Megadeth / Thirteen (2011)

Stylově pro ni Dave Mustaine připravil třináct skladeb z nichž poslední má název 13. Vznik alba je spojen i návratem ztraceného syna basáka Dave Ellefsona který působil u kapely do roku 2002. Oproti minulému počinu End Game zde cítím určitý odklon od thrashového konceptu a naopak většina skladeb se nese více v melodickém směru alba Countdown to extinction.
Ale ani o tvrdé momenty neni nouze. Hned úvodní Sudden Death začíná pěkně ostře a druhá Public Enemy No. 1 má hitové ambice klasické hymny Symphony of Destruction. Právě z už jmenovaného alba Countdown... Never Dead zase dá připomenout svým úvodem debutu Killing Is My Business. Fast Lane v divokém tempu a závěrečná 13 s nádherně baladickým úvodem a rozvážným středním tempem. Celé album je vůbec zajímavé rozdílnou náladou jednotlivých skladeb. Předchozí počin působil dost jednolitě zde naopak co track to jiná nálada. Album na mě působí úžasně svěže a druhý Dave kapele jistě pomohl přidat na energii.
Obal vytvořil John Lorenzi, který již s Megadeth spolupracoval na dvou posledních studiových albech. Zajímavostí taky může být že vychází i verze na vinylu zde jako 2 LP.
Kapele se podařilo velice důstojně až excelentně vstoupit do nového desetiletí. Já tleskám!

» ostatní recenze alba Megadeth - Thirteen
» popis a diskografie skupiny Megadeth