Olympic / Prázdniny na Zemi (1980)

No jo, já vím... Je spousta věcí, co by se tomuto albu (a veskrze Olympicu té doby) dala vytknout:
Průměrně znějící bicí, málo nápadité klávesové plochy, Jandova stále stejně znějící kytara bez nějakých "kudrlinek" navíc, kopírování Dialogu s vesmírem, přílišná angažovanost, atakdále, atakdále...
Ale i přes to všechno se mi tahle deska stále dobře poslouchá, i po všech těch X letech a X přehráních.
Líbí se mi zde to ekologické poselství, protože tato otázka je stále aktuální... možná ještě víc, než tehdy.
Líbí se mi pěkné texty od Zdeňka Rytíře, líbí se mi toho tady prostě docela dost na to, abych to mohl jen tak odstřelit...

Chtěl jsem této olympické placce z nostalgie našít okamžitě pět hvězd... ale přece jen, dnes už to pro mne nemá takovou sílu jako kdysi...
Od té doby už uplynulo hodně času, já poznal spoustu jiné, daleko lepší hudby a... no nic, už stačilo.
Čtyři hvězdy.

PS: Na některá další alba z jejich produkce už příště tak hodnej nebudu...
Ale žádný strach - Želva, Pták Rosomák a ani Jedeme, jedeme to nebudou. :-)

» ostatní recenze alba Olympic - Prázdniny na Zemi
» popis a diskografie skupiny Olympic