Winger / Pull (1993)

Původně to měla být recka na poslední album Sacramentských rockerů Tesla-jež mě nepřestává příjemně překvapovat,jenže po zjištění že jim zde není věnováno místo,obrátil jsem mysl k těmto chlapíkům.Nedávno jsem protočil všechny tři comebacková díla a i když se mi pořád album-IV z nich líbí nejvíce,pro výčet pocitů zvolil jsem tento hard rockový monument.První dvě desky mě nikdy příliš neoslovili,na nich je ještě zbytečně přeslazeno a uhlazeno,klávesy alá Europe-80 let příliš nemusím,ne že bych je neposlouchal,tady mě nesedí.V 93 vyšlo tohle--zakoupil jsem okamžitě a musím říci že do dnešních dnů mě nikdy nesklamalo.Je to neuvěřitelně vitální porce maximálně energického a našlapaneho hard rocku,se zvukem který zabíjí,originálními nápady a tempem co nedá vydechnout.Kipův hlas mi přijde sympatický,kapela jede na 100% a esprit z alba stříká na všechny strany.
Jen poznámka-na koho by bylo toto dílo příliš ostré,ať zkusí Kipovy sólovky-Songs from the Ocean Floor (r.2000)
From the Moon to the Sun (r.2008),jsou přístupnější,s mnohem širším záběrem přes různé styly a neuvěřitelně hravé a zajímavé,takový mladý P.Gabriel.
Zpátky ale k Pull,už úvod v podobě vypalovačky Blind Revolution Mad je přímo orgastický,pokračuje se hitovkou s geniální basovou figurou Down Incognito-sbory kralují,krapet se zpomalí v Spell I'm Under,aby nás opět rozcupovali valivé tóny In My Veins.Junkiard Dog patří k dalším velkým položkám zde,rychle se prokousáváme až k závěru kde akustiky(kterých zde není málo)chlácholí naši rozervanou duši.
Ano takto se dělá velké album,album které nezestárne.

» ostatní recenze alba Winger - Pull
» popis a diskografie skupiny Winger