Óin - @ 08.08.2010 | #

První oficiální album Soft Machine sice nepředstavuje žádný zásadní průlom v dějinách rockové hudby, to ale neznamená, že by se nejednalo o vysoce kvalitní a výsostně zajímavý počin.

Podobně jako v případě prvotin Pink Floyd, Caravan či Van der Graaf Generatoru se jedná o dílo silně ovlivněné psychedelií, můžeme zde už však zaslechnout náznaky stylu, který bude pro Soft Machine v budoucnu typický.

Jak už jsem se zmínil v profilu SM, album produkoval manažer Jimiho Hendrixe a bývalý baskytarista Animals Chas Chandler. Soft Machine mimo jiné vystupovali i jako předkapela na americkém turné Jimmyho Hendrixe a jistou dobu byli tak ve Spojených státech známější než doma ve Velké Británii.

Co se týče mých oblíbených skladeb, jsou to rozhodně Hope For Hapiness, Lullabye Letter, We Did It Again, Certain Kind a Why Are We Sleeping. Jsou to možná ty nejpopovější písně téhle kapely, ale mají v sobě to, čemu my latiníci říkáme Zeitgeist :-)

Petr Gratias @ 24.09.2012 20:09:03 | #
Děkuji Ti, Zdenku za
Tvůj postoj k tématu....
Na ostatní invektivy vůči mé osobě nebudu reagovat!
Myslel jsem si, že hudba na světě lidi sbližuje, tady ovšem cítím mezi řádky nikoliv zdravou opozici, ale
vyloženě nepřátele.
To mi za to nestojí. Stačí, že se člověk dnes a denně musí vyrovnávat s tím, co přináší naše politická garnitura a jak eskalují mezilidské vztahy v téhle zparchantělé době....
Myslel jsem, že "únik" do světa hudby a diskusí kolem ní přináší jakýsi očistný proces. Jak vidno, hluboce jsem se mýlil.
Budu muset se svými kolegy z branže konzultovat kvality KISS a ALICE COOPERA a přehodnotit pohled na SOFT MACHINE.
Snob a šimpanz rozhodně nejsem.....