Wilson, Steven / Insurgentes (2008)

Stewen Wilson skončí špatně. Myslím, že stran přístupu k hudbě je to druhý Frank Zappa. Mistr nadprodukce, kterému pomalu vlhne střelný prach a začíná se, pomalu ale jistě, propadat z naprostých výšin do šedého průměru. Nelze ani jinak, když si uvědomíme, co všechno stíhá a co všechno dělá. Porcupine Tree. Blackfield. No Man. Sólovky pod valstním jménem. Není bohdá, aby měl tak hlubokou studnici nápadu a aby každá jeho další deska jimi sršela. Pomalu ale jistě se to začíná projevovat na tvorbě Porcupine Tree, kdy jejich poslední dvě alba jsou opravdu dost slabá a dvě hvězdičky bych jim dal jen s odřenýma ušima. Dokonce se už dostal do stavu, kdy člověk rozpozná, zda třeba Insurgentes je deska od Stevena Wilsona nebo od Porcupine Tree. Splývá to a jedině Blackfield jde rozeznat zřetelně. Myslím, že by se měl Steven na chvíli zastavit a zorganizovat si svůj hudební život. Začíná to být na jedno brdo. Insurgentes je výborná deska, tak na 70%. tedy 3,5* ale Porcupine tím trpí. Osobně bych jim dal přednost před ostatními aktivitami Wilsona. A nebylo by od věci, kdyby tak netlačil na pilu, stran délky desek. Insurgentes má nějakých kolik? 80 minut? A to je poslech nba jeden zátah, přece jen dlouhé, když vezemem v úvahu, jaká hudba to je.

» ostatní recenze alba Wilson, Steven - Insurgentes
» popis a diskografie skupiny Wilson, Steven