Queen / The Cosmos Rocks (2008)

Pro mne budou vždy jen Queen jen Freddie...
Queen + P. Rodgers neberu již tak úplně jako Queen, ale spíše projekt bývalých Queen + Paul Rodgers, proto si myslím, že lépe nemohli již vymyslet název. Přesně to vystihuje i hudbu z této desky.

Už toho hodně schytala, ale myslím si že nezaslouženě. Jsou tu slyšet klasické prvky Queen ale i Bad Company a Free. Paulův hlas mi byl vždy příjemný a tak jsem celkem věděl co mám i očekávat od této desky. Nečekal jsem žádné šlágry ani nové hity...ale přeci jenom překvapila, myslel jsem si že to bude horší. Hned první tři kousky jsou klasické rockové otvíráky...příjemné a chytlavé melodie, kytara, sbory a vesele naladěný rodgers. Zvlášť u Still Burnin dali hodně vzpomenout na We Will...ale nemůžu si stěžovat, byl jsem překvapen a velmi mile:) Ve Small má jistě nejvíc namočené prsty Rodgers a je opravdu příjemným zpomalením...Warboys stále udržuje laťku prvních tří a We Believe je balada jak vyšitá ze starých let...opravdu mne chytla za srdce...a tak jsem si příjemně mlaskal jak se jim to povedlo to album...až...ujjj...Call Me je opravdu šlápota vedle a nechápu jak mohli tohle dát dohromady. Po téhle písničce jsem byl opravdu rozčarovaný...ač neumím anglicky, tak i ten text je tak s prominutím stupidní...Čekal jsem něco po tom jako vyprošťovák, jako když si po kocovině dáte jedno pivo na spravení chuti ale voodoo toho moc nezpravila, jen mi přijde že v tuhle chvíli začínají tápat trochu a jako by jim došli nápady. Nepovedené blues. Some Things That Glitter je už lepší, ale pořád čekám na nějakou pecku, která by dala zapomenout na předchozí nezdary (když nevíme co dál, dáme ploužák, to přeci umíme...). A to přichází až se C-lebrity! Zas konečně pořádný rock a opravdu chytlavý! jen volume do prava:) Tady se vše povedlo!
Myslím si že 10-13 je opravdu závěr a dokonce přehodilo laťku nahozenou ze začátku!
Say It's Not True je vrchol alba, kterou opravdu miluji a nečekal jsem že se vytasí s peckou, která se dokáže postavit klasickým peckám starých Queen. A nástup v závěru po Mayovi i Taylorovi je dokonalý...už si zas mnu ruce a říkám se, jak jsem jim to povedlo:)
Surf's Up... School's Out...rockec na závěr a na ty dvě klopýtnutí uprostřed jsem už zapoměl a jen zas točím volume:)
jen mohli vynechat malou reprisu...to bylo zbytečné a navíc jsme to tu již měli na Jazzu (1978) a na Barcelone z Mercuryho solovky.
Kdyby to byla deska o 11 písních, přemýšlel bych o 5ti hvězdičkách, ale i tak je to povedené album a jde vidět, že v nich spousta nápadů ještě dřímala a že neřekli svoje poslední slovo. A koncert před 2 rokama byl opravdu zážitek, kde jsem si mimo jiné vychutnal i písně z nového alba...

» ostatní recenze alba Queen - The Cosmos Rocks
» popis a diskografie skupiny Queen