Olympic - Jedeme, jedeme (1971)
Reakce na recenzi:

Pokud se bude uvažovat normálním rozumem a nebude se brát ohled na to, na jakém albu od Olympicu někdo vyrost, tak zjistíme, že se jedná o jedno z jejich nejlepších, co kdy vydali.
Jak už tady někdo napsal: 10 písniček - 10 perel. Na albu není slabé místo. Od úvodního vlaku až po závěrečný rockový nářez Tobogán. Jedna píseň tu střídá lepší. Máme tady nádherné balady typu Mr. Den A Lady Noc, legendární klasiku Bon Soir Mademoiselle Paris. U dalšího skvostu Danny jsem si až později uvědomil, že je to Hey Jude ala Olympic.
Pokud jste pozorně poslouchali text písně Elixír, tak jste určitě zjistili, že se jedná o reklamu na viagru. (Dokonce tady zpívají "trochu modré barvy", "trochu ptačích radostí" co to asi může být?) V některých písní, třeba Brouk, je zase znát trošinku vliv Jethro Tull.
Prostě album doporučuji všem, kteří pořád jen vyzdvyhují Želvu, nebo Ulici či Prázdniny Na Zemi.
catcher @ 26.09.2016 08:24:30 | #
PaloM : Olympic je pro mne jen nostalgická vzpomínka, vpodstatě po tomto albu jsem je přestal sledovat (jestli to tak lze napsat, v éteru jich bylo pořád hodně, a možná i (nejen) proto se mi zprotivili).
Moje předchozí poznámka byla spíš obecná, směřovaná k (podle mě přehnanému) očekávání fandů vinylových desek ohledně nových vydání LP. Sám nejsem nějaký skalní hifista (nemám na to potřebnou a nutno napsat nepříliš levnou aparaturu), nicméně to "čaro" LP desek tady pořád je, samotná manipulace s vinylem, vyndávání z obalu, obsluha gramofonu, to je svým způsobem obřad, který přispívá k celkovému vjemu z poslechu, a to mi (kromě analogového zvuku, který je opravdu jiný než z CD) dnes trochu chybí.
Mám nicméně dojem, že dnešní renesance vinylů už s tímto nemá moc společného, přijde mi jako další marketingový TAH, jak vyTAHnout prachy z kapes fandů muziky, bez ohledu na přínos (analogový zvuk, který tam jaksi chybí...), jakkoli ty obaly tam jsou a kvalita 180g vinylů (přinejmenším zhlediska odolnosti proti zvlnění)také. Ale při absenci kvalitního analogového masteru jako zdroje je to celé jaksi o ničem, a pak nezbývá, než Ti dát zapravdu, že než toto, tak raději sbírka kvalitních CD (možná také SACD, ale to je na další téma).