Collegium Musicum / Konvergencie (1971)

Tohle album (respektive dvojalbum) mám od této bratislavské špičkové skupiny snad nejradši. Myslím, že za to může i přítomnost kytaristy Františka Grigláka, který mi zde upřímně řečeno sedl ještě o něco více než ve Fermátě. Nic proti Vachovi nebo Vánětovi, ovšem na Grigláka nemá ani jeden. Ve většině ze zbývající tvorby Collegia platí, že hlavní postavou je Marián Varga (ne že tady by tomu bylo výrazně jinak) a tím pádem jsou často nejvíce v popředí právě klávesy doprovázeny skvělou rytmikou Frešo-Hájek. Tady se ovšem na mnoha místech klávesy skvěle prolínají s kytarovými sóly i doprovodnými party, což je rozhodně ku prospěchu věci.

P.F. 2012 je nádherná skladba, ve které je velice vkusně zaranžován dětský sbor. Má v sobě krásnou vánoční atmosféru a u nás zní na Štědrý den zcela pravidelně :-)

Suita po tisíc a jednej noci naproti tomu uchopuje vážnější téma přejmuté od Rimského-Korsakova. Po bloudivých klávesových tónech se skladba rozbíhá vpřed se všemi nástroji přesnými jako hodinky. Griglák do skladby dosadil nádherné kytarové sólo.

Piesne z kolovrátku začíná skvělým prolnutím kláves a kytary. Po předehře, zvukovém efektu padajícího deště (nebo čeho vlastně) nastupuje hostující Pavol Hammel a zpívá svůj melodický part. Griglák dosazuje sólo stejně nádherné jako v předcházející kompozici. Rytmika stále pestrá a přesná. Následující pasáž „Tvoj sneh“ je o něco tvrdší a to hlavně díky Griglákově zpěvu. Ovšem „na okne tvoj sneh mám“ vám bude znít v hlavě ještě dlouho poté. Nastupují varhany a téměř kostelní atmosféra.

Eufónia může být pro někoho poněkud hůře stravitelná, ačkoliv začátek tomu nijak nenasvědčuje (začíná celkem pěkně), nadejde však něco jen těžko pochopitelného: jakési skřípání a místy téměř kakofonie; to by po třech vydařených a pozitivních kompozicích čekal jen málokdo. Jsou použity i různé zvukové efekty. Skladba je rozhodně zajímavá a hodná zamyšlení, o to víc se stala rozporuplnější. Nejeden posluchač má díky ní po poslechu smíšené pocity. To ovšem nic nemění na faktu, že celé dvojalbum je výsledkem skvělé práce špičkových muzikantů. Na čistých pět hvězdiček to není, hlavně kvůli oné Eufónii, nicméně na čtyři to nevidím. Takovému výbornému albu, kterých jsme neměli mnoho (z dalších dvojalb si vzpomínám jen na Planetárium, Třetí knihu džunglí a Stromboli) a málokteré se stalo tak zaslouženě téměř klasickým. Proto pět hvězdiček.

P.S. Reedici na CD nevlastním, nicméně jsem poměrně rád, protože jak vidím, byla utvořena celkem chaoticky.

» ostatní recenze alba Collegium Musicum - Konvergencie
» popis a diskografie skupiny Collegium Musicum