Collins, Phil / 12" Ers (1987)

Phil Collins sólově nikdy nebyl můj cup of coffe, i když od něj nějaké ty desky vlastním.
Člověk si řekne: "Popovej brak." Ale u Collinse to zase není tak úplně pravda. Je to popík, ale na rozdíl od těch dnešních pseudohvězdiček, jejichž "hudbou" nám denodenně vyplachují uši komerční rádia a kterým skončí životnost kolikrát ještě dříve, než si puboši stihnou na zed' přilepit jejich plakáty, má Phil i nějakou tu úroveň... Tahle deska ale není ten případ.
Tohle mi spíše než umění, připomíná odpornou vývařovnu na prachy..

Opravdu nechápu, co tím chtěl autor říci.
Vezmu pár špatných skladeb ze špatného alba, proženu je přes syntíky, aby zněly trendy, naordinuju jim dvojnásobnou stopáž, aby ta posluchačova agonie byla zase o něco delší a honem s tím do regálů dychtivých hudebních prodejen..
A tenhle trend bohužel přetrval dodnes..

Zkrátka a dobře, všechny ty skladby se vlečou jako ožralej důchodce do závodní jídelny...
Třeba tou příšernou odrhovačkou Sussudio by se mohly směle strašit malé děti, tedy pokud by nehrozilo riziko, že budou do konce života koktat..
Prostě, celá tahle deska by se měla zakázat v rámci boje proti zbraním hromadného ničení.. Tečka.

Zero, zera, nulju, la zero, null, không... no prostě nula hvězd.

» ostatní recenze alba Collins, Phil - 12" Ers
» popis a diskografie skupiny Collins, Phil