Premiata Forneria Marconi / Chocolate Kings (1976)

Už to nějak není ono. Po albu Chocolate Kings moc často nešátrám, ale nedokážu přesně určit důvod, proč pouštím si ho tak málo. Jestli mi vadí angličtina, vokál Bernarda Lanzettiho ( v Acqua Fragile mi sedí ), nebo absence skutečně výrazné skladby. Nejspíš od každého trochu. Hitem by asi měla být stejnojmenná, nejkratší písnička na desce, ale zrovna ta mi přijde taková nějaká nemastná neslaná, skoro se to stydím říct, až plytká...

Téměř po celém albu jsou rozesety vynikající instrumentální pasáže, všechno jsou to skvělí muzikanti, ale co je to platné, když chybí výraznější melodie ? Duch starých PFM je alespoň trochu patrný ve skladbě Harlequin, ale to je na kapelu takového formátu pohříchu málo. No a ten nešťastný vokál...Lanzetti se místy až příliš okatě snaží vměstnat do polohy Petera Gabriela, ale absolutně se mu to nedaří. Jeho zpěv je velmi nejistý a zvlášť patrné je to v poslední Paper Charms, kde to člověka doslova tahá za uši.

Nene, v tomhle případě mě PFM opravdu nepřesvědčili a dávám slabší tři.

» ostatní recenze alba Premiata Forneria Marconi - Chocolate Kings
» popis a diskografie skupiny Premiata Forneria Marconi