Recenze

Goodman, Jerry & Hammer, Jan - Like Children cover

Goodman, Jerry & Hammer, Jan / Like Children (1974)

Petr Gratias | 5 stars | 03.05.2011 | #

V r. 1973 byla legendární jazzrocková skupina Mahavishnu Orchestra na vrcholu. Jednotliví členové měli vysoký instrumentální potenciál virtuozního typu, což potvrzovaly nejen nahrané skladby, ale i koncerty, ze kterých sršela mimořádná energie. Jelikož kapelníkem byl superkytarista John McLaughlin, získal kontrolu nad nahrávaným a komponovaným repertoárem. Mnohdy stačilo jenom proaranžování a jeho jméno se objevilo v autorském záhlaví. Vzhledem k tomu, že se jednalo o tantiémy a autorské honoráře, staly se tyto záležitosti jablkem sváru.
Jan Hammer, ale také Billy Cobham a Jerry Goodman se v autorském záhlaví "vytráceli" a McLaughlin odmítl akceptovat jejich nároky na autorství. Z toho vznikla roztržka a skupina se v legendární sestavě v r. 1973 rozešla.
Jerry Goodman a Jan Hammer byli nejenom výteční hudebníci, ale i dobří přátelé a tak se rozhodli vytvořit vlastní hudební projekt, zaštítěný jejich jmény. Výsledkem bylo album s názvem Like Children (Atlantic 1974).
COUNTRY AND EASTERN MUSIC začíná úderným riffem na klavír a pak se rozbíhá v rychlém tempu celá skladba. Hammer jako autor v ní akcentuje svoje slovanství v melodice a Goodman dodává anglosaskou drsnost. Obě rozdílná pojetí se srážejí jako oheň a voda. Výsledkem není pára, ale opravdu pevný muzikantský tvar nového kompozičního myšlení. Synthesizery se zde propojují s houslemi a nad tím vším pulsuje baterie bicích nástrojů.
Je třeba zdůraznit, že na celém albu nebyla nahrána klasická baskytara, čímž se album odlišovalo od ostatní dobové produkce.
NO FEAR elektronicky implantovaný zvuk gongu a široké pole pro Moog synthesizer a další elektronické vymoženosti. Hammer přesvědčuje, že analogový syntehsizer ovládl virtuozním způsobem a ohýbá tóny s famózní graciézností - jinak než Corea, Hancock nebo Zawinul. Po elektronických eskapádách se téma vrací k úvodnímu motivu...
I REMEMBER ME je balada. Procítěné téma smíření a vzpomínání s klavírním motivem a jemnými klasicizujícími houslemi a v pozadí základ držící celou harmonii. Smutné, meditativní rozjímání s astrálním tónem moogu v pozadí. Možná v tom tematicky někdo spatří hudbu pro krematorium, já si však myslím, že je to podzimní dumka s pečlivě vystavěným tématem. Možná by v tom někdo hledal klasiku, nikoliv produkt jazzrockových matadorů...
EARTH (STILL OUR ONLY HOME) přichází výrazné oživení. Basový moog zahltí rytmickou strukturu s přesnými bicími, ke kterým se postupně přidává elektrická kytara a zastřené hlasy. Jako bič prošvihne divoký průjezd houslí, aby se téma vrátilo k funkové podobě. Kytara má správně řeřavý tón a Goodman se nebojí prošlápnou wah wah pedal. A do hry opět vstupuje moog. Ano, to je jazzrock sedmdesátých let!
TOPEKA energická skladba, v níž si podávají ruce všechny přítomné nástroje na albu. Poskytuje příležitost oběma muzikantům ve výtečné poloze zdůraznit jejich hráčskou suverenitu a vzájemnou inspirativnost. Prolínání houslí, elektrických houslí, moogu, elektrické kytary, akustické kytary a polyrytmické členění má spoustu energie a jiskry létají hodně vysoko...
STEPPING TONES je skladba pocházející ještě z mahavishnovského období a také nejvíc připomene minulost obou hráčů. Skladba se původně ztratila a po řadě let byla objevena ve studiích CBS a vydána na albu Mahavishnu Orchestra The Lost Trident Session...
Harmonické stupňování basového moogu, klavíru přináší novou estetiku. Znovu cítíme klasické hudební zázemí a onu hymničnost, nad kterou krouží Goodmanovy housle a Hammerův moog a přesné rytmické předivo až do fade-outu...
NIGHT demonstruje téměř mystické vyznění noci už v základu svého původu. Jde z ní trochu strach, trochu neklid a trochu ponurost, vyvolávající nejistotu. Elektrické housle a elektrické piano ser zde krásně propojují s psychedelickými ozvěnami. Výtečná náladotvorná skladba s jemným smyslem pro detaily a propilované nápady. V závěru skladba získá rytmickou hnací rychlost, kdy bicí a housle sviští jako dobře namazané soukolí parní lokomotivy..
FOOL MOON BOOGIE patří po meditativním úvodu opět mezi rychlejší příspěvky, který zdůrazňují funky rytmy propojené s boogie a je zase příležitostí pro hráčské uvolnění energie. Výtečné bicí nástroje s dalšími impantovanými nástroji. Jazzrock na plný plyn. Inspirující, kreativní a poháněn vpřed jako uvolněná síla atomové elektrárny. Základní téma je dané a nad tím krouží sólové vstupu moogu, elektrických houslí preparovaných wah wah pedálem. Nádherné prohazování instrumentálních eskapád prostorem...
GIVING GENTLY + I WONDER závěr přináší skladbu skládající se ze dvou kompozičních forem, které jsou propojeny. První část přináší zklidnění do velmi subtilního tvaru s akustickou kytarou, elektrickým pianem a zpívaným projevem. Konejšivá a hladivá melodie a projev koresponduje s názvem doplněná oběma hlasy. Pak ovšem přichází zvrat, který přináší údernou rockovou podobu mírně mahavishnovského typu a Goodman rozehrává pečlivě vystavěné kytarové sólo, které doprovází Hammer na bicí a klávesy, přichází sólo na moog a elektrické housle a celá skladba je odváděna k pozvolnému závěru. Zůstává mimořádná vnitřní imprese.
Pamatuji si, že jsem v polovině sedmdesátých let některé ze skladeb slyšel na Svobodné Evropě, tajně poslouchané uprostřed noci a byl jsem s Jana Hammera (u nás tehdy zatajovaného) u vytržení a rozhodl jsem se, že si album koupím. Na podzim 1976 se tohle album dostalo do mé sbírky a dodnes patří mezi mé sběratelské skvosty. Plný počet hvězd a to bez emocí. Prostě to ani jinak nejde.


» ostatní recenze alba Goodman, Jerry & Hammer, Jan - Like Children
» popis a diskografie skupiny Goodman, Jerry & Hammer, Jan

Copyright © easyaspie.cz Created in 0.0336 s.