Reakce na recenzi:

mct - @ 11.11.2004

UG – to je něco jako film,o němž všichni mluví a skoro nikdo ho neviděl. Tak o tomhle albu se taky víc mluví, než se poslouchá.
1. část – koncertní (skladby 1-4) – tak tam není co řešit. V 60. letech mělo hodně skupin problém předvést na živo to, co ve studiu. PF nám tady ukazují, že pro ně to neplatilo. Dokázali své skladby zahrát přinejmenším stejně tak dobře jako ve studiu. A třeba Astronomy Domine, tak ta se mi tady líbí víc než na albu The Piper at the Gates of Dawn. A živá verze A Saucerfull Of Secrets je taky povedená. „Evžen“ mi tady naopak připadá příliš rozvleklý.
2. část – studiová – to už je rozporuplnější záležitost. Mě osobně nijak neoslovuje. Věřím, že se PF při nahrávání bavili, ale moc dobře se to neposlouchá. Srovnání s F.Zappou je tady asi na místě, ale FZ není zrovna moje krevní skupina a jeho skladby nemusím. Trochu melodičtější a poslouchatelnější jsou tady jen dvě věci – Grandchester Meadows a The Narrow way. Ale u Grandchester Meadows mě rozčiluje ta nekonečná smyčka se zpěvem jakéhosi pseudoskřivana, to si mohli odpustit.
Pozoruhodné na UG je hlavně ta odvaha – jak PF, tak producentů – vydat v podstatě začínající skupině album, kde polovina je live a na druhé každý její člen dostane svůj díl, se kterým má možnost si naložit, jak sám uzná za vhodné. Neumím si představit, že by něco podobného vzniklo dnes. Řekla bych, že by k tomu neměli dost odvahy ani interpreti, o těch účetních v čele nahravacích firem nemluvě.
Poslech tohoto alba beru jako průpravu na jiné šílenosti jiných, ke kterým jsem se dostala později, a které jsem pak naposlouchala snáze, než kdybych se s albem UG nikdy nesetkala. Ale přiznávám, že když si chci poslechnout PF, raději sáhnu po jiném albu.