Threshold / Subsurface (2004)

Moje první deska Treshold a hned trefa do černého. Z počátku jsem měl s ní problém. Ještě než jsem slyšel hudbu Treshold, tak jsem někde četl recenzi a tam jejich hudbu někdo nazval "neakademičtí Dream Theater". No nevím. Je jisté že jsou to skvělí muzikanti a své písně nezatěžkávají procvičováním stupnic a ani si nemastí svá ega. Pokud se tam hodí jen kytarová vyhrávka, tak na co tam hned předvádět, jak mám hbité prsty. Vše je účelové a nic navíc.
Největší problém jsem měl se zpěvákem Macem. Připomínal mi hodně Klause Maina ze Scorpions. Ale jak to většinou bývá, i po čase si mě získal.
Album zní mnohem přímočařeji, než jejich souputníci z USA a jedou především na efekt a dnes když mám chuť si pustit pořádný progresivní metálek bez nějakých eskapád, sáhnu po Treshold.
První čtyři songy jsou bohaté na chytlavé, až popové melodie. Navíc mají šmrnc, pořád se něco děje a znějí dosti čertsvě a moderně. Treshold, jak se zdá, se nebojí experimentovat se zvuky, kterými podmalovávají celé sklady. Nejdelší skladba The Art Of Reason mi jako první utkvěla v palici a stejně tak hned následující Pressure s nadupaným refrénem, zřejmě největší hit z alba.
Nemá moc cenu se rozepisovat o jednotlivých skladbách dál, drží nastavenou laťku a nijak nevybočují a celé to drží pěkně po hromadě a přesto každá písěn je lehce rozpoznatelná od druhé.
Příjemná, nenáročná, a líbivá deska a zřejmě vrchol Treshold (aspoň pro mne:)

» ostatní recenze alba Threshold - Subsurface
» popis a diskografie skupiny Threshold