EasyRocker - @ 21.05.2020 | #

Rok 1989 byl z hlediska vývoje seattleské scény průlomový. Významné kapely přebírali majors a svět jen nesměle očichával dosud nepoznané z amerického vidlákova.
A Soundgarden byla také prvou kapelou, která prorazila u velké firmy.

Apokalypticky děsivá pekelnost Ugly Truth chystá pole pro prvou zásadní zepelínovskou houpačku Hands All Over. Text se ovšem v depkoidní lavině zabývá překvapivě ekologií. Bezvýchodné marše Gun a Power Trip by v klídku zapadly i ke spřízněným Alice in Chains, ve druhé Thayil už tasí melodie i běsné vazbení. Get on the Snake lehkostí i neústupným sólováním již hrdě hledí do záře reflektorů. Full on Kevin's Mom a Loud Love, kde Cornellovo hrdlo vraždí, jsou zdrcující plivance do tváře. Zmařené vztahy, láska, deprese, drogy, agónie... uff. Deformovanými pazvuky spuštěná I Awake... když ničený Cornell ječí památné "pamatuj, že tě miluju", je vymalováno. V No Wrong No Right z temné mlhy zlehka ční střepy melodií, ale i výrazný a odcházející basák Hiro Yamamoto. Náladou už ´badmotorovskou´ oplývá technicky precizní Uncovered. Hořkosladká Big Dumb Sex trefně parodovala osmdesátkový hairmetal. Nostalgicky jímavá rozlučka Full On (Reprise) by nedělala hanbu na žádné z jejich vrcholných kolekcí.

Soundgarden ještě neshodili kovovou hřmotnost a síru. Cornell ječí ďábelsky, což ale výsledku dává až rituální náladu. Ale jinak se tu už v zásadě narodil technicky unikátní styl. Následující trojicí alb vypustili do světa hudební obelisky. I proto 4/5.

Danny @ 25.05.2020 19:12:45 | #
Četl jsem tvou recenzi hned, jak se objevila. Tohle bych, mistře EasyRockere, nepřehlédl. Přece! A jestli poslouchám grunge, nebo konkrétně některou z kapel? Pokud se ti bude chtít, ale samozřejmě nemusíš, mrkni do mých oblíbených kapel, co mám v profilu.

Teď to tu s chutí poslouchám a napadlo mě podívat se, jaké komentáře se u tvé recenze objevily. A hle, ty sis tam na mě, chlape jeden, v souvislosti s hudbou Soundgarden, vzpomněl. Resp. na jakéhosi mistra Dannyho. Já ti dám mistra!

Co chceš, abych dodával, když všechno podstatné v recenzi máš? Jako vždy. Ale chápu, muzika je poskládaná neobvykle a kromě obligátních zdrojů, jakými pro kapelu byly (a teď to píšu fakt od boku) hard rock, psychedelický blues/rock, heavy metal, alternativní rock/metal, punk a eklektic rock, už i tady math rock a práce s nepravidelným metrickým členěním. Takto je vystavěná hned vstupní Ugly Truth, kde je základní typicky rockový 4/4 takt přechýlen do 6/4 (na 4/4 + 2/4) - zkus si ťukat, v rámci jedné figury bys měl klepnout 6x. A právě poslední dva jmenované přístupy na následujících albech Soundgarden rozvinuli do, cituju mistra EasyRockera: unikátního stylu. Je to tak. Žádná z kapel grunge scény s těmito strukturami nepracovala, nebo když, tak jen v zanedbatelné míře. Soundgarden z nich vytvářeli výborné a přitom přirozeně plynoucí skladby. Vrcholem tohoto tvůrčího principu (math struktury, lichá metra a nepravidelná projekce taktů) je album Superunknown. Tam šli nejdál a album je přitom dobře poslouchatelné. Krásná hudba.

Easi, díky za připomenutí, už jsem tuhle muziku dlouho neposlouchal.