, zakladatel kapel Kyuss a Queens of the Stone Age, Dave Grohl, legendární bubeník ještě více legendární Nirvany, dnes zpěvák a kytarista Foo Fighters, a vše korunuje posledních pár let čím dál viditelnější, ale pořád stejně nenápadný bývalý baskytarista Led Zeppelin John Paul Jones.
A jaký že je výsledek? Zvukově i hudebně dobře dokumentuje různá hudební působiště všech tří protagonistů. Všichni se dělí o vokály, ale nejvíce zpívá Homme, takže při prvních několika skladbách budete mít dojem, že posloucháte nové album QotSA. Však jsou také nejdříve zařazené singly - Mind Eraser a New Fang. Dojem se mění s pátou skladbou Elephants, kde se mihne riff jak od LedZep, občas se mění tempo a skladba celá je v psychedelickém oparu, který nás teď bude provázet až do konce. Deska jde prostě od toho nejposlouchatelnějšího až k tomu nejneposlouchatelnějšímu :-). K žádým extrémům ale nedochází, jen je v závěrečných písních víc Hommeových zběsilých sól.
Multiinstrumentalista Jones samozřejmě kromě basy ovládá i klávesy, zejména mellotron - třeba taková Bandoliers se zajímavými bicími a robotickou kytarou, ale když občas využije klavír, získává ta zhulenina ještě podivnější nádech. Samozřejmě se ale využívá i mandolína, v retro riffovce Scumbag Blues zazní i klavinet, jinde zase vypomohl se slide kytarou.
Grohlova souprava hromově duní, bonhamovské groovy opět dokazují, že 'vnucování se' do Led Zeppelin bylo vlastně na místě.
Kromě zatěžkaných rytmů a riffů je album plné nápaditých melodií, jenže to mají pánové v malíku.
Deska roku to pro mě sice nebude, ale hádám, že se k ní budu často vracet. Doporučuji fandům všech tří zúčastněných, protože každý si tu jistě něco najde.