lover-of-music - @ 17.06.2017 | #

Po dlouhé době jsem si opět pustil tenhle monotematický majstrštyk a nestačil jsem žasnout. Sedm ekologických témat (voda, země, strom, vzduch atd.) zpracovaných do skvělého konceptu.

Famózní a nadčasové texty Zdeňka Rytíře, ze kterých mám občas dokonce i husí kůži. (Tak silné to je - a vůbec Rytíře považuji za opravdového Pana Textaře). Potom samozřejmě i skvělé melodické nápady. Všechno je to zarámované do návštěvy mimozemšťanů.

Vždycky mě fascinoval závěr desky, kde se opakuje stále stejná, opravdu nádherná melodie, která poté zničehonic skončí. Nevěděl jsem nejdřív, co to mělo znamenat, až později jsem zjistil, že to signalizuje, že mimozemšťané už jsou tak daleko, že přestalo fungovat spojení.

Já nemám nic, co bych tomuhle opusu vytknul. Samozřejmě, že existuje plno "chytrolínů", kteří říkají, že Prázdniny Na Zemi je čisté kopírování pro mě naprosto ubohého Planetária a docela povedeného Dialogu S Vesmírem. Je to lež jako věž. Prázdniny Na Zemi jsou naprosto originální album s originálním konceptem a já jsem před tímto albem měl, mám a budu mít velký respekt.

Dvojce Janda-Rytíř (to, co předvedli na albu Jedeme, Jedeme, se dá těžko vyprávět) tímto albem dokázala, že má stále obrovskou sílu dělat mimořádné projekty.

tykeww @ 18.06.2017 10:28:14 | #
Taktéž se nemohu neohradit proti kritice Planetária. Byť dvouslovné, tak dost tvrdé. Byl bych rád, kdyby ses k tomu, lovře, vyjádřil trochu konkrétněji. Já osobně u Václava Neckáře stavím ještě výš Tomu, kdo nás má rád, ovšem Planetárium je také parádní a cítím tam silnou invenci obou autorských osobností u Bacilů. Olympic mě nebavil nikdy, a to nechávám stranou Jandovo (poněkud vysoké a ne zrovna sympatické) sebevědomí a OSU.