Olympic - Prázdniny na Zemi (1980)

Po dlouhé době jsem si opět pustil tenhle monotematický majstrštyk a nestačil jsem žasnout. Sedm ekologických témat (voda, země, strom, vzduch atd.) zpracovaných do skvělého konceptu.

Famózní a nadčasové texty Zdeňka Rytíře, ze kterých mám občas dokonce i husí kůži. (Tak silné to je - a vůbec Rytíře považuji za opravdového Pana Textaře). Potom samozřejmě i skvělé melodické nápady. Všechno je to zarámované do návštěvy mimozemšťanů.

Vždycky mě fascinoval závěr desky, kde se opakuje stále stejná, opravdu nádherná melodie, která poté zničehonic skončí. Nevěděl jsem nejdřív, co to mělo znamenat, až později jsem zjistil, že to signalizuje, že mimozemšťané už jsou tak daleko, že přestalo fungovat spojení.

Já nemám nic, co bych tomuhle opusu vytknul. Samozřejmě, že existuje plno "chytrolínů", kteří říkají, že Prázdniny Na Zemi je čisté kopírování pro mě naprosto ubohého Planetária a docela povedeného Dialogu S Vesmírem. Je to lež jako věž. Prázdniny Na Zemi jsou naprosto originální album s originálním konceptem a já jsem před tímto albem měl, mám a budu mít velký respekt.

Dvojce Janda-Rytíř (to, co předvedli na albu Jedeme, Jedeme, se dá těžko vyprávět) tímto albem dokázala, že má stále obrovskou sílu dělat mimořádné projekty.
reagovat

Petr87 @ 17.06.2017 19:17:14
Tak, nevím, co si Janda vzal z Planetária, ale z Dialogu určitě - dokonce se k tomu později i přiznal, že ho ta deska velmi inspirovala... ale to je fuk. Umělci se od sebe občas inspirují, to není nic nového, to tady bylo vždy.
Ale souhlasím - tuhle desku jsem měl moc rád jako dítě a občas si ji rád připomenu i dnes, a nestydím se za to, protože je opravdu povedená!

A na to Planetárium bych nebyl tak tvrdý.
Je to také z mého pohledu dobrá deska, ale pravda, druhá polovina se mi zdála vždycky o dost slabší, asi i proto, že se na něm - na rozdíl od první poloviny - tolik nepodílel Otík Petřina...

Óin @ 18.06.2017 00:46:40
Nedá mi to, ale musím ocitovat Visáče: "jednosměrná Ulice pro zoufalý Olympiky, Prázdniny na Zemi deptají notoriky" :-)

chimp.charlie @ 18.06.2017 09:01:23
Souhlasím s Petrem87, že druhá půlka Planetária je až na ojedinělosti slabší. Ale i kdyby nebyla, srovnávat Planetárium s Prázdninami na zemi a Dialogem s vesmírem je jako - jak říkala jedna moje kolegyně - srovnávat klobouky červené a tvrdé: na rozdíl od "technické SF" (omlouvám se, jiné pojmenování mě v tuto chvíli nenapadá) je Planetárium úplně jinak pojaté album.

Progjar @ 18.06.2017 10:08:33
Prázdniny na Zemi je vynikajúci album, tiež som bol na tomto koncerte v PKO. Avšak typicky Lver-of-Music si musel pľuvnúť na jeden z najlepších koncepčných albumov - Planetárium. Nazvať ho úbohým svedčí skôr o úbohosti recenzenta.
Ale čo chceme od známeho pľuvača - plivače.

tykeww @ 18.06.2017 10:28:14
Taktéž se nemohu neohradit proti kritice Planetária. Byť dvouslovné, tak dost tvrdé. Byl bych rád, kdyby ses k tomu, lovře, vyjádřil trochu konkrétněji. Já osobně u Václava Neckáře stavím ještě výš Tomu, kdo nás má rád, ovšem Planetárium je také parádní a cítím tam silnou invenci obou autorských osobností u Bacilů. Olympic mě nebavil nikdy, a to nechávám stranou Jandovo (poněkud vysoké a ne zrovna sympatické) sebevědomí a OSU.

No jo, já vím... Je spousta věcí, co by se tomuto albu (a veskrze Olympicu té doby) dala vytknout:
Průměrně znějící bicí, málo nápadité klávesové plochy, Jandova stále stejně znějící kytara bez nějakých "kudrlinek" navíc, kopírování Dialogu s vesmírem, přílišná angažovanost, atakdále, atakdále...
Ale i přes to všechno se mi tahle deska stále dobře poslouchá, i po všech těch X letech a X přehráních.
Líbí se mi zde to ekologické poselství, protože tato otázka je stále aktuální... možná ještě víc, než tehdy.
Líbí se mi pěkné texty od Zdeňka Rytíře, líbí se mi toho tady prostě docela dost na to, abych to mohl jen tak odstřelit...

Chtěl jsem této olympické placce z nostalgie našít okamžitě pět hvězd... ale přece jen, dnes už to pro mne nemá takovou sílu jako kdysi...
Od té doby už uplynulo hodně času, já poznal spoustu jiné, daleko lepší hudby a... no nic, už stačilo.
Čtyři hvězdy.

PS: Na některá další alba z jejich produkce už příště tak hodnej nebudu...
Ale žádný strach - Želva, Pták Rosomák a ani Jedeme, jedeme to nebudou. :-)






reagovat

Petr_70 @ 06.04.2015 17:34:01
Neměla by to být ani Ulice, kteroužto považuji v Jandově diskografii za vůbec nejzdařilejší. :)

Jinak s hodnocením alba vcelku souhlasím. Jako desetiletý jsem si tohle LP opravdu hýčkal, rád vzpomínám...

Prázdniny na Zemi byly prvním koncepčním albem, které jsem ve svém životě slyšel. Musím říct, že mě v mnohém ohromilo či udivilo. Jednak jsem se divil, jak je možné nahrát desku a přitom z ní nehrát nic v rádiu, a také nemít žádnou písničku z ní na singlu. Asi jsem do té doby vůbec netušil, že je možné nahrát album „o něčem“. Mou nevědomost omlouvá snad můj tehdejší věk, totiž celých deset let.
Sevřená forma desky mě tehdy fascinovala, a nevím čím to je, ale fascinuje mě dodnes. Prostě má vše, co má album podobného druhu mít. Najdeme na ní úvodní téma opakující se v závěru, zvukové efekty, nástrojové plochy... Ty působí i po třiceti letech docela svěže, málokteré místo zanudí. Samozřejmě, pohled je trochu zkreslený tím, že za ta léta musím album znát nazpaměť.
Albu ale nechybí melodika, písně většinou nesou jasný Jandův rukopis. Dlužno dodat, že tentokrát je to rozhodně ku prospěchu věci. Nálady písní se střídají a skládají se logicky jedna k druhé. Hned po úvodním Příletu přichází absolutně depresivní Kraj, odkud odletěli ptáci. Po textové stránce docela drsný úvod. Mnohem optimističtěji zapůsobí zpočátku píseň Co všechno se tu může stát s křehkým aranžmá, umocněným kapkami vody. Posluchači však není dopřáno dlouhého odpočinku od chmurných myšlenek - hned ve druhé sloce se nám vše připomene znovu. Následuje odvazové Nechoď dál!, střídající pěkně řádek po řádku verš a kytarové sólo.
Kytarové intro uvede asi nejlepší píseň celé desky - majestátní Strom. Tady už musí být jasné, že texty nic nového nepřinesou - autoři prostě chtěli ukázat, jak na tom naše planeta je a kam spěje. Už proto musí Vzdálenosti najednou působit kontrastně. Ekologické téma je tu vlastně jen naznačeno v samém závěru. Hudební stránka této skladby udržuje svým zrychlováním napětí, které pak náhle opadne.
Zřejmě nutnost odpočinku přiměla Petra Jandu k pozvolnému rozjezdu Rezervace motýlů. Ten je ale tentokrát pozvolný možná až příliš. Pro mě jediné místo, které by zasloužilo větší stručnost. Rytmus reggae se snaží vše zachránit, ale text je možná nejnepovedenější z celé desky. Omluvou snad může být pesimistická vize písně, která má být zatím jen varováním, ovšem akustická konstanta „jdou, jdou, jdou“ hraničí skoro se selháním. Instrumentální plocha předcházející To nic, to jen vzduch je naštěstí mnohem zdařilejší, také píseň sama se pěkně rozjede, úroveň textu se opět zvedne na předešlou úroveň - co víc si lze přát před samotným závěrem?
Ten vlastně ve zkrácené podobě zopakuje úvodní píseň a pak následuje jakási hudební smyčka, náhle přervaná. Jednoduché a mohlo by to být i geniální... Už v roce 1986 tento způsob závěru označila knížka Čtyři hrají rock za neoriginální a již použitý. V této souvislosti snad stojí za zmínku, že v tomtéž dílku je v pasáži, která Prázdniny na Zemi hodnotí, připomenuta Omega a její Gammapolis.
Náš pohled na album může být zkreslený historickou zkušeností východního bloku, a tak se nám může zdát, že ptáci se vrátili a voda se pod nánosem pěn neztrácí tak, jako dřív, padlé stromy už tolik nevyčítají a vánek na nás nedýchá tak nakaženě, byť ten asfalt opravdu asi nepokvete... Bohužel, téma nevyčpělo ani po více než třiceti letech. Pokud se ukázalo být takto nadčasovým, zaslouží si vysoké ocenění. Těch pár zmíněných much mu promíjím - ostatně, bude-li deska pravdivá i za další desítky let, nemusí tu být mouchy už žádné.

reagovat

PaloM @ 09.02.2011 05:59:16
Prázdniny na Zemi som mal možnosť vidieť v koncertnej realizácii v PKO Bratislava, ešte ako študent. Potom neskôr v TV. Zážitok na koncerte to bol - hlavne z dôvodu relatívne malého počtu takýchto projektov (Dialog S vesmírem, Planetárium a dosť) a nebolo s čím porovnávať. LP som si nekúpil, mal som dojem, že predsa to nemá takú silu, žeby mi LP zato stálo. Oveľa viac sa mi páčila Ulice a potom Laboratoř. Ale uznávam, clapci sa snažili, začiatok obdobia s Milanom Broumom. V rámci diskografie Olympic max. 3 hviezdy.

Filozof @ 09.02.2011 08:06:03
Springfame
Neučil Ty ses sloh u Cimrmanologů? :-)

springfame @ 09.02.2011 08:58:16
Filozof:
Ano, pojem akustická konstanta je od nich záměrně vypůjčený. Lepší přirovnání mě nenapadlo, snad je to výpůjčka v mezích.
PaloM:
Jestli můžu ještě jednu osobní vzpomínku, tak album jsem naopak sháněl a na LP nesehnal nikdy. S kazetou jsem se musel spokojit až do doby, kdy vyšlo na CD.

Filozof @ 09.02.2011 15:19:49
Springfame
To není jen konstanta, například "...hraničí skoro se selháním..." také jako by jim z pusy vypadlo. :-) Je vidět, že je máš také rád - jsi jimi docela nasáklý. :-)

Olympic.Kapela s kterou se nedalo neseznámit v časech objevování rockové hudby.Po výběru 12nej,jsou Prázdniny na Zemi prvním albem které jsem od nich slyšel.
Koncepční album s velmi dobrými texty Zdeňka Rytíře.Psát o životním prostředí je věc aktuální i dnes.Pokus Olympicu o art rockovou hudbu je myslím povedený.
Prázdniny na Zemi jsou v mé sbírce albem které řadím v české tvorbě mezi to lepší co zde mohlo vyjít a vyšlo.


reagovat