Soft Machine - The Soft Machine (1968)
01. Hope For Happiness (4:21)
[Ayers/Ratledge/Brian Hopper]
02. Joy Of A Toy (2:49)
[Ayers/Ratledge]
03. Hope For Happiness (Reprise) (1:38)
[Ayers/Ratledge/B. Hopper]
04. Why Am I So Short? (1:39)
[Ratledge/Ayers/Hugh Hopper]
05. So Boot If At All (7:25)
[Ayers/Ratledge/Wyatt]
06. A Certain Kind [H. Hopper] (4:11)
07. Save Yourself [Wyatt] (2:26)
08. Priscilla (1:05)
[Ayers/Ratledge/Wyatt]
09. Lullabye Letter [Ayers] (4:32)
10. We Did It Again [Ayers] (3:46)
11. Plus Belle Qu'une Poubelle [Ayers] (1:03)
12. Why Are We Sleeping? (5:30)
[Ayers/Ratledge/Wyatt]
13. Box 25/4 Lid (0:49)
[Ratledge/H. Hopper]
Obsazení:
Mike Ratledge: organ, piano (13)
Kevin Ayers: bass (1-12, lead vocals (10, 12), backing vocals (7, 9), piano (5)
Robert Wyatt: drums, lead vocals (1, 3-4, 6-7, 9-12)
Jeanette Jacobs, Barbara Morillo, Eleanor Barooshian: backing vocals (12)
Hugh Hopper: bass (13)
Canterburská scéna je fenomén a ako taký má svoje korene. Jednou z prvých výhonkov je debut The Soft Machine z roka 1968 rovnomennej kapely.
Rovno sa priznám, že kapelu síce poznám, strávil som s ňou nejednu strastiplnú hodinku, ale jej freejazzové dominanty kdesi okolo najznámejšieho albumu Third mi nejdú poruke. Omnoho radšej mám neskoršie albumy (a že ich, ako každá v podstate jazzová veličina, majú nadostač) a, predstavte si, zaujala ma aj jej debutová psychedélia.
Muziku zaobstaralo trio osobností, menovite spievajúci bubeník Robert Wyatt, klávesák Mikea Ratledge a gitarista Kevin Ayers, ktorý s kapelou nahral len tento album (a dvojicu singlov) a potom sa vrhol na sólovú kariéru. Kapelu síce spoluzakladal aj austrálsky undergroundový guru Daevid Allen, ten však zdrhol už v roku 1967 (so Soft Machine nahral len jeden singel) a založil nemenej významnú kapelu Gong.
Poďme sa však spolu pozrieť na debut Soft Machine. Nahrával sa v apríli 1968 v Record Plant v New Yorku. Trinásť skladieb tvorí zvláštne excentrický celok. Máloktorý motív sa v éteri udrží viac ako dve minúty, pričom prekvapuje pestrosť a ľahkosť, s akou sa kapela prelieva cez dobové formy rockovej hudby s prekvapivo štedrou náklonnosťou k tvrdému rocku (napr. Why Am I So Short? alebo Save Yourself), pričom sa ani na okamih nespreneverí psychedelickej nálade (Lullabye Letter). Popritom sa však nájde priestor aj na krásnu baladu (A Certain Kind) a pokiaľ poznáte You Really Got Me od Kinks, tak pri skladbe We Did It Again určite spozorniete. Ani nespomínam, že v najdlhšej skladbe albumu So Boot If At All si Wyatt strihne fajnové bubenícke sólo. Na rozdiel od debutu Pink Floyd sa mi táto muzika zaryla pod kožu a tam, kde sa ľavobočkovia pýšia modrou krvou, ja hrdo otŕčam vytekajúcu muziku.
V decembri 1968 sa album The Soft Machine vydal do sveta, z USA do Francúzska i Holandska. Rodná Británia si musela pekných pár rokov počkať. Nič to, pre mňa je jedným z najzaujímavejších diel zo 60. rokov.
reagovat
Judith @ 03.11.2023 11:45:31
Mám slabost pro zpěv Roberta Wyatta, ve své nestrojenosti na mě působí upřímně. Našla jsem na internetu osobní vzpomínku člověka, který kapelu viděl v březnu 1968 předskakovat Jimi Hendrixovi a údajně hráli tyto skladby takřka kompletně. Je úžasné, jaké mílové kroky Soft Machine mezi jednotlivými alby dělají. Uvedu zde informaci, která pro mě byla nová: původní sestava ještě s Daevidem Allenem na kytaru nahrála v roce 1967 půlhodinový materiál, který vyšel v roce 1989 pod názvem Jet-Propelled Photographs. Některé skladby se v jiné podobě objevují už tam. Přítomný oficiální debut je proti hravě písničkovému ranému demu divočejší, víc rozevlátý. Přitom album jednoznačně vnímám jako soudržný celek. Líbí se mi samozřejmost, s jakou se Soft Machine pohybují mezi motivy, promyšleně a uvolněně zároveň. Celé tvůrčí hnízdo zúčastněných osobností mi káplo do noty.
hejkal @ 03.11.2023 11:47:41
Tak fajn, že si sa v tomto prejave našla.
Antony @ 03.11.2023 12:57:07
Jednička SOFT MACHINE je elixír. Společně s dvojkou, která ale vytváří úplně jiné čmoudíky, moje nejvíce milovaná alba skupiny. Kombinace zpěvu Kevina Ayerse a Robeta Wyatta je neodolatelná, hudba dojímá roztříštěnou krásou.
hejkal @ 03.11.2023 12:59:54
Rozumiem, ba dokonca to i cítim podobne.
První oficiální album Soft Machine sice nepředstavuje žádný zásadní průlom v dějinách rockové hudby, to ale neznamená, že by se nejednalo o vysoce kvalitní a výsostně zajímavý počin.
Podobně jako v případě prvotin Pink Floyd, Caravan či Van der Graaf Generatoru se jedná o dílo silně ovlivněné psychedelií, můžeme zde už však zaslechnout náznaky stylu, který bude pro Soft Machine v budoucnu typický.
Jak už jsem se zmínil v profilu SM, album produkoval manažer Jimiho Hendrixe a bývalý baskytarista Animals Chas Chandler. Soft Machine mimo jiné vystupovali i jako předkapela na americkém turné Jimmyho Hendrixe a jistou dobu byli tak ve Spojených státech známější než doma ve Velké Británii.
Co se týče mých oblíbených skladeb, jsou to rozhodně Hope For Hapiness, Lullabye Letter, We Did It Again, Certain Kind a Why Are We Sleeping. Jsou to možná ty nejpopovější písně téhle kapely, ale mají v sobě to, čemu my latiníci říkáme Zeitgeist :-)
reagovat
moonySK @ 09.08.2010 11:47:45
Myslím, že napriek albumu Piper at the Gates of Dawn od PF, bol práve tento album prvý psychedelický album na svete. Aj Sgt. Pepper, Piper, Their Satanies Majesties boli robené IBA S PRÍMESOU nejakej tej psychedélie. Ale neboli robené s úmyslom psychedelickej hudby.
Óin @ 11.08.2010 14:47:50
Když nakoukneme do Wikipedie, můžeme tam najít, že za termín psychedelie vděčíme kapele 13th Floor Elevators a jejich albu z roku 1966 pod názvem The Psychedelic Sounds of the 13th Floor Elevators. Mimochodem, tahle kapela tady taky chybí...
Ivan26 @ 20.09.2012 18:32:48
Já bych si dovolil tvrdit, že to průlom je. Stejně jako první album PF či první desky Mothers Of Invention (Franka Zappy).
Petr Gratias @ 20.09.2012 18:57:11
SOFT MACHINE je zajímavá kapela, ale nutno podotknout, že není určena pro masový vkus.
Jako jedna z mála se dokázala vymanit z Canterbury scene a z britského undergroundu se zvolna přesunula k fusion music.
Hráli v ní vždycky výsostní instrumentalisté, kterým řada rockerů nikdy nedorostla a pro britskou scénu jsou stejně důležití jako Colosseum, jenom s tím, že Soft Machine byli vždycky poměrně akademičtí a intelektuálští.
Kapelou prošli tři výteční kytaroví hráči jako John Etheridge, Steve Hillage a Alan Holdsworth.
Jsem rád, že je zase někdo na Progboardu oprášil.
Nechci se nikoho dotknout, ale možná bych lehce vyzval obdivovatele Alice Coopera a Kiss, aby přestoupili do jiného vlaku s cílovou stanicí Soft Machine, Brand X, Bruford, Colosseum, Isotope a zalovili v podobných vodách...
Od Soft Machine doporučuji Volume Two, Fourth, Seven nebo Bundless...
Vedle takových hudebníků vypadá parta Alice Coopera jako tancovačková kapela z Pocoucova...
luk63 @ 21.09.2012 06:54:21
Doplním svůj postřeh. Když Soft Machine ´uhnuli´ k jazzrocku, tak na jejich ranou tvorbu navázala kapela Matching Mole, a to nejen v osobě Roberta Wyatta, ale z velké části i hudebně. A následná sólová Wyattova tvorba také stojí za pozornost.
Jarda P @ 21.09.2012 07:00:06
Petře, ač mám v mnohém stejný vkus jako ty, nikdy bych se neodvážil shazovat jiné kapely jako tancovačkvé. Ač je Colosseum jedna z mých nejoblíbenějších kapel, stejně mám rád třeba School´s Out či Billion Dollar B. od Alice, protože to byly jedny z prvních nahrávek, které jsem na svém prvním kotoučku B54 měl. Naopak Soft Machine jsem nikdy na chuť nepřišel a nepovažuji se tím za méněcenného. Ono ne vždy složitá hudba rovná se dobrá hudba jako axiom. Většinou nejsme muzikologové, ale posluchači, kteří jsme vyrostli v nějakém prostředí, žijeme vzpomínkami na první desky poslouchané v zakouřených pokojíčcích či studentských mejdanech či návštěvy burz s deskami. Nevnucujme nikomu něco jen proto, že to my považujeme za dobré a neshazujme nikoho za to, že posloucá něco, co my neuznáváme.
FáňaSixx @ 21.09.2012 08:27:55
Možná bych se měl cítit malinko dotčený, když mi moje oblíbence okolo mistra Furniera někdo nazve kapelou na vesnické tancovačky... holt i když jsem tu muzikologii, byť neúspěšně studoval, nikdy jsem na chuť progresivním muzikantským spolkům nepřišel... a asi ani o to nestojím... teď nastává otázka jak by jste třeba nazvali pozéry z Green Day? "Žáci z prvního ročníku odpoledního kroužku hudebky"? ... Tak ať žijí Mötley "Fuckin´" Crüe!!! Howg!
gunslinger @ 21.09.2012 09:12:46
Mötley Crüe sú "Fuckin´" ale trocha inak "shemale shit" fúúj >> odkaz
FáňaSixx @ 21.09.2012 09:15:01
Podobný plakát zdobí stěny mého pokoje :)))
dolycentrum @ 21.09.2012 14:27:39
Aj ked nepatrim do pocetneho tabora Kiss Army,ale tvorba Alice Coopera si ma nasla staby mladeho adolescenta.Predsa ma len zaraza lahkost intolerancie voci ostatnym hudobnym smerom,ktore v masovosti valcuju mensinove zanre.Ako chapat v uvode prispevku zdoraznenie ...je nutne podotknut,ze nie je urcena pre masovy vkus... a v zavere odporucat... prestup do vlaku...ktoreho asi cielova stanica je zahalena v mlhavosti nejasna.Tymto samozvancom hudobnej fundovanosti nic nevraviace eticke pravidla tolerancie snad len odporucat,skontrolovat smer vlastnej jazdy.So vkusom kulturneho referenta JZD Rudy Unor sa pozerat na fanusikov razantnosti zvrchu a odporucat presuny sa mi zda prilis odvazne.Snad len k poslednej celoplosnej afere z Ceskych luhov..nezaskodi kontrola pritomnosti metanolu…v malych davkach ma na svedomi aj hluchotu...
FáňaSixx @ 21.09.2012 15:45:42
Jen mě překvapilo, proč se zrovna naráží na Alice Coopera... partu, která vlastně přepsala dějiny živé prezentace hudby... A nezdá se mi, že by zrovna oni (on) byli hudbou pro masové posluchače, hlavně v dnešní době. V době, kdy progrockové kapely už nemají v podstatě co nového nabídnou kdežto právě Mr. Cooper má pořád co nového nabídnout a nabízí, to je hlavní. Koho s mladších rockových fanoušků dnes zajímají Crimsoni nebo Yes? Skoro nikoho, buďme rádi, že já a moji přátelé obdivujeme Alice Coopera, Guns´n Roses a u nás Hladíka... máme rádi rockery s rebelskou osobností!
FáňaSixx @ 21.09.2012 15:58:16
Tím ovšem nehaním hodnoty King Krimson, Yes, Pink Floydů a ostatní progresivní umělce. Naopak je uznávám jako veličiny. A určitě nejsem sám, kdo je nemiluje a neposlouchá, ale uznává jejich dílo.
Petr Gratias @ 21.09.2012 20:37:20
Pánové, pánové.....
jako bych píchlo do vosího hnízda.
Člověk vyjeví názor (na základě pocitů)
a okamžitě stojíém před koncilem kostnickým jako
Hus.
No dobře, já mám Billion Dollar Babies doma v luxury edition a také se k tomu vrácím s jistou nostalgickou pietou, ale obávám se, že mluvit o Mr. Cooperovi jako o nějakém zázrak rockové historie, který měnil hudební mapy se mi zdá přece jenom hodně nadsazené.
Ale prosím, máme právo to každý cítit jinak.
Já se hodně vracím v hudbě do minulosti a tak tyhle comebacky jsou pro mě normálním jevem, protože současnost mi tak moc nenabízí, ale myslím, že minulopst nám zanechala přece jenom větší hudební klenoty než produkci Alice Coopera a Kiss, nemyslíte?
Pozoruji tady dost hluboké generační rozpory, které se na rockovém teritoriu objevují a zůstávám v tom tak nějako sám, protože mnoho starších rockerů zde není, nebo už nějak stačili rezignovat...
FáňaSixx @ 21.09.2012 21:59:38
Ale tak nebudu tě upalovat na hranici Petře... Ale přece jen je hodně hrubé přirovnávat hudbu pro rockové fanoušky, kteří se chtějí bavit, k vesníckým tancovačkám. To bych si dovolil pouze k punkovým bandám jako jsou The Clash apod. kteří dělali hudbu jen aby mohli pobuřovat, namísto toho aby zde zanechali něco pro budoucí generace...
vmagistr @ 21.09.2012 22:11:35
Petr Gratias: Ty jsi, Petře, hudební historik. Na dílo ve svých recenzích nahlížíš i z hlediska vývoje kapely, z hlediska vývoje žánru a třeba i vývoje dějin (a mně samotnému je tento přístup velmi sympatický). Všechno jsou to nepochybně obohacující pohledy - ale pořád nemohou nahradit ono zásadní líbí/nelíbí. A právě tenhle (v zásadě nejjednodušší možný) pohled tu spoustě posluchačů k tomu, aby se z hudby dokázali radovat, zkrátka stačí. Prostě posloucháme to, co nám přináší požitek a "kašleme" na vývojovost/nevývojovost a zásadnost/nezásadnost.
Třeba taková deska In the Court of the Crimson King může být stokrát považována za přelomové album progresivního rocku, já si jej ale nepouštím kvůli jeho "dobré pověsti", ale proto, že se mi zkrátka líbí muzika, ze které je sestavena. A stejně tak mě ani nenapadne přestat poslouchat hudbu třeba od takové Suzi Quatro jenom proto, že její tvorba nebyla dostatečně "vznešená".
Nenapadlo Tě Petře někdy, zda se občas při vnímání hudby nestáváš otrokem svých rozumových konstrukcí? Zda rozumem zpracovávané sekundární informace nemají nakonec větší váhu než citový prožitek? Ono prosté líbí/nelíbí by v umění mělo pořád zůstat tím prvotním a hlavním dělítkem - a za tím si stojím.
Cossack @ 22.09.2012 08:03:45
Typická ukázka netolerantního a jednostranného pohledu, chce se mi říct až omezeného…
Nic nového, pokud se týká „nesmiřitelnosti páně Gratiase”, viď, Petře? :-))
Fáňo, s tím punkem bych vcelku souhlasil, ale jmenovat zrovna The Clash (kteří, jako jedni z mála, ne-li jediní, na své nástroje opravdu uměli, a jejichž hudba byla komplikovanější), to je poněkud nešťastná volba… ;-)
Zdeněk @ 22.09.2012 09:03:14
Na tom, že Petr Gratias doporučil k poslechu určitý druh hudby není nic špatného. Možná by stálo zato ten přestup na jiný hudební směr vyzkoušet. Nemám nic proti Alice Cooperovi, spíše naopak ale to je opravdu oproti Soft Machine trochu jiná muzika. Rozumím Ti Petře.
vmagistr @ 22.09.2012 09:21:53
Zdeněk: doporučením k poslechu je (ve většině případů) už samotná recenze. Já se třeba objevování pro mě nových kapel a hudebních směrů nebráním - koneckonců právě proto tuhle stránku navštěvuji, ale tohle pobídnutí už ale ve výsledku působilo poněkud snobsky.
Také se mi stává, že si tu své oblíbené interprety recenzuji sám (a často bez reakcí ostatních) - rozhodně kvůli tomu ale ostatní návštěvníky fóra extra nepobízím, aby místo Genesis a Eloy začali poslouchat UFO a Petera Framptona.
Petr Gratias @ 22.09.2012 09:33:34
Zdravím vás všechny, pánové...
díky za Vaše postřehy, připomínky a výtky.
Ano, jsou konstruktivní a vedou nutně k zamyšlení.
Je pravda, že jsem obklopen velkým rozsahem hudby a je pravda, že kapacitně nemůže všechn o člověk vnímat a ukládat v mozku jak by si asi přál.
Protože s přibývajícím věkem mám pocit, že i přes to že se hudbě věnuje stále poměrně intenzivně jako před lety, přesto všechno nezvládám akceptovat a rozšiřovat další pole působnosti.
Doma jsem obklopen hudbou, kterou jsem si dobrovolně vybral a mám ji na dosah. Je jí hodně a možná je někdy svou obsáhlostí nad moje síly.
V autě mám na cesty speciálně sestavené výběry, které mě rozptylují (nejsou to zákonitě třeba Soft Machine, Mahavishnu Orchestra, Weather Report nebo Miles Davis...) a tak naladím Rádio Beat, kde hrají širší spektrum žánru a uvědomnuji si mnohdy, že takový poslech je novým kořením. Nabízí mě buď skupiny, které notoricky znám, kterým se věnuji okrajově a které jsem z nějakých důvodů minul anebo mě neoslovily. Uznávám a někdy se přistihnu, že i vítám, když slyším jejich skladby a snažím se do nich vklínit..
Je ale pravda, že některým skupin z různých důvodů prostě nemohu přijít na chuť a i na několik pokusů jsem je "nevzal na milost".
Myslím si ale, že už jsem ve své generaci docela hájený druh, protože hodně chlapů v mém věku buď jednoduše rezignovalo, nebo pro ně hudba nehraje tak zásadní roli jako třeba před deseti nebo patnácti lety. Snažím se ale přesto slyšet a vidět mnohé nové nebo mě nějak "neblízké" skupiny objektivně a mnohdy se mi to prostě už nedaří.
Pokud jsem Vás někoho urazil nějakými příklady, tak se omlouvám, ale z náhodných poslechů novějších alb od KISS nebo ALICE COOPERA na mě nesálá taková energie nebo autorský potenciál, který mě oslovuje a zasahuje, i když tyhle kapely jsou profesionálně vyhrané a suverénní v podání....
Takže asi tak a hlavně všechno dobrém. Nešlo mi o nějaké vyvolání virtuální války na Progboardu, stačí, že zanedlouho bude prohibice (asi) národ rozdělovat na dvě poloviny, o čemž svědčí mnohé reakce v médiích....
Alespoň v hudbě se nějak "domluvíme". To, co já považuji za drobnou výbojnou repliku nebylo myšleno jako drzá provokace do Vašich teritorií, ale zjednodušený příměr.... Takže asi tolik.
Zdravím!
pito63 @ 24.09.2012 10:42:48
Jarda P + vmagistr + FáňaSixx + dolycentrum + Cossack
Pekne ste to vyjadrili. Neostáva mi nič iné, ako sa podpísať pod Vaše príspevky. K tomu hlavnému dôvodu, prečo sa tu rozprúdila debata, sa radšej nebudem vyjadrovať.
dolycentrum @ 24.09.2012 14:50:23
…tento alibisticky gulas namiesany ingrendienciami pokojnejsej dikcie v Menu tohoto podniku uz na jedalnom listku bol.Uchylovat sa k obhajobe zrelosti veku je neadekvatne tomu s akou prostoduchostou a nadradenostou je servirovany postoj vlastnej dokonalosti. Pripomina mi to jednu vernisaz v ART Galery v New York-u kde bol prizvany team kritikov aby posudili vystavovany obraz.Roplyvali sa nad tonom farieb,hlbou dynamiky,originalne sebavyjadrenie v kompozicii…ake silne bolo rozcarovanie ked bol zverejneny fakt,ze to dielo ma na svedomi SIMPANZ…
S faktom zhadzovania pohrdavym pohladom som sa stretol uz poznamkach na adresu KATAPULTU a rozcarovanie bolo obrovske a to som nemusel byt oboznameny ,ze ma nieco na svedomi opica.Ota Petrina na prebale prispel s pocitmi…pocuvam tuto hudbu a je mi dobre…a je to ina perzona fundovanosti.Snad umiernejsi ton v posudzovani kvalit vkusu by obstalo …
Cossack @ 24.09.2012 19:41:56
Zdeňku, právě proto, že je to „trochu jiná muzika”, uniká mi smysl nějakého srovnávání, či dokonce vypichování jednoho před druhé.
A když už se tu srovnává – pokud se mi cokoliv od Alice Coopera líbí víc, než všechno od Soft Machine, jsem hudební primitiv? Fajn; pak jsem jím rád!
Zdeněk @ 24.09.2012 19:50:44
Ale to jsem přece nikde nenapsal. Jen jsem si dovolil
podpořit názor Petra Gratiase, když jsem si přečetl ty pobouřené reakce na jeho příspěvek.
Petr Gratias @ 24.09.2012 20:09:03
Děkuji Ti, Zdenku za
Tvůj postoj k tématu....
Na ostatní invektivy vůči mé osobě nebudu reagovat!
Myslel jsem si, že hudba na světě lidi sbližuje, tady ovšem cítím mezi řádky nikoliv zdravou opozici, ale
vyloženě nepřátele.
To mi za to nestojí. Stačí, že se člověk dnes a denně musí vyrovnávat s tím, co přináší naše politická garnitura a jak eskalují mezilidské vztahy v téhle zparchantělé době....
Myslel jsem, že "únik" do světa hudby a diskusí kolem ní přináší jakýsi očistný proces. Jak vidno, hluboce jsem se mýlil.
Budu muset se svými kolegy z branže konzultovat kvality KISS a ALICE COOPERA a přehodnotit pohled na SOFT MACHINE.
Snob a šimpanz rozhodně nejsem.....
pito63 @ 24.09.2012 20:13:27
Ako pozerám, tak pozerám, žiadne pobúrené reakcie na Gratiasa tu nevidím.
Pridám svoj pohľad na tvorbu Soft Machine. Z výšky Empire State Building SERIEM, SERIEM a ešte raz SERIEM na tvorbu Soft Machine a celú "inteligentnú" krabicu fusion music.
Výpravcovi z Brna odkazujem, že nežeriem siláž, hoci si on myslí, že konzumuje kaviár. K tomu vlaku ešte toľko; Gratias, nastúp do svojho vagóna a ostatných nechaj láskavo na pokoji, sami vedia posúdiť, aký spoj im vyhovuje. Najlepšie by bolo, keby si si pred to svoje Pendolino ľahol, hneď by bol svet krajší a lepší.
Zdravím Vás, dúfam, že mi zachováte priazeň!
Zdeněk @ 24.09.2012 20:29:46
Ach jo, tady zase někomu ujíždějí nervy.
hejkal @ 24.09.2012 21:21:36
Hudba-inteligencia-iné kvality kohoľvek=nulový súvis. Nuž, opakovanie je matka múdrosti:
>> odkaz
PaloM @ 25.09.2012 03:19:02
Prečítal som si teraz ráno všetky reakcie, lebo počas "debaty" som bol na Morave a našťastie mimo internetu.
Najradšej by som sa zasmial, je mi však z toho smutno, lebo vás mám všetkych zúčastnených svojim spôsobom rád. Za tie roky ste sa mohli naučiť rozlišovať, čo je vyjadrenie postoja k hudbe a čo sú osobné urážky. Hoci počúvam Coopera aj Kiss (nie všetko), na Gratiasovych pripomienkach ma nič nepobúrilo. Proste je to jeho názor a vyjadril ho slušne. Za posledný rok počúvam 80 % muziky rôzne fúzie s jazzom a world music. No mám sa preto urážať, že niekto na to serie ? Piťo, dobre som sa zasmial :-)
Včera som tu besnel z nového albumu Hiromi Trio Project. Podľa mňa je to jeden z vrcholov, čo sa dá v muzike dosiahnúť. Je to geniálne a u mňa porovnateľné s Mahavishnu. Invenčne a muzikantsky na Hiromi nemá Kiss, Alice ani Soft Machine. A teraz môžte mi nadávať a srať na mňa (inak tá predstava ako ma niekto okiadza cez optické a iné linky je celkom smiešna, sú to vodiče nízkeho prierezu a predsa len stolica je nepriechodná cez také skupenstvo hmoty).
Jarda P @ 25.09.2012 05:11:39
Myslím, že už těch přestřelek bylo dost a měli bychom se věnovat tomu, co každého z nás baví. Mě například v posledních měsících dostala progrocková dvojka Beardfish a Tangent. Po každém poslechu žasnu.
PaloM @ 25.09.2012 07:16:55
Jarda, Beardfish a Tangent pokladám za mierne nadpriemerné kapely, akých je veľa. Keď sa niečo v neo či retro progrocku krúti okolo Švédov, som opatrný, lebo v tej krajine je veľká nadprodukcia v danom žánri.
Obyčajne vo mne vyvolajú záujem nadšené recenzie, tak snáď v budúcnosti, diskografiu Beardfish a niečo od Tangent mám v archíve. Teraz popri blbnutí s debutom Steve Harrisa a novinke Hiromi Uehara sa snažím počúvať diskografiu Rush.
mikepis @ 25.09.2012 08:02:26
Soft Machine ano, ale Alice Cooper uz nie. Alice Cooper este ano, ale The Clash uz nie. The Clash este ano a kto uz nie – Madonna, Beyonce, ci Eminem?
Celkom je to tu opat zabava citat.
Brano @ 25.09.2012 09:47:07
Nie som intelektuál,veď som ledva zmaturoval hehe a za päť rokov sedenia v jazykovej škole a ani po pobyte v UK som sa nenaučil ani poriadne po anglicky...a počítať,tak počítam už len lopaty piesku,ktoré hodím do miešačky....ale SOFT MACHINE mám rád.V zbierke mám originál Third a Fourth a v budúcnosti by som to chcel rozšíriť.Nepovažujem hudbu SM vhodnú iba pre intelektuálov,samozrejme človek do toho nevnikne hneď po prvom posluchu.Poznám však intelektuálov s viacerími titulmi,ktorí počúvajú Senzus,alebo No Name.Tak..už končím s mudrovaním,vraciam sa k miešačke.Už sa krúúúúti... :-)
Jarda P @ 25.09.2012 10:35:22
Palo, v Tangent už nikdo ze švédů není, což ale neubírá na jejich kvalitě. Beardfish jsem si oblíbil v létě, když jsem pobýval ve Slovenském ráji (se sluchátky na uších) a líbí se mi čím dál víc. Harrisa beru, líbí se mi víc než Iron Maiden z poslední doby, i ten zpěv mi tam sedí. Z Rush beru období od Permanent Waves (moje nejoblíbenější) po Power Windows. Před nesnesu Geddyho mečení a po už postrádám nápady.
EasyRocker @ 25.09.2012 11:25:42
Podle mého názoru poněkud zbytečná výměna názorů. Možná že si mohl Petr odpustit to přirovnání kapely A. Coopera k tancovačkové kapele (to už není hodnocení, ale jistý negativní příměr a pro fanouška, který má AC v oblibě, to klidně může působit i jako dehonestace). Poslechnu si Soft Machine, ale s chutí i AC (méně už Kiss) a myslm, že zda nezaznělo, že by byl AC nějakým hudebním inovátorem, jako spíše v jevištní prezentaci rocku (podobně třeba David Bowie, i když jehu hudba byla z větší části inovativní rovněž). Zkrátka poněkud zbytečně pejoratvní příměr, a pak zbytečných několik přehnaných reakcí v diskusi...
Cossack @ 25.09.2012 13:49:13
Můj třetí, a poslední, příspěvek do této diskuze…
Hejkale, tentokrát nejde o to, že se někomu něco nelíbí a vyjádří to. Jde o to, kde to vyjádří (a taky jak, ale to vem čert).
Co má u recenze na album Soft Machine pohledávat Alice Cooper či Kiss?!
I v reklamách se konkrétní výrobek smí srovnávat jen s anonymními „běžnými”, protože tvrdit, že je jedno lepší, než druhé, je velice ošemetné, subjektivní a mnohdy těžko zobecnitelné.
Tady byl navíc „ten lepší prací prášek” srovnáván s „práškem na nádobí”, když zůstanu u příměru s reklamou, což je naprosto mimo mísu a zbytečné.
Jinak si rád přečtu další hodnocení některého z alb Alice Coopera od Petra, nebo první recenzi nějaké desky Kiss, také od něj; tuším, že mě v prvních vteřinách rozčílí, abych se vzápětí srdečně zasmál, nebo alespoň blahosklonně usmíval… :-)
That’s all.
hejkal @ 25.09.2012 17:09:33
Myslím, že si rozumieme.
dolycentrum @ 26.09.2012 17:09:47
Nechcem sa uz zbytocne vracat k danej teme, injektiv tu bolo az cez prilis, ale obecne vzato, pan Gratias absolutne nepochopil, o co tu slo... Nikto ho neprirovnaval k simpanzovi alebo dokonca ho zan pasoval... Bola to metafora na jeho povysenecky postoj k tomu, co pocuva a coho je silnym priaznivcom... Nie vsetko je take umenie ako sa tu predostiera... On mal byt skor v pozicii odbornika a konzumenta toho, co sa tvari intelektualne a ostava to stale len v uzkom okruhu priazne... V konecnom dosledku tu o Alica Coopera a Kiss ani neslo... Skor o tu nadradenost a povysenost, s akou hladi na ostatnych priaznivcov ineho zanru, ktorý je podla neho asi velmi prizemny, v com ho snad aj utvrdzuju ``kolegovia z brandze``... Zaraza ma fakt, ze posudzuje kvalitu podla vlastneho meritka a sam sa velmi casto potyka v totalnom chaose, v lepsom pripade ho sklame databaza a pocuva tony dokonalosti tam, kde v podstate ani nie su... Vek ako fakt obhajoby je velmi prizemna obrana... Zeby syndrom staroby, kde je dovolene viac?... Mne je 55 a tie cisla skor vnimam ako handicap a nie prepacenie.
PaloM @ 26.09.2012 17:45:21
dolycentrum - ako tvoj rovesník ťa ubezpečujem, že Petr Gratias je normálny milovník hudby, nemá ani rohy, ani kopytá. Taký človek, ako my. Poznám ho trochu viac z mailovej korešpondencie a to práve vďaka mojej kritike voči nemu. Pokojne sme si problém vydiskutovali mimo otvoreného fóra a doteraz to považujem za správnu formu. Načo tu neurotizovať okolie ? Sú ľudia, čo žijú z konfliktov na web stránkach, akoby dostali čerstvú transfúziu. Najčastejšie ide o blbosti. Tvoja posledná reakcia je podobného charakteru. Robíš z kultúrneho človeka nehanebného odkundesa.
Tak ako začínaš príspevok, že ide o nedorozumenie zo strany Gratiasa, rovnako končím môj: je to nedorozumenie z tvojej strany.
Opakujem naše dlhoročné pravidlo: nadávajme a kritizujme hudbu a jej skladateľov a interpretov. Nenadávajme si a neurážajme sa navzájom. Inak je v tom kus puberty, do krvi sa urážať kôli "potupe" našich obľúbencov. V našom veku, dolycentrum, je to smiešne :-)
dolycentrum @ 26.09.2012 18:04:14
PaloM...nemam pocit,ze niekoho urazam a uz vobec nie ze nadavam..mojou transfuziou je hudba a stale len hudba.Nezhadzujem nikoho ked pocuva iny zaner a nepouzivam urazlive inotaje do komentarov...Skus mi vytiahnut z mojej reakcie jediny otvoreny vypad.Ale ako som mal moznost zaregistrovat, prosto su urcite nadradenosti kde tolerancia ma vysoky stupen alibizmu.Skus sa zamysliet nad tym co si napisal a zmeraj uhol nadhladu.Mas dve stupnice ...grady a supne...
PaloM @ 26.09.2012 18:15:38
To je nedorozumenie, keď som písal o jedincoch, čo žijú z konfliktov na webe, absolútne som nemal na mysli nikoho z nás, kto prispieva na Progboard. Proste sú úchyláci, ktorí aj sem občas zablúdia a z ich reakcií je jasné, že sa dobre bavia na našich "interných" sporoch.
Trošku nadhľadu nad prkotinami nám všetkým urobí dobre.
dolycentrum @ 26.09.2012 18:20:28
PaloM...nadhlad tolerujem a pochopitelne beriem..ale bez vztyceneho ukazovaka,ktory bude mierit prave na mna...nech to ostane v rovine konfrontacie nazorov...som vo veku,kedy to dokazem aj obhajit a tak aj zdovodnit..pekne tony pre vsetkych
- hodnoceno 5x
- hodnoceno 1x
- hodnoceno 0x