Reakce na recenzi:

horyna - @ 11.11.2016

Kdysi dávno, v památném a pro mě na nahrávky silném roce 1994 vykračuji si tak brněnskou Gagarinovou, vlastně už né, už nejsme za komančů, Kobližnou ulicí a v její dolní části krčím se maličkatý obchůdek z hudební tématikou. V zásobnících cd mi zrak zakotví na průměrném obale jakéhosi labyrintu s čouhajícím žebříkem, jako únikem ven. Vždyť to je nová deska jižanské popelky, okamžitě do ní, koupě tenkrát za dobrých 550,- (no fůj) a pak domů, zalézt, zalebedit a poslouchat. 22 let je Still Climbing jednou z mých nejoblíbenějších nahrávek z vlastní fonotéky, v pravidelných intervalech si ji ordinuji dokážu patřičně užít.

Vyprofilování se kapely ze sice jižanské, ale v začátcích ještě glamové bandy na debutu, přes z poloviny (osobní názor) lákavém Long Cold Winter, dále, silně bluesovém přerodu Heartbreak Station až k desce zmíněné, značí ekvivalent růstu maldého sportovce,přes fázi zrání, až k vrcholovým výkonům a odchodu na odpočinek. Odpočinek trvající pomalu čtvrt století.

Roztočená stará swingová deska nás přivádí na práh skladby Bad Attitude Shuffle- geniální energické erupce ve svérázném podání paní popelky. Plyn sešlápnutý na podlahu a míjející telegrafní sloupy v řinčícím motoru starýho cadillacku, takovou představu ve mě hudebníci právě vykreslují. All Comes Down- už ubere, krásně šlapající baskytara a dechová sekce vyloupnou refrén, který si nelze nezpívat. Talk Is Cheap- to je neskutečný emoční příboj nekončící energické sprchy, který na vás bude celou její hrací dobu dorážet, geniální riffové nájezdy a Keifrův hrdelní vokál s klavírní linkou útočí jako osmi metrový žralok. První jižansky znějící baladou je Hard to Find the Words- s houslovým doprovodem a klasicky texaským aroma, v dálce se lesknou ropné věže a zpoza nich vykukuje dokonalý Tomův hlas. Blood from a Stone- odstartují hammondky a melodická kytarová vyhrávka, vše do sebe perfektně zapadá, bubenické figury a silácké nasazení, spolu s rýmovanými slokami vytváří velice poutavou atmosféru, kapele šlape jako nikdy před tím. S úvodem titulní Still Climbing- si připadáte jako na bojišti severu proti jihu, individuální výkony pánů z Cinderelly mě dokáží okamžitě strhnout. Množství melodických linek, klavírní stopa, změny barev vokálu a zase to urputné nasazení, bomba. Freewheelin- platí za další rychlostní šlupku, opět kytarové spurty, které spolu s bicími krásně souzní a energie ze skladby stříká až do Houstonu. Balada č.2-Through the Rain- country styl kapele sedí jako ulitý, nástrojové bohatství posazené mezi dokonale proaranžovaný a originálně zkomponovaný song zanechává příjemné pocity. Easy Come Easy Go- provází opět dechová sekce a kapela zkouší wester skloubit s osobním pojetím hard rocku, že to jde bez problémů, o tom žádná. Nejdojemnější píseň si kapela schovává do závěru alba, ona The Road's Still Long- dá možná rozpomenout na Blaze or Glory od sólového Johna, má však vlastní ksicht a dostatek nosných melodií na to, aby dokázala krutě bodovat. Zvuk akustik, španěl a Tomův jižanský akcent, spolu s dámským přidaným vokálem v refrénu působí úchvatně. Tečku za albem provede hřmotnější Hot & Bothered.

Srdcovka ušmudlaná od popelu, z kterého právě vyhrabuju spousty hvězdiček.