viteslaf - @ 15.08.2017 | #

Živá část alba, pokud máte ještě vinyl, je přímo skvostná! Studiová je již těžší pro posluchače a musím říct, že bez Rogerovo malých zvířátek v jeskyni a bez části Nickovo zahrady bych se obešel. Ale! Zbytek má rozhodně své místo a tohle experimentátorství raných Floydů zbožňuji. Takže i přes malé výtky dávám 5*.

Gattolino @ 12.03.2018 13:00:08 | #
Už jsem sice zapěl krátkou ódu na toto album před dvanácti lety, ale ještě bych tedy dodal malý osobní postřeh. Úvodní skladbu studiového alba Sysyphus jsem slyšel už mnohokrát, a přesto, že v její střední části vždy šlo dle mého asi o nejujetější a nejhůře poslouchatelný experiment, rád si to občas znovu poslechnu. Je to myslím jakýsi příběh rozpadu něčeho - snad osobnosti, nebo řádu, nevím - a opětovné uzdravení. Možná Sisyfova neustále se obnovující a znovu opět ničená naděje na to, že ten kámen na horu vyvalí. Je to dobrodružství, poslouchat zprvu docela malebný a harmonický klavír, byť strašidelný a temný, jak náhle začíná pomaloučku nasakovat neladné tóny a začíná se pozvolna rozkládat, rozpadat a rozpouštět se do chaosu. A na závěr se z chaosu opět noří úvodní mocné akordy znovuzrození a naděje. Skvělá věc, na tehdejší dobu to asi byl dost odvážné něco takového natočit!