Pink Floyd - The Piper at the Gates of Dawn (1967)
Reakce na recenzi:
EasyRocker - @ 20.10.2011Už při prvních tónech Astronomy Domine se musím šibalsky usmívat při automaticky generované myšlence na o 22 mladší verzi geniálních Kanaďanů Voivod (album "Nothingface", 1989), abych si poté zcela vážně uvědomil, kam až vliv téhle kapely vlastně sahal. Deska nabízí jen tak mimochodem samozřejmé skloubení rocku 60. let s tehdy netušenou psychedelií jak v hudbě, tak občas ve značně potrhlé textové složce z Barrettova pera. Právě jeho autorská dominance na téhle desce je důkazem toho, že genialita jde nezřídka ruku v ruce se šílenstvím, což se později v jeho případě bohužel potvrdilo do puntíku. Skladby na Pištcovi jsou dá se říci vyrovnané kvality, přes strašidelné popěvky Lucifer Sam a Matilda Mother (s nádherně brumlající Watersovou basou v jejím závěru), zcela ve zvukových kolážích a efektech ponořená Flaming, vražedně psychedelická instrumentálka Pow R. Toc H., jediná Watersova dosti drsná Take Up Thy Stethoscope and Walk - narozdíl od Tůmova někdejšího profilu Pink Floyd ve Sparku si vůbec nemyslím, že zcela zbytečná, poté dravě se rozjíždějící instrumentální epos Interstellar Overdrive, celkem standardní The Gnome oživují až v polovině strašidelné klávesové tóny, nádherně ve vyšších sférách se pohybující Chapter 24, The Scarecrow - uff... v pozadí klopotný rytmický efekt, do toho pochmurné klávesy a rytmicky zcela vykolejená hlavní linie, závěrečná Bike je pak očistcem, a to především svým závěrem s nasamplovanými zvonky bicyklů... Jsem si vědom faktu, že z dnešního pohledu už deska těžko obstojí, ale mě vždycky nějakým neuvěřitelným způsobem vtáhne do děje... rozmýšlel jsem se mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami, ale vzhledem k významu, jaký měla deska ve své době a jak bylo řečeno shora-kam až sahal vliv kapely od této doby, musím zaokrouhlit směrem nahoru.