Recenze
FruFru / Nevěř tichu (2005)
Moderní rockový sound alba Nevěř tichu je charakterizovaný využitím samplů, netypickou prací s harmonií, mírně hypnotickými rytmickými pasážemi, zvukem steeldrumů a provokativními texty. Tím vším působili FruFru v polovině minulé dekády, a působí dodnes, na české scéně celkem originálně. Zvláště, když k vyjmenovanému připočteme sympatický a okamžitě rozeznatelný zpěv Václava Bartoše.
Album otevírá futuristická "Minulost patří robotům". "Pravda" je hudebně v podobném duchu (řada výrazných industriálních zvuků dotváří jejich náladu). Následuje vtipně proti kolonialisticky pojatá a více melodická "Běloši": "Jedeme k vám na ostrov a vezeme vám černý kašel a neštovice. A co více? Sifilídu a taky bídu a v neposlední řadě naši víru a v podpalubí plné truhly lásky a míru... a co za to? Celkem nic, jen vaše duše, vaši zemi, vaše ženy a zlato!" Z trochu klidnějšího soudku je píseň "Jsi" a po ní následuje ´nejhitovější´ a nejtvrdší (refrén) kousek "Vlci". "Zaříkávání proti upírům a nočním můrám" se vrací ke stylu prvních dvou písní, "Nevěř" a závěrečná "Med" jsou zase sestrami Bělochů, ale rozhodně nejde o trojčata, natož jednovaječná!
FruFru pro mně určitě nejsou představiteli stylu, který preferuju, ale za příjemný objev mé loňské sezóny je bezestudu považuju - a to pro jejich (dnes už dost vzácnou) nespornou kvalitu a snahu o netuctovost.
» ostatní recenze alba FruFru - Nevěř tichu
» popis a diskografie skupiny FruFru