Barrett, Syd / The Madcap Laughs (1970)

Spolu s The Piper At The Gates Of Dawn patří tato deska mezi velká díla, která po sobě geniální magor Syd Barret zanechal. A obě alba bych si dovolil zařadit mezi naprosté vrcholy světové psychedelie. Celá deska zní jako by byla ztracená kdesi daleko za obzorem myšlení normálního člověka, kterým já, jak doufám, tak úplně nejsem. Je melancholická, ale ne smutně, tak nějak smířlivě, možná až mírně vesele. Hudba nikam nechvátá, jen si tak poletuje někde na pomezí reality a snu. Pěvecky je velice pěkně podána.
Hudebně je to prostě čistý psychedelic rock, nijak zbytečně ambiciózně umělecký, nijak "tvrdý". Ze skladeb bych vypíchl úvodní Terrapin s neotřelou rytmikou, pak určitě akustickou Dark Globe a taky "hitovější" Octopus. Jo, a ještě závěrečnou Late Night. Ale o jednotlivé skladby tak nějak nejde, jde o tu nádhernou náladu, co z celé desky jenom srší. Album mi připadá hrozně otevřené, osobní. Mám ho moc rád.
Oproti Floydovskému The Piper At The Gates Of Dawn jsou The Madcap Laughs přeci jen o chloupek slabší, nejsou tak objevné, přesto desce však udělím 5 hvězd, i když ne úplně čistých. Syd si to zaslouží.

» ostatní recenze alba Barrett, Syd - The Madcap Laughs
» popis a diskografie skupiny Barrett, Syd