Doors, The / L.A. Woman (1971)

Jim Morrison si ještě stihnul splnit jeden sen. Tři měsíce před svou smrtí vydal společně s The Doors desku, která byla bluesovější, než cokoli, co do té doby nahráli. Syrové černé písničkáře z první poloviny století vždycky obdivoval a na albu L.A.Woman se jejich výrazu přiblížil nejvíc, včetně barvy hlasu. Ten jakoby mu v některých písních (třeba hned v té titulní) zestárl o dvacet let, ze sexappealem nabitého zaklínače se mění ve vousatého, obtloustlého chlápka, který už vyzývavé ovíjení se kolem mikrofonu nepovažuje za ten nejlepší způsob prezentace, má leccos odžito a nemusí se už schovávat za ještěrčí mimikry.

Proměna ale samozřejmě není naprostá. Návaznost na strhující výkon kapely na albu Morrison Hotel je patrná a ne všechny položky tracklistu mají tak obnažený bluesový kořen jako Been Down So Long, Cars Hiss by My Window nebo tradicionál Crawling King Snake. Love Her MadIy je uvolněně frivolní hitovka, L'America připomíná zrychlující se přízračný kolotoč, Hyacinth House je typicky noblesní truchlohra a Riders on the Storm soumračný chorovod s neskutečně hypnotizující atmosférou. I v těch nejbluesovějších věcech je ale přírodní živočišnost černých klasiků stále kontaminovaná jistou dávkou intelektuální dekadence, takže The Doors zůstávají sami sebou a nikoli opožděným revivalem. Nesnaží se o dokonalou autentičnost a právě proto jim můžeme věřit.

Stejně jako na Morrison Hotel posílila kapela svůj zvuk o živou basu, tentokrát v rukách presleyovského Jerryho Scheffa a Robbymu Kriegerovi v několika písních sekunduje druhý kytarista Marc Benno. Díky tomu kapela opět výborně šlape, v úvodní The Changeling má až motownský švih. Díky příklonu k blues nejsou aranže tak barevné, ale zato má album jednotnější pocitovou identitu. Ta rozhodně není veselá, možná jde o nejpochmurnější nahrávku skupiny, ale nahrávku umělecky skvěle dotaženou a plnou příslibů, které už bohužel nikdy nebyly naplněny. V jejím závěru Jim Morrison symbolicky opouští posluchače jako tragický, věčně nepochopený, prokletý černý jezdec s bouří v zádech.


Recenze již zveřejněna na xplaylist.cz

» ostatní recenze alba Doors, The - L.A. Woman
» popis a diskografie skupiny Doors, The