Reakce na recenzi:

DeaconJohn - @ 30.12.2009

K Pink Floyd mám trochu zvláštní vztah. Z velkého množství desek, které vydali, tzv. "počítám" jen něco. Období The Piper... až Zabriskie Point je hledáním hudební identity, které je místy skvělé, ale celkově se nedá říct, že bych měl z tohoto období skutečně oblíbenou celou desku. Meddle je první kolekce písní od Pink Floyd, kterou považuji za zásadní. Nadobro se vytratily vlivy šedesátkové psychedelie, ambientní prvky se omezily a poprvé se tu objevují zasněné floydovské plochy a nálady.
Neklidná pecka One of These Days přechází do nejkrásnějších Gilmourových věcí vůbec - A Pillow of Winds. Když se člověk zaposlouchá pořádně, tak zjistí, že jsou nástroje v této skladbě nahrány poměrně nepřesně a muzikanti mají v některých místech problém se sejít. Jenže tento lidský faktor a fakt, že hudba se hraje nejen rukama, ale i srdcem, je tím, co dělá z hudby Pink Floyd nadčasové dílo. Mě osobně toto zjištění nijak nesnížilo požitek z té velebné atmosféry. Fearless je ucházející, nijak mě neoslovila. Následující San Tropez - typická Watersova věc v tom smyslu, že hudebně není nijak zvlášť zajímavá. Rogera uznávám především jako textaře, až potom jako zpěváka a baskytaristu. Seamus je taková výplň konce první strany a tipuji, že málokomu připadá nápad obsadit psa jako zpěváka tak vtipný, jako samotné kapele.
Echoes - najednou docházejí slova. Jedna z nejlepších věcí, co jsem kdy slyšel, přitom hudebně se jedná opět o poměrně minimalistickou (ne z hlediska stopáže) a jednoduchou věc. Ale vymyslete to! Skupina vytvořila do té doby nejvíce imaginativní kousek, málokterá hudba vyvolává tolik vizuálních představ a pocitů. Melancholie vycházející přímo z hlubin oceánu má uklidňující účinek na každou zlomenou duši. Samozřejmě záleží na povaze člověka - někdo depresi dovede zahnat pouze veselou muzikou. Na mě osobně zabírá tato "léčba šokem". Návykové látky a podobné stimuly pro mě nikdy nebyly, ale hudba... Tento lék používám často a jak to tak bývá, stal jsem se závislým.
Ze šesti skladeb se mi tři velice zamlouvají a tři považuji za vatu. Byla by to remíza na pěkné tři hvězdy, pokud by ovšem jednou z těch oblíbených věcí nebyla zmíněná Echoes, která zabírá polovinu desky, má pro mě zásadní význam a navždy místo v mém srdci.