Gods, The / Genesis (1968)

Při sebevzdělávacím poslechu 2CD-kompilátu Ken Hensley: Elements-Anthology mě zaujala píseň Looking Glass v podání kapely The Gods. Zaujala mě natolik, že jsem se rozhodl rozšířit svůj obzor právě tímto směrem…a dobře jsem udělal z několika důvodů.
Deska je od začátku do konce plná hutné šťavnaté hudby obohacené vznosnými vokály a klávesami, které se staly pozdějším poznávacím znakem Uriah Heep. Alespoň mně je při poslechu jasné, odkud v případě UH foukal vítr – od „Bohů“. Vzhledem k roku vydání nejde ještě o hardrock v pravém smyslu toho slova, ale o takový hardrock v plínkách (podobně jako první alba Deep Purple), toto ohodnocení nemyslím hanlivě, právě naopak jsou mi tyto desky velice sympatické.
Takže co na desce najdeme: písně jasně odkazující k věcem příštím (např. Looking Glass, Plastic Horizon nebo I Never Know), písně připomínající slavnější kolegy z 60. let (You´re My Life, Radio Show nebo Farthing Man) a něco navíc v podobě čtyř bonusových skladeb pocházejících ze singlů (včetně invenční předělávky Hey Bulldog od Beatles). Jediná věc, která mě na albu nebere, jsou podivné zvuky mezi jednotlivými písněmi, které na mě působí rušivě.
A jinak budu nekritický a dám čtyři hvězdy. Prostě se mi ta deska líbí a vůbec mám rád přelom 60. a 70. let, kdy to holt v bigbítu kvasilo.

» ostatní recenze alba Gods, The - Genesis
» popis a diskografie skupiny Gods, The