Reakce na recenzi:

luk63 - @ 20.08.2010

Third je podle kritiků i mnohých hudebních příznivců nejlepší album Soft Machine. Já osobně mám na tuto pozici svého favorita, ale toto 2LP je z mého pohledu jeden z nejodvážnějších počinů v rockové historii. Zde SM ve čtyřech téměř dvacetiminutových skladbách dokonali svůj odklon (naznačený na dvojce) od psychedelického "popu" svého raného období k industriálně experimentálnímu jazzrocku hojně využívajícímu hypnotického opakování (někdy se rozvíjejících) motivů a figur i zajímavou práci ve studiu. Pro rockovou historii jde o zásadní nahrávky a nic na tom nemůže změnit ani jejich trochu horší zvuková kvalita.

Hooperův Facelift začíná z ticha se polehoučku rodícími zmatenými a značně vybustrovanými varhanami a je složen ze dvou různých živých nahrávek (přechod z jedné do druhé je nepřeslechnutelný v čase zhruba 10:30). Složitá skladba i přesto tvoří celek, v němž slyšíme několik zcela odlišných částí - v jedné se saxofonovým odkazem na crimsonovského schizofrenika a v závěrečné se studiovými hrátkami s magnetofonovými pásky.

Slightly All The Time z pera klávesáka Ratledgeho je založená na hypnotické baskytarové figuře kolem níž "tancují" bicí a nad nimi se střídají sóla hraná na saxofon (Elton Dean) a dřevěné dechové nástroje (hostující Jimmy Hastings). Klávesy vše podbarvují a více se odvážou až v závěru.

Zpěv bubeníka Roberta Wyatta uslyšíme na této desce pouze v rozverné Moon in June, kde si její autor kromě bicích odehrál také party basové kytary, piana a varhan. Svou atmosférou se píseň zřetelně blíží k Wyattově pozdější sólové tvorbě, i když v jistém slova smyslu je Moon in June stylový návrat do r. 1967, protože čerpá z nápadů zachycených Giorgiem Gomelskym na demohrávkách později vydaných na albu Jet-Propelled Photographs.

Out-Bloody-Rageous (složil opět Ratledge) je z této čtveřice nejvíce jazzová (jako by jí už kapela měla nakročeno k následujícímu LP Fourth) a nejméně "roztříštěná". Po úvodním hračičkovském klávesovém intru se naplno rozjedou saxofonové kreace Eltona Deana podporované dalšími dechy a pianem. Basa s bicími zde mají klidnější role. A jak skladba začala, tak také končí - klávesovými hrátkami.

Na CD, které jsem si nedávno pořídil místo předchozího s neremastrovanou verzí alba, je bonusový disk s třemi skladbami nahranými BBC Radio Three při promenádním koncertu v Albert Royal Hall 13. 8. 1970: 1. Out-Bloody-Rageous (11:54), 2. Facelift (11:22), 3. Esther´s Nose Job (15:39).