Supersister / Pudding en gisteren (1972)

Láska na první poslech.

Ještě donedávna jsem neměl o Supersister ani tušení. Pomohla, ostatně jako už mnohokrát, náhoda. Pročítal jsem se akční nabídkou mého oblíbeného e-shopu a padlo mi do oka jméno kapely, škatulka rock/progressive i datum vydání. Nadatloval jsem to do ytb a u prvních tónů vyskočil, jak bodnutý včelou. A ještě ten samý večer jsem si cédéčko objednal.

Supersister, ač holanďané, jsou trochu překvapivě škatulkováni k tzv. Canterbury scéně. O té toho tedy moc nevím a obávám se, že většina kapel k ní řazená by pro mě byla asi nestravitelná. Ovšem patří do ní - kupodivu - i moji oblíbenci Caravan a právě Caravan a zpěv Richarda Sinclaira mi okamžitě připoměl úvodní song Radio. V podstatě jednoduchá, ale neodolatelně melodická písnička. V podstatě. Jenže její druhá polovina je pěkně splašená a crazy, Supersister tady dávají posluchačům kapky a ti se musí připravit na to, že humor bude hrát v jejich hudbě důležitou a nezastupitelnou roli.

Skladba Supersisterretsisrepus je sotva devatenáct vteřin dlouhá blbinka, klavír a cemballo v kouzelném motivu, který je vzápětí přehrán pozpátku. Další věcí, velice připomínající Caravan, je Psychopath. Melodický kolovrátek, klavír s cemballem, něco, připomínající smyčce a poslouchá se to báječně. Nejulítlejší je tady nepochybně text a tak jen mohu litovat svých velice chabých znalostí angličtiny. Z úplně jiného konce to Supersister berou v suitě Judy Goes On Holiday. To už je progresivní rock té nejvyšší kvality. Vrčení brutálně zkreslených varhan, pestrá hra bicích a průrazná basová linka nemůže nechat chladným žádného fanouška semdesátkového progu. Po uklidňujícím, možná až zbytečně dlouhém intermezzu se ta masáž rozjede nanovo, ovšem malinký šok dostaví se v čase 9:15. Parodie na doo-wop, parodie na Beach Boys. Kolovrátek a fistulky do zblbnutí opakující "miluji tě, bejby", pořád výš a výš, je to trochu dlouhé, pořádně praštěné, ale já tenhle malý prohřešek rád přehlédnu. Je tu totiž závěrečný, jednadvacet minut dlouhý majstrštyk Pudding En Gisteren - Music For Ballet. Místy to skutečně zní jak scénická hudba a znovu mi na mysl lezou Caravan. Nějakého zevrubného popisu u takhle dlouhé skladby bych případného čtenáře raději ušetřil, v tomhle případě mu musí stačit ujištění, že je opravdu výborná. Komicky působící vsuvky se tady tentokrát nekonají, Supersister prezentují se naprosto seriózně a se vší vážností :)

Reedice z roku 2010 se může pochlubit pěkným zvukem a malým komiksem uvnitř bookletu. I s ohledem na grafickou úpravu těch mých čtyři a půl zaokrouhlým nahoru, tahle kapela mě prostě dostala a já se těším na postupné studium zbytku nikterak rozsáhlé diskografie. Doporučuji !

» ostatní recenze alba Supersister - Pudding en gisteren
» popis a diskografie skupiny Supersister