Reakce na recenzi:

StarChild - @ 17.12.2011

Upadající KISS, kterým se přechod do 80. let nepovedl, tápali, jak si fanoušky nadále udržet. Po dvou řekněme, ne příliš oslnivých albech, přišla skupina s něčím, co opravdu stálo za to! Na postu sólového kytaristy vystřídal, alkoholem zmáčeného Ace Frehleyho, Vinnie Vincent. Ten sebou přinesl metalovější nádech a to se na desce velkou měrou odrazilo. Na svět tak roku 1982 přišlo nejmetalovější album KISS!

Úvodní otvírák v podání Creatures Of The Night je naprosto, ale naprosto úžasný. Už od prvních tónů je vám jasné, že tohle je metalová nálož! Neskutečně energická písnička, s jednoduchým, ale povedeným refrénem, vás ihned zaujme a dostatečně vás naladí na další kousky. Následují, podle mého názoru, dvě slabší skladby - Saint and Sinner a Keep Me Comin. Tyhle mě opravdu nějak příliš neoslnili. Rock And Roll Hell není špatná, ale pořád to není to pravé ořechové. Danger bych označil podobně. Po, pro mě hluchém místě, přichází úžasná Genova pecka v podání I Love It Loud! Tohle je opravdu něco! Nabítý flák, s neskutečným refrénem, jenž táhne davy. Perfektní! Pro mě osobně jedna z nejlepších Simmonsových písniček. Genův hit následuje další skvělá skladba, tentokrát baladická I Still Love You. Tu bych maximálně vyzdvihl. Paul Stanley opět odvedl mistrovskou práci. Tuhle písničku jednoduše zbožňuju a nejvíce si ji vychutnám Live z koncertu Animalize 1984! Tam ji Paul neskutečně prožívá a vkládá do ní snad všechny své emoce. Konec desky pro mě už tak oslnivý není. Killer mi vůbec nic neříká a War Machine uznávám, ale není to můj šálek kávy.

Co závěrem ke Creatures of the night? Rozhodně je nutno říct, že KISS se posunuli kupředu. Album jistě předčilo dvě předchozí a už to možná vypadalo, že KISS krize opustí. To se bohužel nestalo... Čas velkých změn měl teprve přijít. A to velmi brzy!