Saga / The Human Condition (2009)

Saga bez Sadlera, s Moratim není úplně to pravý co jsem chtěla a čekala. Zklamání z odchodu bylo veliký, očarování z návratu pak zadostiučiňující. Robovi chybí charisma, není špatný, je jiný, né zcela, ale je. Přesto si myslím že se ke kapele vcelku i hodil, zapadl, ale nenahradil, to nešlo. Michaelův rozsah, barva a celkový feeling, obrovská síla, sborové refrény a celkový pozitivní dojem vycházející z jeho hrdla se přetěžko nějak nahrazuje.
Hudebně je deska ucelenější, působí tvrdším, místy potemnělým dojmem, více kytar, hledačský hlad naštěstí kapelu neopouští a ta nám servíruje nezatuchající pokrm ze své aranžérsky bohaté kuchyně.

Stejnojmený začátek mě rozhodně úsměv nevyčaruje, další Step Inside kouzlo nepostrádá a prahne objevitelskými inspiracemi. Malebná Hands of Time láká zajímavou stavbou, krásně nazvučenými španělami i povedeným sólem, pokračuje výpravná Avalon s typickými sbory, strhující je prog jízda Let It Go, nebo zvláštním akcentem odvedená You Look Good To Me. Ale není to pořád jaksi ono, není to dost, od kvalit takové kapely jsem čekala prostě víc, jedna skladatelská persona citelně chybí. Nemůžu si pomoct, Robe díky, ale příště už raděj Michael.

» ostatní recenze alba Saga - The Human Condition
» popis a diskografie skupiny Saga