Óin - @ 08.08.2010 | #

První oficiální album Soft Machine sice nepředstavuje žádný zásadní průlom v dějinách rockové hudby, to ale neznamená, že by se nejednalo o vysoce kvalitní a výsostně zajímavý počin.

Podobně jako v případě prvotin Pink Floyd, Caravan či Van der Graaf Generatoru se jedná o dílo silně ovlivněné psychedelií, můžeme zde už však zaslechnout náznaky stylu, který bude pro Soft Machine v budoucnu typický.

Jak už jsem se zmínil v profilu SM, album produkoval manažer Jimiho Hendrixe a bývalý baskytarista Animals Chas Chandler. Soft Machine mimo jiné vystupovali i jako předkapela na americkém turné Jimmyho Hendrixe a jistou dobu byli tak ve Spojených státech známější než doma ve Velké Británii.

Co se týče mých oblíbených skladeb, jsou to rozhodně Hope For Hapiness, Lullabye Letter, We Did It Again, Certain Kind a Why Are We Sleeping. Jsou to možná ty nejpopovější písně téhle kapely, ale mají v sobě to, čemu my latiníci říkáme Zeitgeist :-)

EasyRocker @ 25.09.2012 11:25:42 | #
Podle mého názoru poněkud zbytečná výměna názorů. Možná že si mohl Petr odpustit to přirovnání kapely A. Coopera k tancovačkové kapele (to už není hodnocení, ale jistý negativní příměr a pro fanouška, který má AC v oblibě, to klidně může působit i jako dehonestace). Poslechnu si Soft Machine, ale s chutí i AC (méně už Kiss) a myslm, že zda nezaznělo, že by byl AC nějakým hudebním inovátorem, jako spíše v jevištní prezentaci rocku (podobně třeba David Bowie, i když jehu hudba byla z větší části inovativní rovněž). Zkrátka poněkud zbytečně pejoratvní příměr, a pak zbytečných několik přehnaných reakcí v diskusi...