Recenze

Fish - Vigil in a Wilderness of Mirrors cover

Fish / Vigil in a Wilderness of Mirrors (1990)

horyna | 5 stars | 29.05.2016 | #

Holým faktem zůstává, že první Fishovo album po odchodu z Marillion, je zcela poprávu naprostou většinou hudebních znalců, kritiků a především oddaných fanoušků, skloňováno v jednom sledu s deskami z jeho původního působiště a dodnes trůní (zřejmě se na tomto faktu již nic nezmění) na špici jeho diskografie, co se týče oblíbenosti. Osobně mám za to, že ono album bylo několikrát samotným tvůrcem již překonáno a to zejména deskami Sunsets on Emire, Raingods With Zippos a možná i dalšími, ale to je pouze věc názoru, nic to neubírá na faktu obrovské kvality tohoto materiálu.

První track první Fishovy sólové desky názvaný Vigil- přibližují tajemnem zahalené tóny, jež zvou posluchače, aby postupně poodhalil a pootevřel alegorické dveře tohoto smyslného obrazce Derekových myšlenek. Intonačně lahodný zpěvákův přednes putuje jako koráb měsíční krajinou, za podpory tónů klasické kytary přímo do našich těl, po chvíli se začíná napětí stupňovat, až basový předěl a akustický spurt dostává píseň do obrátek. Nahrávka se prezentuje sametově vycizelovaným zvukem a značným nástrojovým (především zvuk kláves) bohatstvím, které navíc doplní skotské dudy. Okrajová poznámka- jež mne právě vytanula na mysl, v určitých chvílích písně, jsem narazil na až okatou podobnost s postupy prezentovanými na prvních dvou deskách britských Arena, to jen tak na mimoděk.
Rázným dechovým "hlukem" a podařenou basovou linkou startuje druhá Big Wedge- rozjařené rytmy v kombinaci s bohatými ženskými sbory posunují tento track směrem k rádiové hitovosti.
State Of Mind- fantastická basová stopa tvoří nezapomenutelnou dvojici s Fishovým svéhlavým přednesem, soft rocková parádička, v níže se především kytaristé předvedou v tom nejlepším světle, zcela se vymikající tomu, s čím mistr zatím operoval ve své mateřské kapele.
The Company-tradicionalisticky znělá hymna artově vystavěné monumentální přírodní scenérie skotských dálav, luk a vrcholů, tady je potřeba skutečně smeknout, kytarové běhy a melodie, klavírní stopa, či celková nálada písně, kde každá umístěná nota je jedinečná a správná zasluhují absolutorium.
Po baladické a smyčcovou sekcí obdařené niterné A Gentleman's Excuse Me, je tu The Voyeur (I like To Watch)- správně modernisticky pojatá, napružená kompozice, plna keyboardových zvuků a zvláštním napětím poháněná svita, plně hledící vstříc novým horizontům zpěvákovi tvorby, jež budou postupně přicházet. Excentrická hlasová poloha je zde dotažena do absolutní dokonalosti, sic se stále vyžívá v silně expresivních plochách, onen patetismus z dob Script ...zcela jistě doznal značných změn.
K mým oblíbeným číslům nutno přičíst i píseň Family Business- dokonale to prezentovanou svébytnou událost, jejíž síla spočívá v citlivém přednesu klavírní melodie a Fishově náležité vokální kreaci.
View From A Hill- platí za jednu z nejlahodnějších dobrůtek Dickovy sólové dráhy vůbec, krystalické kapky akustických kytar poletujících všude okolo, svým prog-rockovým nádechem pomalu rozvibrovávají mysl posluchače, katarzní příchod refrénu, se ve spojitosti s basovými hrátkami poté, stává tím právým emočním úderem, letícím přímo do srdcí nadšených věrných.
Ovšem to stále není vše, hladina adrenalinu v krvi dosáhne svého maxima až s poslední písní Cliche- zeptejte se mě na jednu jedinou mistrovu sólo skladbu a já, bez rozmyslu budu jmenovat (možná krom What Colour Is God?) právě tuto specialitu. Její Francouzská nálada s obdivuhodně intonujícím Fishem, nese na svých bedrech krásně čitelnou a broukavou basovou figuru, dokonalou práci šesti strun s nezapomenutelnou echo ozvěnou a oduševnělým romantickým sólem, hlavně pak onen, pro mne snad nejdůležitější prvek této písně- ženský vokál, který zde dodává voňavý esprit nepoznané, roztoužené představivosti.

Musím se přiznat, ještě nikdy jsem nebyl nahrávkou tak silně omámen a strhnut, jako právě dnes s přilehlou recenzí tohoto, odvážím se bez skrupulí tvrdit, uměleckého díla!!!
A málem bych zapomněl na výtvarnou stránku desky, přední i zadní cover alba opět od Marka Wilkinsona zasluhují zcela nepochybně náš plný obdiv.


» ostatní recenze alba Fish - Vigil in a Wilderness of Mirrors
» popis a diskografie skupiny Fish

Copyright © easyaspie.cz Created in 0.04 s.