Voivod / Target Earth (2013)

13. studiové album kanadských Voivod vyšlo hned zkraje roku 2013 (22.ledna) a v mé osobní kolonce "Album roku" se tak objevil první nájemník dříve, než nový rok vůbec pořádně začal.
Voivod již od roku 2009 proklamovali návrat ke kořenům, a to nejenom hudebně, tématicky a textově, ale zejména opětovným spojením v (téměř) původní sestavě. Bohužel slůvko "téměř" je zde určující. V roce 2005 odešel hrát pánu Bohu do oken kytarista a poznávací znak Voivod, Denis "Piggy" D´Amour (rakovina). Voivod, po jeho odchodu, ještě vydali dvě alba, když použili jeho demonahrávek (Katorz, 2006) a (Infini, 2009), čímž definitivně vyprázdnili Piggyho kytarové šuplíky.
Bubeník Michael "Away" Langevin (jediný, který působil ve všech sestavách), staronový vokalista Denis "Snake" Bélanger (opět od r. 2002) a čerstvě se navrátivší basák Jean-Yves "Blacky" Thériault (opět od r. 2008) tak stáli před problémem, kým nahradit ztraceného a zdánlivě nenahraditelného parťáka.
Nakonec padla volba na jejich krajana a kytaristu kanadských technických death-metalistů Martyr, Daniela "Chewyho" Mongraina. Myslím, že ruku při výběru náhrady za Piggyho musel svým bývalým spoluhráčům vést samotný Piggy, neboť tak voivodovsky původní a kreativní kytaru aby jeden pohledal. Pokud bych nevěděl o Piggyho skonu, dal bych hlavu na špalek za to, že zde hraje stále on. Pouze v občasných (a krátkých) kytarových sólech je poznat, že se jedná o kytaristu jiného. Skvělá volba.
Deska "Target Earth" se hudebně, tematicky i zvukově vrací do druhé poloviny 80. let, tedy někam mezi alba Killing Technology (1987) a Dimension Hatröss (1988). Nahrávka je stejně drsná, na první poslech méně přístupná a až punkově neučesaná. Také booklet i textová náplň se hemží rozličnými mimozemskými kyber-potvorami.
Album přináší, na téměř hodinové ploše, deset přímých zásahů do pozemského terče.
Vrcholů desky vidím hned několik. Již úvodní a titulní "Target Earth" zaujme krátkým industriálním úvodem a následným drsným, až punkovým nástupem. Skladba se přelévá z jedné nálady do druhé a v polovině překvapí zabijáckým kytarovým rifem a složitější melodií v závěru.
Také následující, pádivá "Kluskap O´Kom", snad nejrovnější a nejpřímější věc z desky, si neodpustí v závěru změnu tempa a melodie.
Čtvrtá "Mechanical Mind" nabízí silný kytarový rif, šťavnatý a drsný zpěv a naprosto dokonalou rytmiku Awaye a Blackyho.
Snad nejsilnějším místem je, pro mne, sedmička "Kaleidos", se silnou složitou melodií, několikerou změnou tempa, melodie i nálady a zajímavými kytarovými vyhrávkami Chewyho v druhé polovině. Voivod jsou, v jedné písni, schopni přijít s tolika náladami, melodiemi a hudebními barvami, které by jiným kapelám bohatě stačily na dobrou polovinu velmi slušné desky. Ale na toto "plýtvání" jsme si už u Voivod zvykli.
Silným momentem je i předposlední "Artefact" s výrazným tempem, prolínáním jednotlivých nástrojů a spolehlivě rifující kytarou. Za zmínku stojí i zpěv Snakea, který je na celé desce velmi silný, přiměřeně drsný a vitální.
Závěrečná "Defiance" pro mne znamenala malý problém. Když jsem si desku pouštěl poprvé, přehlédl jsem v bookletu její krátkou stopáž a velmi mne zarazilo, že po výborném rifovém úvodu a opravdu zajímavé zpěvové lince, přišel neočekávaný a překvapivý fadeout. Nejprve jsem očekával, že se skladba opět vynoří a že jde o obehraný vtípek s tichem uprostřed písně, ale pohled na display přehrávače mne utvrdil v tom, že jde o definitivní konec nejenom této kratičké věci, ale i celé desky.
Zarazila mne nelogičnost useknutí tak dobře se rozvíjející skladby. Po čase jsem se smířil s myšlenkou, že mohlo jít o jakési textové uzavření sci-fi příběhu, prolínajícího se celou deskou, ve formě této kratičké kody.
Později jsem si ale začal pohrávat s jinou kacířskou myšlenkou, že Voivod si tímto kratičkým závěrem připravili cestičku k další studiové desce (bude-li nějaká). Bylo by velmi zajímavé, pokud by začínala právě touto melodií, tentokrát již rozšířenou do normální stopáže nějakých šesti, sedmi minut. Bylo by to chytré, originální, ale hlavně by to potvrdilo moji troufalou představu.
Škoda, že členové Voivod neumí česky a netráví večery brouzdáním po Progboardu a pročítáním zdejších plků.

Vypíchnutí jen některých skladeb však neznamená, že by zbytek desky nějak kvalitativně zaostával. Naopak. Ani jedna z písní nenudí a vždy se dočkáte nějakého hudebního, melodického, nebo zvukového překvapení.
Apropó, zvuk. Po prvním poslechu jsem byl trochu zklamán jeho celkovým vyzněním. Připomínalo mi to spíše velmi kvalitní demo, ale po čase jsem uznal, že je naprosto jedinečný, právě v kontextu proklamovaného návratu ke kořenům.

Je to výborná deska výborné kapely, což je potěšující o to víc, že byla nahrána takřka původní sestavou, do které nová kytarová krev zapasovala jako pověstná prdel na hrnec.
Když si tak zpětně pročítám shora uvedená slova chvály, nezbývá mi nic jiného, než těmto vyjímečným Kanaďanům udělit i vyjímečné hodnocení.
Deset skladeb, deset zásahů do terče, deset hvězdiček.
Cože, ono to nejde ?
Hmm ... tak jen pět, no !

» ostatní recenze alba Voivod - Target Earth
» popis a diskografie skupiny Voivod