Recenze
Bonamassa, Joe / Driving Towards the Daylight (2012)
Album do pohody plné příjemných písniček, které plyne kolem vás a (nutí) ke snění a nic nedělání, alespoň takhle nějak jsem ho zaznamenal já. Autorsky pouze ve třech případech, za to ale nesmírně vyvedených, kostra ovšem stojí na písních převzatých, jako již tradičně. Zprvu jsem nechtěl ani žádné písně vyzvedávat nad jiné, deska se poslouchá sama, jenže pak volume letělo neskutečně nahoru a to v těchto případech :-)
Who's Been Talking?- zabijácká coververze energického rock n rollem načichlého blues z delty Mississipi.
Heavenly Soul- autorova vynalézavá vymazlenost zasluhuje absolutorium nejen za styl zpěvu, ale celkovou stavbu a atmosféru, kytarovou i klávesovou práci.
Too Much Ain't Enough Love- famózně a energicky odspívaná věc Jimmym Barnesem, jež zdobí nápaditá sóla proplétající se písní, poklidné piáno a hitový potenciál.
Připočteme-li k tomu zajímavou úvodní píseň s rhythm n bluesovou kytarou a třeba třetí zasněnou titulovku vychází nám pestrobarevné album hýřící nápady.
Joe už dlouho nemusí nikomu dokazovat že umí, nahrál poklidné album pro potěchu vlastní i jeho fans, díky.
» ostatní recenze alba Bonamassa, Joe - Driving Towards the Daylight
» popis a diskografie skupiny Bonamassa, Joe