Petr Gratias - @ 14.08.2011 | #

První album Jiřího Schelingera mělo v polovině sedmdesátých let vyplňovat mezeru, která zde zela jako vesmírná černá díra v oblasti bigbítu potažmo rocku.
Třebaže František Ringo Čech s oblibou tvrdívá, že je "císařem českého hardrocku", album které na Supraphonu prosadil díky svému vyjednávačskému talentu ve mně vyvolalo v době jeho vinylové premiéry ale i dnes hodně velké rozpaky, mám-li tedy nezpochybnit legitimitu jeho císařského predikátu.

BÁJEČNÍ MUŽI byli okopírovaní Black Sabbath s hodně nejapným textem (Into The Void)
NAMÁLE MÁM byla countryová dechovka z beatlesovského repertoáru s textem, který se hodil pro Televarieté...
BAFF byla skladba z prvního eponymního alba Santany (Soul Sacrifice), v níž se chtěl "císař" prezentovat na svoje american latin conga...
Za naprosto hrůzné považuji DĚLÁM HU (ještě že ne Who), PTÁK LUPTYLÁK a MILOSTNÁ PÍSEŇ....
O ostatních raději ani nechci nějak spekulovat.
Abych nebyl obviněn z předpojatosti, tak beru na "milost" skladbu TORNÁDO, ta jediná to ale bohužel nezachrání....
Na albu je sice mezi řadou muzikantů zvěčněn Jiří Schelinger, tehdy to ještě nebyl jednoznačný frontman, ale alespoň měl u Čecha prostor. Třebaže na albu svoje "perly" zpívá i Viktor Sodoma, v době lisování obalu už byl odejit a tak se producent obalu ani nenamáhal tam Sodomu zvěčnit...
To jsou sice postřehy ryze nehudební, ale také to o lecčems svědčí...
Byla to pro bigbít opravdu velmi tristní doba, když mnozí rockeři označovali tenhle projekt za hardrock.
Musel jsem si počkat rok a na podzim 1976 vychází první album Vladimíra Mišíka a Etc...
To bylo ovšem docela něco jiného.

PaloM @ 15.08.2011 12:40:17 | #
Petr, takéto spomienky si najviac cením. Ja som nemal príležitosť, prvé profesionálne skupiny som zažil cca. v r. 1972-3. Poľský No To Co (moc pekný koncert), neskôr Olympic s repertoárom LP "4" a čerstvú skupinu Fermata. To je všetko, čo došlo do do nášho malého mesta Bánovce nad Bebravou. Hrali na pódiu kina, kde sa len vytiahlo nahor plátno na premietanie :-)
A dobre si pamätám, že všetko, čokoľvek páchlo rockovou muzikou, bolo vítané, bez ohľadu na súčasné merítka kvality. Tak sa vôbec nedivím, čo píšeš.
Pre mňa v tých časoch bolo vrcholom, keď som urobil nahrávky na kotúčovú pásku z rozhlasu po drôte, uvádzal to akýsi Fero Hora (až neskôr to bola legenda), vždy iba polhodinové relácie, už neviem ako sa volali a samozrejme nevošli mu do 30 minút celé LP albumy:
Puhdys - debutové LP
R.Wakeman: 6 Wives...
Budka Suflera - Tieň veľkej hory (debutové LP).

Toľko podceňovaný Puhdys, ale hrali skladby v štýle Uriah Heep a Deep Purple, to bolo niečo pre puberťáka ! Aj to bol socialistický realizmus.

Aby som to nadobro nezakecal: Jirko Schelinger bol veľký talent a zostal po ňom, sotva tucet výborných piesní. Škoda, umrel úplne zbytočne.