Mišík, Vladimír & ETC... / Vladimír Mišík (1976)

Eponymní album Vladimír Mišík a Etc... bylo vydáno pod jeho jménem, do jisté míry ho lze vnímat jako sólové album, přestože skupina Etc... ho ve většině případů doprovází. Na druhé straně je zde hodně hostujících muzikantů, kteří zde zanechali svůj výrazný otisk. Jestliže bylo Kuře v hodinkách na dlouhá léta posledním ryzím rockovým albem (neberte to úplně doslova a do písmene, ale v podstatě to není nepravda), pak právě toto album bylo zažehnutým majákem v době zapáchající normalizace a jiskřičkou naděje. Vydání předcházel nejprve singl s Kainarovou zhudebněnou básní STŘÍHALI DOHOLA MALÉHO CHLAPEČKA, jako by si chtěl Supraphon otestovat domácího posluchače, zda bude hudba pražského bluesrockového rebela obchodně zajímavá. A byla!! Odborná kritika a řada hudebníků skladbu pochválila a tak na podzim 1976 konečně vyšlo Mišíkovi první vlastní album. Bylo logické, že jeho příznivci, kteří ho znali jako významnou personu na flamengovském Kuřeti v hodinkách budou chtět oba projekty srovnávat. Podle mého názoru srovnání nebylo namístě. Album nebylo tak ryze rockové s výraznými jazzovými prvky a líbilo se i folkařům, protože zde některé skladby se bigbítu vzdalovaly a na desce sed mezi hosty objevil Vladimír Merta a Petr Kalandra. Domnívám se, že celý albový počin je velmi důležitým startem nové Mišíkovy tváře. Je plné entuziasmu, odhodlání, kreativity a hlavně je odrazem doby. Hodně rockerů se s ním zavíralo do soukromí, aby si vychutnali ten "imaginární pocit osobní svobody" protože to album bylo pro ně a hlavně o nich!
Poprvé se zde objevuje zázračný improvizor na housle fenomenální muzikant Jan Hrubý! Bubenický harcovník Anatoli Kohout se skvěle propojil s živelný baskytarovým démonem Vladimírem Padrůňkem. O kytarové party se dělil Petr Pokorný s Pavlem Fořtem, ale byl tu i zasmušilý mudřec Ota Petřina, Vladimír Merta a Petr Kalandra na akustické kytary, syrový saxofon dodal Jan Kubík a melancholické flétny nenapodobitelný Jiří Stivín. Pavel Větrovec na klávesy sice příliš nevyčníval, ale přeslechnout se nedal....
Úvodní CESTA DO DĚTSTVÍ měla mertovskou osobitou poetiku, třebaže někteří v ní cítili vliv Boba Dylana a skladby Like A Rolling Stone (mě se to sice až tak nezdálo...). BAZAREM PROMĚN měla v sobě porci zeppelinovštiny v úderném riffu, ale kytarové sólo zde vynikajícím způsobem nahrazuje Kubíkův saxofon. Mišík zpívá jako o život v těch pravých ockových dimenzích, PROČ TA RUŽE UVADÁ je čistá poezie za vokálního doprovodu C+K Vocalu. Suchý ji dokázal dát poetický rozměr a nutil přemýšlet a číst mezi řádky. STŘÍHALI DOHOLA MALÉHO CHLAPEČKA byl opět po mnoha letech Kainar. Intelektuálně zvídaví a citliví posluchači dokázali hledat v jeho textech skryté významy a najít tak v písni sami sebe. (Ano, kdo poslouchal katapultovské HLUPÁK VÁHÁ a LESNÍ MANEKÝN, tak se tak leda dokázal poškrábat za uchem a rozpačitě pokrčit rameny... tohle by ze sebe Vostárek nedostal, ani kdyby se měl zbláznit). Dodnes mě při písni mrazí, třebaže mám pocit, že skladba v aranžmá stojí trochu na hranici přeharmonizování nástrojů, ale skladbě to nijak neubližuje. Už zůstane navěky zapsaná jako Mišíkův mimořádný hudební kousek.
Formálně nejsložitější je skladba BIOGRAF. Je příkladem velmi pečlivého aranžování a nástrojového zapojení do celého tématu. Už její úvod má v sobě cosi tajemného a téměř mystického. Ten úderný riff a celkové sevření nemělo na rockové scéně té doby obdobu. Pamatuji si na Velikonoce 1977 v Praze na Jazzových dnech v Lucerně, kdy Etc... tu skladbu zahráli. Mišík odezpíval svoje party a stáhl se do pozadí. Celé scéna Lucerny pak byla ve znamení instrumentálního kouzlení muzikantů z Etc...
Tehdy už byla jiná sestava, než ta, která nahrála skladbu na albu. Vidím to jako dnes: Vlevo stojí hudený dlouhovlasý koncentrovaný a technicky přesný kytarista Jiří Jelínek, uprostřed nahrbený a rozčepýřený démonický Jan Hrubý s elektrickými houslemi a vpravo zasmušilý černovlasý vousáč František Francl se svou bluesovou kytarou. Mezi nimi se proplétá živelný Vladimír Padrůněk s drásavými baskytarovými breaky a celé to uzavírá nový bubeník technicky přesný a jazzrockově polyrytmicky orientovaný Jan Noha. Skladbu Biograf dokázali natáhnout skoro na 12 minut v improvizacích a celá Lucerna oněměla úžasem nad jejich výkonem... Tenhle obraz mám stále před očima. SYN DAIDALUV mě připomene Flamengo v baladickém pojetí. Je to křehká balada, instrumentálně velmi vypjatá koncertní kytarou, Stivínovou flétnou, potemnělým doprovodem. Cítím zde barokní hudbu, ale i jazz a Mišík zpívá se zaujetím a přesvědčivostí a dokazuje, že poezii umí číst, vnímat, zpívat, ale i předávat...
OBELISK je opět od Kainara. Kytarová přediva, i jasné úderné akordy a pak opakující se riff a klouzavé kytarové sólo. Silné sdělení a opět čtení mezi řádky. Cenzura a komunistická ideologie si s tím evidentně nevěděla rady. Kainar byl sice režimní básník, ale vyrůstal za první republiky, vstřebal americkou hudbu a to se soudruhům moc nehodilo do krámu. Zakázat ho ale tehdy nedokázali a tak jenom předpokládali, že to nebude pro mládež tak přitažlivý model jako komerční a angažovaný Olympic, laureát politických festivalů... Opak byl pravdou. Album se stalo do jisté míry kultovním opusem. Po revoluci bylo digitalizováno a vyšlo na CD s názvem Stříhali dohola malého chlapečka, doplněné úplným bookletem a řadou méně známých skladeb. Některé věci na něm krystalizovaly, ale jasná koncepce a jeho vnitřní rozměr z něho činily výtečné album v dobách mizerie daných časů. Plný počet hvězd je zcela legitimní!
Věčná škoda, že mezi prvním a druhým albem zeje čtyřletá mezera. V r. 1977 až 1978 před příchodem hudební sestavy druhého alba, měl být natočen regulérní albový projekt s kytaristou Jelínkem a Franclem, houslistou Hrubým, baskytaristou Padrůňkem a střídajícími se bubeníky Nohou a Frištenským!! Toho budu asi věčně želet. EP Jiří Jelínek in memoriam (1987), které vyšlo po mnoha letech je jen krátkou a bohužel malou výsečí z toho co se bohužel nedostalo na desku...

» ostatní recenze alba Mišík, Vladimír & ETC... - Vladimír Mišík
» popis a diskografie skupiny Mišík, Vladimír & ETC...