Page, Jimmy / Outrider (1988)

Poslechl jsem si po několikáté toto album. Musím říci, že je výborné, nápadité a příjemné, a jeho skladby nechci nijak analyzovat - učinil to níže moc dobře Petr Gratias.
Jen bych chtěl nanést určitou kacířskou otázku. Je toto album, které nezanechalo nijak extra výraznou stopu v historii rocku, o tolik horší než In Through the Out Door? Docházím k názoru, že nikoliv, a to mám ITTOD velmi rád. A je opravdu horší než Presence, která je skvělá, a nedal jsem jí pět bodu jen proto, že Physical Grafitti je větší bomba?
Není tam žádný Achilles, pravda, ale kdyby toto album vyšlo pod hlavičkou Led Zeppelin se všemi skladbami pod Plantovým ječákem, mohlo by být směle srovnáváno s jedničkou? Možná ano, hodně ostrého bluesového materiálu zde doslova jiskří. A tak si uvědomuji, jak je člověk hodně ovlivněn předsudky. Hmmm, tohle je "jenom" sólový Page. Někdy se možná mohou hudebníci přetrhnout na dvě půlky, ale když albu nevyjde vstříc patřičné očekávání, nebo prostě okolo něho "nepřelétne" nějaké okřídlené štěstíčko, má smůlu. "Smolných" alb je v historii rocku více - za všechny: zcela zapadlo v zapomnění album Smiling Man (Mike Heron) - přestože je fantastické a mezi hosty jsou i sám Page, John Cale nebo Elton John. Naopak, je třeba slavná flojdovská Zeď takové veledílo? Dodnes jsem mu nepřišel na šmak, oproti všemu předtím mi připadá takové "obyčejné". Pouštím si je jen proto, že jsou to Pink Floyd. Inu, jsou to někdy záhadné věci. Takže ještě k tomuto albu - čtyři hvězdičky. Protože to prostě nejsou papírově Zeppelini.

» ostatní recenze alba Page, Jimmy - Outrider
» popis a diskografie skupiny Page, Jimmy