Kiss - Creatures of the Night (1982)

Tímto album začíná třetí období KISS.
To první a zároveň nejslavnější bych vymezil únorem 1974, kdy vyšel jejich eponymní debut a zářím 1978, kdy byla v jeden den hromadně vydána sólová alba všech čtyř členů kapely. Během tohoto časového úseku, trvajícího čtyři roky a devět měsíců, si kapela stihla postupně vydobít kultovní status, nahrát spoustu klasických fláků (namátkou "Strutter", "Rock and Roll All Nite", "Detroit Rock City", "God of Thunder", "Love Gun" nebo "I Stole Your Love", s baladou "Beth" proniknout do singlového Top 10 US Billboardu, vydat šest studiových desek, z nichž polovina byla minimálně platinová, a dát světu ceněná koncertní dvojalba Alive! a Alive II.
Na konci tohoto období už byla čtveřice maskovaných rockových superhrdinů velkou kapelou, která vyprodávala s ohromnou pódiovou show plnou efektů největší americké stadióny. Jejich fan klub KISS Army byl jednou z nejpočetnějších fanouškovských základen na světě. KISS měli dokonce svůj vlastní marvelovský comics a celovečerní film. Obchod s přidruženým merchandisingem fungoval skvěle a v různých anketách byla tahle newyorská čtveřice pravidelně volena nejen nejlepší rockovou skupinou Ameriky, ale často i celého světa.
Comicsová monstra, obluzena popularitou, však nakonec přecenila své síly i možnosti. Hromadné vydání solových alb všech členů pod sjednocující hlavičkou KISS zaznamenalo i přes masivní reklamní kampaň první velký komerční neúspěch od průlomu s albem Alive! v září 1975. Přesně tři roky poté, co se kapele podařilo prorazit do první rockové ligy, přišel bod zlomu, po němž následovala nezastavitelná cesta dolů.

A tak přichází druhá fáze kariéry KISS.
Období 1979 – 1981 je ve znamení experimentů. Kapela zkouší co se dá, aby znovu zaujala publikum. Přichází album ovlivněné stylem disco (1979), popové album (1980), ba dokonce i koncepční art rockové album (1981).
Během této fáze postupně opustila kapelu polovina členů původní a nejslavnější sestavy. Bubeník Peter Criss, mj. spoluautor nejúspěšnější písně kapely ("Beth"), je sice ještě v roce 1980 oficiálním členem KISS, ve skutečnosti však už rok předtím na albu Dynasty hraje pouze v jediné písni. Zbytek desky a celé následujíci album (Unmasked) nabubnoval vyhledávaný studiový hráč Anton Fig.
V létě 1980 nahrazuje Crisse do té doby zcela neznámý třicátník Eric Carr, který konkurs na bubeníka KISS bral jako svou poslední šanci prosadit se v hudebním byznysu.
Kytara Ace Frehleyho se naposledy objevuje na koncepční desce The Elder (1981) a i když Spacemana, jak zní Aceova přezdívka, vidíme ještě na obalech kompilace Killer a desáté studiovky Creatures of the Night (obě 1982), na nových písních už ho zastupují najatí kytaristé. Konkrétně např. Bob Kulick, který hrál s Lou Reedem, Meat Loafem nebo Dianou Ross, dále z různých fusion projektů známý Robben Ford (pozdější spolupracovník Milese Davise), Steven Farris z kapely Mr. Mister a konečně Vinnie Vincent, který v roce 1982 Frehleyho v oficiální sestavě KISS nahradil.

To už jsme na začátku třetího, celou jednu dekádu trvajícího období, v němž se kapela prezentuje coby moderní glam metalová akvizice pro 80. léta. V následujících deseti letech nahráli KISS sedm studiových alb, díky nimž se jim podařilo částečně získat zpět ztracenou reputaci a udržet se když ne v první, tak alespoň někde na špici pomyslné druhé hard rockové ligy.
Obrodný proces byl spuštěn v roce 1982, kdy na tom byli KISS snad nejhůře za svou dosavadní kariéru a prakticky začínali od píky. Tento nový začátek symbolizovalo o rok později zejména jejich kompletní odmaskování.
Vzhledem k tomu, že dle některých kritiků stála popularita skupiny pouze na kostýmech, tento krok se může jevit jako značně riskantní. Dokonce by mohl být označen za uměleckou sebevraždu. KISS však prohlásili, že chtějí k fanouškům mluvit hlavně svou muzikou a dokázat, že i bez masek mají pořád co nabídnout.
Bez makeupu to pak vydrželi celých dvanáct let.
Už kompilace Killers v červnu 1982 naznačila ve čtyřech nových skladbách návrat k tvrdšímu zvuku, což v říjnu téhož roku plně stvrdilo nové dlouhohrající album.
Creatures of the Night bylo do té doby nejmetalovějším albem KISS vůbec.
Ve své době však překvapivě neuspělo.
Tehdy už jsem byl velkým fanouškem této comicsově rockové úderky a pamatuju si jako dnes, jak sedím v lavici deváté třídy, prohlížím si jakýsi populární magazín západní provenience (možná Bravo?), kde zahlédnu někde v dolním rohu malou noticku ohledně vydání tohoto LP. Po následném pátraní mezi spolužáky zjišťuju, že Creatures of the Night nikdo nemá a že KISS jsou údajně odepsaná veličina. Stejný názor měla asi spousta dalších lidí, protože trvalo dlouhých deset let než jsem to album konečně sehnal a poslechl si ho.
Dnes už je všeobecný pohled na Creatures of the Night úplně jiný a album to později dokonce dotáhlo v prodejích až na platinu. Ale tenkrát v roce 1982 po něm moc psů neštěklo.

Svou starou recenzi jsem před patnácti lety uvedl těmito slovy: „Tvorové noci - jak příhodný název pro desku Kiss“.

A pokračoval jsem zhruba v tomto duchu:
"Společným znakem většiny skladeb je plný, kovově hutný zvuk a mírná ponurost. V minulosti (a blízké budoucnosti) pro sound kapely tak důležitá melodie tu jde kupodivu stranou, a ke slovu se výrazněji dostává jen občas (např. v typicky osmdesátkové metalovce "Danger").
Důležitým faktorem pro nový zvuk kapely je sólová kytara talentovaného Vinnieho Vincenta, který je v této chvíli už vlastně členem kapely, i když ještě ne oficiálním."

Vinnie (vlastním jménem Vincent Cusano) hraje na desce v šesti z devíti skladeb a jako spoluator je podepsán pod třemi z nich. Dlužno podotknout, že k nim patří i největší hit alba "I Love It Loud", k němuž byl natočen působivý, lehce horrorový videoklip, tak typický pro ranou MTV éru.
"I Love It Loud" je v podstatě hymnou znovozruzené kapely - spojovacím článkem mezi starými sedmdesátkovými KISS a jejich novou 80's podobou.
Je důležité, že ji zpívá zrovna Gene "The Demon" Simmons. Jeho projev dodává správný důraz jak podmanivé hymničnosti, tak i určité béčkové hrůznosti celého songu. Ta je pak ještě podtržena zmíněným videoklipem.
"I Love It Loud" je totální KISS-klasika, přesvědčivá jak v úderných heavy verzích, tak v chytlavém refrénu. A nebýt Vinnieho, kdo ví, zda by vůbec kdy vznikla.
Že je podíl Vincenta Cusana na restartu kariéry KISS obrovský, o tom myslím není sporu. Byla to ta správná ingredience, kterou tehdy skupina potřebovala jako sůl. Pozdější Vinnieho snaha vystoupit v rámci KISS za každou cenu do popředí je pochopitelná, stejně jako reakce vůdčí dvojice Stanley & Simmons, kterou byl Vincentův vyhazov. Jejich politika je ostatně úplně stejná jako politika jiné slavné dvojice, Jagger & Richards: Buď se zařadíš a nebo půjdeš, protože tady to vedeme my.
Je až s podivem, že Cusano, který byl v podstatě hlavním autorem na následujícím (už odmaskovaném a konečně i úspěšném) vpravdě comebackovém albu Lick It Up, pak se svou kapelou Vinnie Vincent Invasion nepředvedl v rámci glam metalu nic moc úžasného. (Možná, že v tomto bodu nebudou někteří sdílet můj názor, ale pokud by se hledala skupina hodná titulu "nejhorší známá glam metalová kapela 80. let", můj tip by byl jasný. I když takoví Slaughter… Ale ti měli alespoň moc pěkný obal první desky. No nic, tak pojďme dál.)

Krom té Vinnieho (a Geneovy) pecky, které jsem se zde již věnoval myslím dostatečně, jsou hlavními taháky alba např. titulní podmanivě klusavá vypalovačka, okamžitě navozující tu správnou heavy rockovou atmosféru. Hned v úvodu posluchačům jasně sděluje, že znovuzrození KISS pojedou zase pěkně postaru a možná s ještě větší razancí než kdy dřív.
Přibližně totéž, jen v lehkých modifikacích nabízí svižné palby jako "Killer" nebo "Danger".
Vysoce vyčnívá také osudová - tak trochu Kiss meet Zeppelin - balada "I Still Love You", zdobená sólovou kytarou Robbena Forda. Není bez zajímavosti, že basu v této skladbě namísto Gene Simmonse obstaral bubeník Eric Carr. Gene pro změnu zaskočil s doprovodnou kytarou za Paula Stanleyho ve své typicky simmonsovsky úderné pecce "War Machine", jež se stala kultovním favoritem alba.
Fanoušky kapely Bachman-Turner Overdrive možná zaujme, že na albu se nachází coververze skladby "Rock and Roll Hell", kterou Bachmani nahráli na své o tři roky starši album Rock n' Roll Nights. Jejím autorem je kanadský hitmaker a producent Jim Vallance, který v 80. letech spolupracoval nejen s KISS, ale později také s Aerosmith, Alice Cooperem a spoustou dalších, původně sedmdesátkových hvězd. Verze KISS je textově řádně překopaná a silně přitvrzená. Krom Simmonse se na její nové úpravě podílel také Bryan Adams, který v té době ještě netušil, že z něj o deset let později bude uznávaná pop rocková ikona a idol mnoha dívčích srdcí.

Abych tedy svou první a doufejme, že zároveň ne poslední recenzi kissáckého alba na Rockboardu nějak uzavřel, dodám už jen to, že nový začátek zvládli KISS na výbornou a po zbytek 80. let se jim dařilo víceméně zdárně držet krok s tehdejší mainstreamově zaměřenou metalovou elitou. A i kdyby za nimi nebylo tak zvučné jméno a v onom (z hlediska jejich soundu) zlomovém osmdesátém druhém začali vystupovat pod pravými jmény, bez masek, třeba jako KILLERS (viz v recenzi již několikrát zmíněná, čtyřmi novinkami kořeněná kompilace ze stejného roku), rozhodně by ve svém stylovém ranku nezapadli. O tom jsem zcela přesvědčen.
Album je dnes na rozdíl od dobových reakcí vesměs chváleno a považováno za jednu z doporučených KISS-klasik.
O jeho věhlasu vypovídá i sběratelské vydání, obsahující pět CD disků s remasterovaným albem a obrovskou haldou bonusů v podobě demosnímků, alternativních i koncertních verzí skladeb, doplněné všemi novými písněmi z kompilace Killers, zde poprvé vydanými v remasterované podobě.
K tomu je přiložen plakát, tričko, barevné fotografie, samolepky, trsátka, placky, sběratelské kartičky, repliky dobových vstupenek a  koncertních programů, propustka do zákulisí, fanzin, v němž je deska rozebrána skladbu po skladbě všemi čtyřmi tehdejšími členy kapely (plus producentem Michaelem Jamesem Jacksonem) a… No, je toho tam hodně a určitě jsem na něco zapomněl. Nezapomenu tedy zmínit ještě alespoň blu-ray audio disk s kompletním albem v parametrech, které zde zkopíruju, protože se v tom jakožto neaudiofilní jedinec samozřejmě houby vyznám.
Tady to je: 48kHz 24-bit Dolby Atmos / *48kHz 24-bit Dolby TrueHD 5.1 Surround / 96kHz 24-bit High-Resolution PCM Stereo.
Říká vám to něco?
A zajímá vás, zda mám tuhle šílenost s podtitulem "40th Anniversary Super Deluxe Box Set" ve své sbírce?
Prozradím vám, že ne (i když jsem si ho ještě v dobách fungujícího ulozto poctivě postahoval) a že jeho momentální cena na stránkách Bontonland.cz je rozkošných 9 999 Kč s DPH. Mají ho tam skladem v eshopu čtyři kusy.
Kdyby se mezi vámi náhodou našel nějaký můj bohatý příznivec, toužící udělat mi radost opožděným vánočním dárkem, určitě nepohrdnu. ;-)
reagovat

hejkal @ 30.12.2023 21:21:01
Do nejakých diskusií o Kiss, tobôž z 80. rokov, sa púšťať nebudem. Rozhodne ma však rozosmialo spojenie slov Kiss a hardrocková liga. Síce druhá, ale stále, liga! Vďaka za hutné čítanie.

zdenek2512 @ 31.12.2023 09:21:24
Na podzim 1974 mi před posluchárnou spolužák zaníceně líčil, jakou úžasnou desku má jeho kamarád, na titulní straně obalu čtveřice pomalovaných hudebníků, to že se jednalo o líčení ve stylu kabuki jsem se dozvěděl později. Po pár dnech jsem měl možnost si ukázky z desky poslechnout, abych si desku nahral jsem zamítl. Již 49 let hudbě Kiss odolávám a nechci na tom nic měnit.

Apache @ 31.12.2023 09:43:49
Zdenku, mě před 42 lety Kiss přivedli k rockové muzice. Nebýt jich, nevím zda bych dnes rock vůbec poslouchal. Nikdy jim za to nepřestanu být vděčný. V podstatě se dá říct, že díky tomu je to pro mě nejdůležitější kapela na světě.
A k tomu kabuki: Pochybuju, že o tomhle kapela, když vymýšlela svou image, něco věděla. Gene Simmons byl odmala zanícený hltač comicsů a horrorů - je celkem jisté, že celý koncept ohledně jejich specifické image pochází právě odtud.

zdenek2512 @ 31.12.2023 10:19:03
Mě k bigbítu přivedly kapely George & Beatovens, Matadors, Olympic a Beatles, to bylo v půlce šedesátek. V červnu 1968 začal vycházet Pop Music Express, který nám trochu přiblížil zahraniční scénu a taky pražský underground (Primitives Group a Plastic People Of The Universe). Ostatní objevy byly dílem vlastní improvizace. 

stargazer @ 31.12.2023 10:20:24
Gene vzpomíná ve své knize o tom, jak byl Vinnie nesnesitelný jak ve studiu, tak i mimo něj. 
Kiss neodolávám dvacet let a taky na tom nechci nic měnit. :-)
Apache : Hned v úterý 2.1.2024 /v práci si vezmu dovolenou/ běžím do Bontonlandu a kopím hned dva ty speciály, abys měl v každé ruce aspoň jeden. Z toho mého lesnického platu si brzo koupím celý Bontonland.
Krásný Silvestr a klidný Nový rok Všem přeje stargazer a fenka Roxy.

Apache @ 31.12.2023 10:37:20
stargazer: Tvé plány na úterý se mi líbí. :-)

stargazer @ 31.12.2023 10:48:46
Dík. Tak to hlavně neber vážně. :-)
Jinak zpět k tomu, co popisuje Gene : Ve studiu se Vincent neuměl skoro na ničem dohodnout. Pořád se hádal a přel, že tak to bude a jinak ne. Pak si nechtěl změnit příjmení. Gene mu říká, že jeho jméno je dobré akorát na název obchodu se zeleninou a v Kiss mají všichni pozměněná jména. Mají znít neutrálně a světově. Pak nechtěl podepsat smlouvu. Na konec je pozval do restaurace. Když došlo na to, že jako hostitel zaplatí, vymluvil se na to, že si zapoměl peníze. 

Apache @ 31.12.2023 11:42:08
stargazer: Ona se po rozvodech často kydá špína na tu druhou stranu. Věřím, že Gene to ze svého pohledu vidí tak, jak to vidí, Vinnie na to třeba vzpomíná jinak. Jinak určitě měl svoje chyby, stejně jako Gene. Je ale jasné, že Gene měl vizi a byl disciplinovaný, Vinnie měl zase své představy a disciplína mu nic neříkala. Bylo jasné, že jeho prosazování vlastních ideí v kapele musí narazit na to, jak to vidí Gene a Paul. Oni byli šéfové, dali Vinniemu šanci, ale on se nechoval vděčně a disciplinovaně, jak byli zvyklí, aby kapela šlapala. Na rozdíl od Aceho a Petera byl navíc ještě ambiciozní, velmi talentovaný a stále přicházel s hodně dobrými vlastními songy. Jenomže byl i zatraceně naivní, když si myslel, že může Kiss převzít pod svou kontrolu. To by Gene s Paulem nikdy nedovolili. A tak musel jít.
Věřím tomu, že polovina z těch zpráv o tom, jak byl nesnesitelný, je nafouklá a zkreslená Geneho pohledem. On mu samozřejmě nemůže zapomenout, že si v kapele dovolil moc vyskakovat. Ostatně, sám Gene na stará kolena často předvádí poněkud podivné chování a trousí dost radikální výroky. Myslím, že za ty roky už trochu moc podlehl dojmům o vlastní důležitosti a neomylnosti. Ale to je u starých zabedněných chlapů běžná věc. :-)
Nezlobím se na nikoho z nich a chápu chování obou stran. Že je ale Vinnie po čertech dobrý autor (a určitě i velice schopný kytarista), není pochyb. A věřím, že věci z těch dvou alb, které s nimi nahrál (songy jako I Love It Loud, I Still Love You, Killer, Not for the Innocent, Lick It Up a další), včetně pecek Unholy a I Just Wanna z další comebackové desky Revenge, byly založeny hlavně na Vinnieho nápadech. Co jsem ale nikdy moc nechápal je to, že s vlastní kapelou (Vinnie Vincent Invasion) nedokázal nikdy přijít s tak dobrými a výraznými nápady jako u Kiss. Navíc styl té kapely a ječivý vokál jejich zpěváka mi byl vždycky strašně protivný.
Myslím, že dnes už jsou jak Gene tak Vinnie dost mimo realitu a nepřikládal bych velkou váhu svědectvím o starých časech ani u jednoho z nich. A Paul, ten byl vždycky strašně korektní. U něj bych při jeho tendenci lakovat všechno tak, aby to vypadalo co nejlíp, bral jeho svědectví taky s velkou rezervou.
Nejlepší je vzít slova všech okolo a při znalosti jejich povah z toho tak nějak zprůměrovat, co se asi nejvíce blíží pravdě.

Upadající KISS, kterým se přechod do 80. let nepovedl, tápali, jak si fanoušky nadále udržet. Po dvou řekněme, ne příliš oslnivých albech, přišla skupina s něčím, co opravdu stálo za to! Na postu sólového kytaristy vystřídal, alkoholem zmáčeného Ace Frehleyho, Vinnie Vincent. Ten sebou přinesl metalovější nádech a to se na desce velkou měrou odrazilo. Na svět tak roku 1982 přišlo nejmetalovější album KISS!

Úvodní otvírák v podání Creatures Of The Night je naprosto, ale naprosto úžasný. Už od prvních tónů je vám jasné, že tohle je metalová nálož! Neskutečně energická písnička, s jednoduchým, ale povedeným refrénem, vás ihned zaujme a dostatečně vás naladí na další kousky. Následují, podle mého názoru, dvě slabší skladby - Saint and Sinner a Keep Me Comin. Tyhle mě opravdu nějak příliš neoslnili. Rock And Roll Hell není špatná, ale pořád to není to pravé ořechové. Danger bych označil podobně. Po, pro mě hluchém místě, přichází úžasná Genova pecka v podání I Love It Loud! Tohle je opravdu něco! Nabítý flák, s neskutečným refrénem, jenž táhne davy. Perfektní! Pro mě osobně jedna z nejlepších Simmonsových písniček. Genův hit následuje další skvělá skladba, tentokrát baladická I Still Love You. Tu bych maximálně vyzdvihl. Paul Stanley opět odvedl mistrovskou práci. Tuhle písničku jednoduše zbožňuju a nejvíce si ji vychutnám Live z koncertu Animalize 1984! Tam ji Paul neskutečně prožívá a vkládá do ní snad všechny své emoce. Konec desky pro mě už tak oslnivý není. Killer mi vůbec nic neříká a War Machine uznávám, ale není to můj šálek kávy.

Co závěrem ke Creatures of the night? Rozhodně je nutno říct, že KISS se posunuli kupředu. Album jistě předčilo dvě předchozí a už to možná vypadalo, že KISS krize opustí. To se bohužel nestalo... Čas velkých změn měl teprve přijít. A to velmi brzy!
reagovat

pito63 @ 17.12.2011 17:29:16
Viackrát som si prečítal Tvoju recenziu, aby som to lepšie pochopil. Vyzdvihol si 3 z deviatich skladieb, tomu by som ešte rozumel. Lenže o zbytku sa nevyjadruješ s veľkým nadšením. Ak by tu neboli hviezdičky, tak by ma nenapadlo, že "Creatures of the Night" považuješ za výborný album. Síce sa na začiatku zmieňuješ, že skupina prišla s niečím, čo "opravdu stálo za to", ale obsah tomu nezodpovedá. Nič v zlom, ale mám z toho zmiešané pocity.

PaloM @ 17.12.2011 18:52:00
StarChild:
No, ak rátaš medzi dve predchádzajúce aj Elder, tak to sa nedá porovnávať, lebo Elder je o niečom inom. Vzhľadom na to, že Príšery noci som si kúpil spolu s inými piatimi CD od Kiss (aj Elder), tak tento album patrí jednoznačme medzi najlepšie, čo táto zábavná partia zložila :-) Ak by tam bolo iba zopár dobrých skladieb, na to by som sa nenachytal. Našťastie to tak nie je.

vmagistr @ 17.12.2011 20:35:34
StarChild: také mi podle Tvé recenze není jasné, zda se Ti Creatures líbí nebo ne, nepodal bys nám bližší vysvětlení?
Můj názor na desku jsem už vyjádřil v recenzi o něco níže, album hodnotím jako velmi dobré.

PaloM: a jaké další desky jsi tedy pořídil?

bloodfrozen @ 17.12.2011 20:40:16
Kiss je najprecenovajšia kapela rocku vôbec, slabý priemer vo všeobecnosti.

PaloM @ 17.12.2011 22:10:34
Alive ! 2CD (1975), Destroyer (1976), Double Platinum (1978), Music From The Elder (1981) a Revenge (1992). Ešte som uvažoval nad Lick It Up (1983). Poradili mi Progboardisti, no pred kúpou som počúval diskografiu Kiss a vybral si týchto 6 albumov (s Creatures...).

StarChild @ 21.12.2011 17:59:46
Vysětlení, proč album stojí za to! Kapela zaprvé zapracovala do svého repertoaru více metal. A hlavně. Bral jsem v potaz dvě předchozí alba a hlavně jejich hudbu z 80. let. The Elder ani Killers neoslnili. Elder byl propadák. Žádný hit!

Když si však vezmeme Creatures of the Night, tak to je jiná káva. Úvodní otvírák svělej, I love it loud - hit, kterej kapela hraje snad na každém koncertě, I still love you, krásná procítěná balada. War Machine. Tu sice nemusím, ale do povědomí fanošků se určitě zapsala.

Když to tedy porovnáme s předchozími slabými deskami, musím album hodnotit, tak jak ho hodnotím.

PaloM @ 22.12.2011 08:09:01
StarChild: chápem tvoje zaujatie, mne sa tiež tento album Kiss páči. No musíš brať do úvahy, že sú tu aj starci ako ja, ktorým Kiss dlhé roky vôbec nevoňali. Fanúšikovia Kiss z Progboardu, kotrí už vedia, aké žánre počúvam, mi odporúčali aj Elder a veru trafili sa presne. Opakujem, to je o niečom inom, nie je to album postavený na hitových melódiách. Kvalita tam je, no mnohí fanúšikovia ho zatratili práve preto, že je v inom štýle, ako sú zvyknutí u Kiss. Inak, žiadny Kissológ či Kissofil nie som, preto som si vybral z ich veľkej diskografie len zopár vecí, ktoré ma fakt vedia pobaviť.
Držím ti palce, píš tu recenzie ďalej.

Metalový polibek mlaskl na hardrockovou tvář s diskotékovým make-upem, jako facka. Anebo spíš nakopnutí, ale určitě tím správným směrem...

Poněkud zmatená a tápající smečka, co poslední dobou útočila na všechny možné i nemožné styly a pomalu, ale jistě, začínala ztrácet síly, díky tomuto impulsu soustředila zbytky své energie na jeden cíl, který představoval daleko výživnější kořist, než ty nicotné porce z posledních let.
A tak vzniklo album, které patří k nejlepším v bohaté diskografii fenoménu jménem KISS.

Své sehrála jistě i výměna na postu sólového kytaristy, kde alkoholem poněkud znaveného rockera Frehleyho nahradil metalista Vincent. A přinesl s sebou nový náboj, dávku inspirace, zkrátka vlil skupině do žil, tolik potřebnou, čerstvou krev... Opravdová posila, jak má být.

Na nahrávce není slabší místo, nemá tedy smysl chválit každou z devíti skladeb jednotlivě, když už bylo naznačeno, že si to zaslouží všechny.
Vedle vypalovaček, jako jsou titulní otvírák, "Keep Me Comin’", "Danger" či "Killer", se tu nacházejí i střednětempé "Rock And Roll Hell", "I Love It Loud" nebo vražedná "War Machine"; nechybí ani vynikající balada "I Still Love You".
Také obal je jeden z nejpovedenějších.
Za zmínku pak ještě stojí zajímavé spoluautorství kanadského rockera Bryana Adamse ve dvou písních ("Rock And Roll Hell" a "War Machine").

Vynikající deska, která se mi neomrzela dodnes (a že jsem se ji něco naposlouchal!), takže nejvyšší možné hodnocení je nasnadě...

reagovat

pito63 @ 12.07.2011 16:05:09
Zalovil som vo svojej "encyklopédii" a našiel tam toto. Neviem, od koho komentár pochádza:
Album "Creatures of the Night" predznamenal návrat k štýlu dávnych KISS, lenže problémom bolo nájsť oň záujemcov. Ostáva záhadou, prečo práve táto opticky veľmi pôsobivá skupina nezvládla prechod do éry videa, keď navyše klip k titulnej skladbe je vynikajúci. Skupina túto LP venovala Neilovi Bogartovi, šéfovi firmy Casablanca, ktorý zomrel na rakovinu...

Páči sa mi prínos Vinnieho Vincenta. V čase vzniku nových rozhlasových staníc som mal veľmi rád rádio Rebeca z Martina. Pamätám si, že jedna relácia bola venovaná práve Vincentovi, ktorý spominal na KISS a hrali sa skladby jeho skupiny Invasion. Celkom zaujímavá produkcia. Približne si spomínam na jeho slová: "KISS som musel opustiť, pretože Gene a Paul sa zľakli môjho rastúceho vplyvu." Kde je skutočná pravda, neviem...

Viac ma oslovuje druhá polovica albumu, mám rád skladby "I Love It Loud", "I Still Love You", "War Machine".
Cossack, vďaka za "Creatures of the Night"!

martin69 @ 13.07.2011 12:15:42
Cossack : souhlas! Velmi dobré album.

rocknrolldejw @ 25.10.2011 16:00:47
Naprosto souhlasím s recenzí :) Myslím si, že dokonalsti týhle desky přispěl Vinnie Vincent, který je vynikající skladatel a spolu s Genem a Paulem napsal obrovský hity jako I Love It Loud a Lick It Up :)

KISS jsou zpátky, temnější a tvrdší než kdykoliv předtím!

V roce 1981 si KISS po vydání Music From The Elder sáhli na dno. Katastrofální neúspěch alba u fanoušků a odchod Aceho jako druhého člena základní sestavy během dvou let by méně zralou kapelu možná položil, ne tak KISS. Gene a Paul se konečně vzpamatovali a toto je výsledek jejich "návratu ke kořenům". Brutální, temná, strhující...Creatures Of The Night jsou do té doby nejtvrdší deskou KISS. Nová tvář Vinnie Vincent a jeho nabroušená kytara jsou pro poněkud strnulý obraz kapely velkým přínosem. A co vlastně deska nabízí? Rock, rock a ještě jednou rock, jaký v repertoáru KISS předchozích let tak zoufale chyběl.

1)Creatures Of The Night - Asi nejlepší otvírák od dob Detroit Rock City. Jednoduchý a přitom tak strhující riff, který mi možná trošku evokuje sabbathovské Symptom Of The Universe nebo Neon Knights (že by menší inspirace?)

2) Saint and Sinner - Řada je na Genovi. Ve "Svatém hříšném" mě zaujala především velevýrazná baskytara a taky to, jak celá písnička (na to, že je od Geneho) nádherně šlapala.

3) Keep Me Comin´ - S touhle písničkou jsem si dlouho nevěděl rady, na chuť jí začínám pomalu přicházet až teď po několikátém poslechu.

4) Rock and Roll Hell - Další těžkotonážní Geneho nářez, prostě rock jako řemen.

5) Danger - ano, u téhle písničky hrozilo vážné nebezpečí, že na mě její příliš častý poslech zanechá trvalé následky. Tuhle vypalovačku jsem svého času sjížděl třeba i desetkrát denně a i teď se k ní občas rád vracím.

6) I Love It Loud - mladší změkčilý bráška God Of Thunder, tahle písnička mi k srdci nikdy nepřirostla.

7) I Still Love You - Ať přemýšlím, jak přemýšlím, lepší balada KISS do té doby mě prostě nenapadá. Paulovi se povedl další mistrovský skladatelský kousek, který špetkou kytarové magie okořenil také pan Robben Ford.

8) Killer - spolu s I Love It Loud asi nejslabší moment desky, takový kafemlejnek furt dokola.

9) War Machine - Na téhle písničce si vždycky vyloženě pošmáknu..."Better watch out, ´cause I´m a war machine"

Ano, KISS v té době byli ještě stále "machine", nezadržitelná rocková síla.
Creatures jsou pro mě o hodně lepším albem než následující Lick It Up, škoda jen, že na obalu uvedený Ace na desce nemá ani tón. Není bez zajímavosti, že Ace sice na albu nehraje, ale zároveň se účastnil většiny televizních vystoupení KISS z té doby (a hrál písničky, které ve studiu natočil jeho následovník Vinnie Vincent).
reagovat

Apache @ 12.03.2009 22:53:15
Zajímavé. I Love It Loud byla pro mě na této desce vždycky #1.

vmagistr @ 13.03.2009 13:22:40
Když to zgeneralizuju, tak tvorbu Paula a Aceho mám radši než tu od Geneho (samozřejmě všude se dají najít lepší i horší momenty)

Cossack @ 24.01.2010 01:24:45
Tahle deska patří v diskografii Kiss k mým nejoblíbenějším a kromě hudby tomu určitě napomáhá jeden z jejich nejpovedenějších obalů. Pokud jde o muziku, řekl bych, že je to taková Kiss-reakce na NWOBHM; a velmi zdařilá...
Pokud jde o I Love It Loud, přikláním se k názoru Vmagistra, že jde o nejslabší věc z alba, byť si vzpomínám, že v době, kdy "Kreatůry" vyšly, se mi taky dost líbila. (Kdybych měl jednu skladbu vyhodit, volil bych ji.)
Jen s podobností či příbuzností úvodní a zároveň titulní písně se "sabaťáckýma" Symptom Of The Universe a Neon Knights se nějak nemůžu ztotožnit (s tou druhou ji spojuje snad leda doba, kdy vyšly – Heaven And Hell 1980, Creatures... 1982 – a s tím související "metalovější kabát")...

Cossack @ 24.01.2010 01:33:24
A ještě jedna drobnost pro upřesnění... Saint And Sinner není "Svatý hříšný", ale "Světice (resp. svatá) a hříšník" a text je o klasice mezi chlapem a ženskou: "Ona je ta skvělá a hodná, chudinka, on jen špatnej a hříšnej, darebák, takže už žádný nářky a sbohem..." :-D

Apache @ 24.01.2010 07:58:30
Jak jsem napsal ve svém komentáři k této desce, co se týče Creatures, tak "nejnadčasovější Kiss-klasikou, která nezapadne na žádném jejich Greatest Hits" je tu právě I Love It Loud. Kdyby měla z Creatures zůstat jen jediná píseň, tak volím ji.