Blind Faith / Blind Faith (1969)

Album Blind Faith provázely velké naděje a jejich premiéra v Londýně byla sledována se zvýšenou pozorností. Když se album objevilo na hudebním trhu, jeho obal způsobil v konzervativních kruzích poprask. Postava nahé nezletilé dívky od pasu nahoru s modelem tryskáče na zelené louce pod modrým letním nebem byla provokujícím motivem, proto se první vydání nakonec muselo vkládat do papírového přebalu.... Ale byla tu hlavně hudba.

HAD TO CRY TODAY - úderný riff kytarového unisona s baskytarou zahajuje první skladbu. Winwoodův naříkavý hlas dokresluje pěveckým vstupem atmosféru písně a my už dešifrujeme klasické Bakerovy přechody. Nemohu se ubránit dojmu, že skladbě chybí větší švih a zápal pro hru. Jednotlivé nástroje jsou sice v rukou mistrů, ale cítím malou odevzdanost do společného hudebního tématu a výrazně menší odpich. Claptonova kytara je rozostřená a nemá onu creamovskou barevnost a tak skladba pomalu odplývá až k samému závěru do donekonečna opakovaného schematického riffu s krátkým zvukovým experimentem. V závěru sice claptonovské playbackované kytarové party ožívají a jakoby si chtěly napravit reputaci, ale na Mistra jsou kladeny vždycky zvýšené nároky....

CAN´T FIND MY WAY HOME - Clapton zahraje kytarové party na akustické kytary za jasných úderů Bakerových činelů a přiškrceného Winwoodova vokálu, který zde hraje na další akustickou kytaru. Melancholická balada má svou subtilní přitažlivost, přesně vystavěná ve winwoodovském duchu raných Traffic

WELL ALL RIGHT - převzata skladba výrazně melodického typu. Klavírní akordy a kytarové vyhrávky rozbíhají skladbu vpřed za šlapajících rytmických obrazců baskytary a bicích. Winwood aplikuje i hammondky. Dostáváme se na pokraj jižanského rocku. Osobně se mi líbí tato skladba v podání santanovské coververze líp. Má více prokreslené rytmické party a strhujícím způsobem zpívající Greg Walker je vroucnější.... Zato zde se odváže v klavírních partech Winwood opravdu ve velmi slušném světle, zatímco Clapton "pauzíruje"...

PRESENCE OF THE LORD - další skladba spíše pomalejšího rázu představuje claptonovský autorský vklad. Výtečně zpívající Winwood si pohrává s línou melodií. Cítím zde spíš vliv americké skupiny Band, které si Clapton, považoval.... Najednou se ozve pronikavý wah wah pedal a Clapton se dostává do ráže a blýskne se rychlým a zajímavě vystavěným sólem, které přinese do skladby vzruch

SEA OF JOY - stupňující se kytarový úvod ustoupí do pozadí další baladicky pojaté skladbě, v níž zvoní akustické kytary a slyšíme tremolo hammondek a vypjatý Winwoodův vokál, který je znělý a suverénní i ve výškách. Clapton vrátí so hry svoje kytarové téma a Bakerovy bubny se na chvíli šamansky rozbubnují, ale pak do hry vstoupí housle (anonymní hráč), které zjemní sound do pohodové atmosféry. Naříkavý Winwoodův hlas dovádí skladbu s houslemi do finále...

DO WHAT YOU LIKE - závěrečná skladba je z Bakerovy dílny. Rytmické obrazce od prvních úderů připomenou Santanu zbavenou perkusivního doprovodu. Píseň má téměř jamový charakter a svádí k následování s aplikací dalších nástrojů do tématu. Bzučení varhan, tlumené elektrické piano a hypnoticky přesná baskytara ovládají prostor. Tady dokonce i Clapton - bluesový experimentátor - se nechal ovlivnit santanovsky uchopeným dlouhým čistým tónem, jaký od něho na albech neslýcháme ani předtím, ani potom. Nakonec dostane příležitost na baskytaru i přehlížený Grech, který zde moduluje tóny s jistotou a smyslem pro barevnost. Sekundují mu k tomu subtilní bicí nástroje, prezentované především činely a jemnými údery do bubnů a k tomu z pozadí zaznívají opakované nezřetelné hlasy. Nakonec zůstane ve hře sám Baker a po vzoru jeho pověstných dlouhých sól na bicí baterii ani zde nezklame své příznivce a nabídne svoje bubenické eskapády v té době už bubeníky zvolna stavící do role suverénních sólistů vedle ostatních hráčů. Baker ve stále divočejším tempu rozehrává bubenické exhibice, až se opět přihlásí Winwoodovy hammondky a jeho hlas a také Grechova baskytara. Clapton, jakoby pauzíroval a marně ho hledáme mezi nástrojovým instrumentářem. Zato se zde popřálo jakémusi uvolnění emocí v podobě nezřetelných zvuků a hlasů. Doplněný hudební materiál má instrumentální podobu, v němž se propojuje elektrická kytara s houslemi za asistence rytmiky v opakujícím se schématu....

Nutno podotknout, že nějaké překročení creamovského pojetí bluesrocku se nekonalo, ba ani milovníci v té době "zmrazených" Traffic neměli pocit, že by tahle kapela překonala bývalou Winwoodovu partu.
Album je odrazem doby, ale možná jistým zklamáním z velkého očekávání.
Kapela Blind Faith se po prvním albu rozešla a nedošlo k jejímu obnovení. Winwood začal pracovat na novém albu, které nakonec dalo příležitost ke znovuvzkříšení Traffic, Clapton doprovázel Delaney Bonnie And Friends, také tvořil Plastic Ono Band a přemýšlel, jak dále naložit se svým talentem. Baker založil Ginger Baker´s Air Force...
Nicméně po mnoha letech se Clapton a Winwood potkali se smíšeným repertoárem Cream a Blind Faith na jednom pódiu a neznělo to nijak špatně....
Na pět hvězdiček podle mého soudu album nedosáhlo, ale na čtyři ano.

» ostatní recenze alba Blind Faith - Blind Faith
» popis a diskografie skupiny Blind Faith