lover-of-music - @ 07.10.2016 | #

Chápu nízké hodnocení této desky, protože pro mnohé z vás už to není ten želvovský nebo rosomákovský Olympic, nýbrž popové slátaniny. Někteří říkají, že Korn Olympic potopil. Já říkám, že ho svým způsobem zachránil. I když hráli pop. Byla prostě taková doba. A aby Olmypic přežil, musel se podrobit.

Přejdeme ke skladbám. V Karnevalu se Petr Hejduk pokusil o rock a docela mu to vyšlo. Stará Láhev je prostě senzační, atmosférická. Nejspíš je o námořníkovi, který umíral a tak hodil vzkaz do flašky. Tady se Janda vytáh. Konec Konců je pěkná Hejdukovka s výraznou melodií. Ovšem text mohl být lepší. Blázen je zde nejkritizovanější píseň. Proč? Je to prostě jen jedna z těch hopsavých písní Olympicu typu Agáta, Tony, Závody lodí. Je chytlavá a refrén vám uvízne v hlavě. Harém (kde se Janda vydal trošku do progresivního stylu) a Jsem Zvláštní jsou takové průměry. Není to nic extra, ale není to ani k zahození. Vůně Benzínu je prostý pomalejší rock. Taky dobrý. Ale finále je přímo famózní. Zde se zase Korn vytáhl. Kánon je závěr, jak se patří. To musíte slyšet sami.

No na závěr jsem si nechal opravdickou bombu, zaručený megahit všech megahitů. Píseň, kterou chorobně miluji. Jedná se o pecku ÚNOS. Tento opus schválně pouštím všem, kterí se chystají na dovolenou letadlem. Já cestování letadlem nenávidím. Takže tu píseň miluji ještě víc než chorobně. Směji se do tváře všem, kteří pořád říkají jak v létě pojedou letadlem do Egypta atd. Však já ty blázny Únosem zkrotím. A na komunistickou propagandu vám kašlu. Stejně jsem v ní žádnou nenašel.

Petr87 @ 07.10.2016 22:53:39 | #
Nedávno jsem si "čtverku" po asi čtrnácti letech připomněl a přiznám se, že se mi normálně na drzo líbila... :)
Protože jako puboš jsem miloval všechny desky od "Jedeme, jedeme..." až po "Dávno" (první dvě klasická alba jsem začal objevovat až později), donekonečna jsem je "brousil" na starém tesláckém gramci a kazet'áku a nemůžu říct, že bych se za to dnes nějak styděl... Jednoduše mne ta hudba tehdy brala a Olympici byli do mých patnácti let jednoznačně top banda!
Všechno se to začalo lámat až na střední, kdy jsem se beznadějně "zabouchnul" do Floydů a na Olympic jsem úplně zapomněl a... to už by bylo na další dlouhé psaní. :))