Crimson Glory / Transcendence (1988)

Když jsem někdy ve dvaceti slyšel tuto desku poprvé, totálně mne smetla. Obrovský příval energie, velkých melodií, nadpozemských riffů, dokonalého soundu z pera Jima Morisse a hlavně v té době velebený převysoký a uhrančivý vokál páně Midnighta. Navíc kvalita skladeb si tenkrát nic nezadala s nejlepšími alby z podobného soudku, byla to prostě jízda par excellence.

Už deska debutní dosahovala slušné kompoziční úrovně, tady ale kapela pokročila ve svém úsilí ještě dál a předložila vysoce elektrizující a návykový materiál, který v roce vydání 1988 překvapil a naklonil si nejedno metalové srdéčko.

Parádní heavy otvírák Lady of winter- s hitovým melodickým refrénem, obsahuje plno nakažlivých melodií, tepající rytmiky a excelentní vokální přednes v čele.
Red sharks- patří k mým nejmilovanějším, motorické riffy ukrutné síly jedou na maximum a démonický vokál cedící slova mezi zuby se pěkně zařezává pod kůži, všude okolo ale vévodí rychlá kola kytar poháněna ďábelským tempem.
Painted skies- lehce sklidní rozbouřené hladiny, dává vyniknout španělkám a jedinečnému akcentu a barvě zpěvákova hlasu, velebený refrén nás přivádí na okraj sladké emoční propasti.
Další příděl riffů v Masque of the red death a poté už následuje sedmiminutový orgasmus In dark places- epochální výpravná veleskladba, dokáže pojmout ty nejlepší ingredience z díly C. G. Jedinečná stavba, plíživé tempo, kanonáda melodií a z patra a s přehledem přednášející Midnight, dokáží dokonale navodit ty nejdojemnější chvíle do vaší mysly. Španělky v refrénu a melodické sólo kráně dozdobují tento metalový monolit.
Do druhé půle vstupujeme s dynamickou jízdou Where dragons rule, aby nás sedmá "osamělá zamilovaná" Lonely- dokázala svým soucitným tlakem doslova rozplakat. I Burning bridges- hraje na citlivou strunu, krásně znělé španělky do protikladu démonického Midnightova projevu dokáží v nejedné duši vykřesat známky rozechvění. Po nejslabší Eternal world, desku ukončí titulní meziplanetární expedice Transcendence.

V těchto dnech už k desce zdaleka tak velebený respekt nechovám jako kdysi, může zato můj posun do rockovějších vod, ale její kvalitu musím uznat, ať se pohybuju v jakkoli jiné hudební oblasti.4,5* stlačím pro tentokráte dolů.

» ostatní recenze alba Crimson Glory - Transcendence
» popis a diskografie skupiny Crimson Glory