Satriani, Joe / Strange Beautiful Music (2002)

Náramě povedená deska, navíc po tak trochu šoku z hodně moderně znějícího alba Engines of Creation, jakoby se chtěl Satriani vrátit o pár let zpátky. Chápu že můžu upřednostňováním této fošny vyvolat vlnu polemik, prostě mi jen sedla, hned od prvního poslechu a o to více intenzivněji. Baví mě její stylová bohatost, dobrá nálada prostupující albem, zapálení kapely pro věc, celkový zvuk a chuť tvořit nové a nové věci- aspekty které zde cítím.

Pochmurnost úvodních tónu v kontrastu k sólovému výletu- ne zrovna typický otevírák,ale proč nezkusit něco jiného. V druhé už to šlape mnohem více "klasicky",prostě Satch se svými kytarovými ornamenty a že jsou skvělé, trojka plyne zcela poklidně kolem vás a přechází v první hudební orgasmus jež se objevuje s trackem č.4- Chords of Life- začíná nesmělým vybrnkávacím motivem, pomalu se přidává španělka, elektrika, to vše zabaleno v originálního střihu, skladba přidává na tempu a melodické vyhrávky nepostrádají kouzelnou atmosféru. Energii do žil vlévá mohutná dunící Mind Storm, která se ve svých kytarových eskapádách na nás žene jako láva z kopce. Po nádherné miniaturce od dua Santo Farina / Johnny Farina, to doslova bouří úprky rychlých riffů prostřednictvím New Last Jam. Rytmicky zcela pevná je What Breaks a Heart, kde akustické kytary malují vzkutku nádherně a do toho sóla z kategorie božských- další vrchol a hned na to ještě jeden- v Seven String-tvrdý groove kytar, nepoddajný rytmus a zase ty originální melodie.

Tato deska mě baví poslouhat, ne každý si ji ale oblíbí, kdo chce slyšet další Flying... má prostě smůlu.

» ostatní recenze alba Satriani, Joe - Strange Beautiful Music
» popis a diskografie skupiny Satriani, Joe